tag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post8469552573540058369..comments2023-10-05T19:03:50.106+02:00Comments on Arvari píše: „Ale vždyť to není skutečný!“Arvarihttp://www.blogger.com/profile/08235390640309512899noreply@blogger.comBlogger9125tag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-44190102148967581492013-12-11T23:29:11.089+01:002013-12-11T23:29:11.089+01:00Ten závěr článku!!!
Já jsem ráda, že ve mě knihy...Ten závěr článku!!! <br /><br />Já jsem ráda, že ve mě knihy a seriály probouzejí emoce. Je to příjemný únik od reality a bez všech těch pocit by to zkrátka nebylo ono. Celkem zajímavé mi připadá, že jsem intenzivněji osudy fiktivních postav začala prožívat až tak kolem osmnácti let. Opravdu netuším, čím to je, a proč jsem si tenhle zlom vysloužila :) <br /><br />Hlavně seriály od BBC mě dokáží citově vyždímat až na samou dřeň. Jestli existuje podle mého naprosto spolehlivý způsob sebevraždy, je to pustit si Doomsday a následně Reichenbach. A kdyby to náhodou nevyšlo, poslední série Doctora s Davidem Tennantem je celá dost emočně vyčerpávající a tak by dílo nepochybně dokonala. <br /><br />Z knih jsem asi nejvíc brečela u The Fault in Our Stars od Johna Greena. Tahle kniha mi přivodila zánět spojivek a nejméně dva infarkty.<br /><br />I regret nothing<br /><br />PS: To, že se bojím andělů, více stínů, tmy, plynových masek, lidí co po mě opakují slova, čárek na účtence v hospodě a spousty dalších věcí snad ani nemá cenu zmiňovat :D Myanmarhttps://www.blogger.com/profile/12363740224553019940noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-52436449971476211592013-11-28T22:59:11.955+01:002013-11-28T22:59:11.955+01:00Mě taky děsí. Nejsem schopná přejít tři metry tmou...Mě taky děsí. Nejsem schopná přejít tři metry tmou. Po dvou krocích ztuhnu, couvám zpátky k vypínači a normálně jsem přesvědčená, že až rozsvítim, bude přede mnou stát. =D<br />A jinak... Jo, je příjemný občas utýct do toho fiktivního světa. Ale někdy bohužel ani to nepomůže. Jen teda lituju jednu svoji kámošku, co to musí furt poslouchat... =DArvarihttps://www.blogger.com/profile/08235390640309512899noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-25567155942071514742013-11-28T22:56:47.169+01:002013-11-28T22:56:47.169+01:00Ten pocit někdy máme všichni, to nic... ;)Ten pocit někdy máme všichni, to nic... ;)Arvarihttps://www.blogger.com/profile/08235390640309512899noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-72068673436881686402013-11-28T20:22:28.308+01:002013-11-28T20:22:28.308+01:00Hele, nezačínej se s člověkem, co má teď jako před...Hele, nezačínej se s člověkem, co má teď jako předmět Teorii literatury, bavit o fiktivních světech. =D Jinak se jim říká taky textové světy, a ano, jsou to prostě všechny ty imaginární světy na papíře. =D Ale zase na tom papíře jsou docela reálný, to je určitě pravda...<br />Pokud jde o ty celebrity, nepochybně pravdu máš. Ale zas komu z nás se to nikdy nestalo, že by se aspoň trochu zakoukal do někoho slavnýho... =DArvarihttps://www.blogger.com/profile/08235390640309512899noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-59310573622302461612013-11-28T20:13:08.354+01:002013-11-28T20:13:08.354+01:00Jo, taky odmítám bejt realista a chci svět vidět p...Jo, taky odmítám bejt realista a chci svět vidět přes růžový brejle. Většinou pak to procitnutí ale docela bolí. =D<br />A ne, nejsi divná, asi jsi prostě nenarazila na správnou postavu. Třeba takovej seriál v Nightrunners je ale absolutně perfektní... =D<br />A ano, ano, taky bych neváhala. Ani by nemusel zmiňovat, že TARDIS cestuje i časem. =DArvarihttps://www.blogger.com/profile/08235390640309512899noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-60844936388481218352013-11-21T21:11:28.849+01:002013-11-21T21:11:28.849+01:00Já osobně bych bez knih/filmů/seriálů byla naprost...Já osobně bych bez knih/filmů/seriálů byla naprosto v háji. :D Asi by mi už z toho světa okolo mě hrabalo - a to myslím vážně. Občas člověk prostě potřebuje vypnout, odpoutat se od skutečných problémů a ponořit se do nějakého toho fiktivního světa. Já osobně se u těch knih/seriálů/filmů nejlépe odreaguji. A že si pak k dané věci vybuduji nějaký vztah? No a co? Mně osobně je úplně jedno, co si mé okolí myslí o tom, když nadšeně blábolím třeba o Doktorovi, hlavně že já jsem spokojená. Navíc člověku pak neudělá nic větší radost, než když najde někoho s podobným nadšením. :)<br />A mimochodem - vážně si sem musela toho anděla cpát? :D Mě ty sochy andělů normálně už fakt děsí! :DKristiehttps://www.blogger.com/profile/08685524872220665391noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-6848181549262681402013-11-21T06:55:01.331+01:002013-11-21T06:55:01.331+01:00Zrovna včera jsem se snažila sama sebe přesvědčit,...Zrovna včera jsem se snažila sama sebe přesvědčit, že "je to JENOM seriál, nemůžeš přece kvůli tomu brečet, stejně spolu nakonec pravděpodobně skončí a oni to jenom natahujou, aby přitáhli diváky", ale jedna moje část to prostě nějak nedokáže pochopit. Stejně jsem dál bulela a bylo mi úplně jedno, že je to taky českej seriál, nad jehož zápletkama jsem obracela oči... dokud se neobjevili dva lidi, kteří spolu prostě MUSÍ být. <br /><br />Někdy mám pocit, že už mi z toho hrabe.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/13756721596902592895noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-78741141877347716062013-11-20T22:31:03.719+01:002013-11-20T22:31:03.719+01:00Možná to bude krapet zcestná úvaha, ale - co je vl...Možná to bude krapet zcestná úvaha, ale - co je vlastně reálné? Jsou lidé, kteří se třeba (platonicky?) zamilují do nějaké celebrity a jsou z ní prostě celí pryč... A přitom ona celebrita může být jen hra. Např. zpěvák se chová nějak na pódiu, jak má jako profesionál předepsané, doma v soukromí se zase chová onak, že... Ten zamilovaný fanoušek tedy miluje iluzi, něco, co je jen hra a není skutečnost. Není liž pravda?<br /><br />Já se přiznám, že mě taky okouzlila jedna postava, která není skutečná - dokonce víc, než jsem si připouštěl. Čím to může být, netuším... Emoce v nás vyvolá zkrátka i to fiktivní (chtěl jsem říct "nereálné" původně, ale došlo mi, že i fiktivní svět je jistá realita žijící kdesi na papíře a v hlavě spisovatele a vůbec... Každý si vybaví něco, když se řekne třeba "drak" nebo "skřet" :) Každopádně kvalitní článek!Matthiashttp://matthias.cznoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7835662105132904688.post-54074376571775895672013-11-19T18:15:26.548+01:002013-11-19T18:15:26.548+01:00Asi si teraz vypísala celú moju hlavu! Pravdupoved...Asi si teraz vypísala celú moju hlavu! Pravdupovediac...ja neznášam ten reálny svet, aj keď to tak už raz jej a žijem v ňom... a len krútim hlavou nad tými zaťatými realistami, ktorí už vedia, aký je ten život krutý! :D <br />Keď tak ale rozmýšľam... je to síce smutné, ale ja som ešte nečítala knihu, kde by bola taká postava, čo by sa mi absolútne zapáčila a bezbariérovo ju milovala. (Som divná?) <br />Zato vo filmoch je to už niečo iné! :D Bezstarostný Doctor who!! :D Kebyže som na mieste Rose, tak o odchode s ním neváham ani minútu :D (to mi iba tak napadlo,keď si spomínala tú modrú búdku). <br />Takže, plno súhlasím a podporujem! :) knihomilahttps://www.blogger.com/profile/05384007251298166599noreply@blogger.com