neděle 31. ledna 2016

(Předstíráme že) Píšeme bakalářku

Pakliže toužíte po zdůvodnění toho, proč to na tomhle blogu poslední dobou trochu skřípe (no, kdyby to tak skřípalo jen trochu, ehm), mám jich pro vás hned několik. První důvod znáte, jsem poslední dobou (poslední hodně dlouhou dobou) líná cokoli psát, zkrátka mi úplně chybí motivace. Druhý důvod znáte taky, od podzimu vedle školy chodím ještě do práce, takže třetinu dní v měsíci se doplazím domů a moje motivace a schopnost psát, je, když vstávám o půl páté ráno, tím pádem ještě o dost menší. Třetí důvod je, že když už na to psaní přijde, musím se soustředit na něco tak trochu jiného a podstatně důležitějšího - svou bakalářskou práci.

(Mimochodem, tohle bude další ze článků plných trapných gifů. Pokud je nemáte rádi, víte, kde je křížek.)


Pokud už máte psaní bakalářky za sebou, asi víte, jak to tak funguje. V praxi to vypadá tak, že si vyberete téma, zhruba půl roku, skoro i rok předtím, než by se jakýkoli rozumný člověk do psaní bakalářky pouštěl. Takže když si po těch x měsících uvědomíte, co že jste si to tehdy ve druháku vlastně zvolili, můžete se i přes původní nadšení dostat do stavu mírného popírání.


A vy samozřejmě už od září/října víte, že by to chtělo pustit se do postupného psaní, protože jinak se z toho zblázníte. Tento skvělý plán má ovšem jednu drobnou vadu.


Když se pak někdo zeptá, jestli už píšete (a že minimálně spolužáci se ptají s oblibou), vaše odpověď je vcelku jasná.


Kdykoli si sednete před počítač a otevřete příslušný dokument, vaše zoufalství nabírá stále větších a větších rozměrů. Zejména když víte, že váš vedoucí od vás očekává výsledky, a vy zatím...


Pravda, občas se donutíte jednu, dvě normostrany sesmolit, ale jen s vypětím veškerých psychických sil. A když si uvědomíte, že ano, skutečně jste si tohle téma vybrali a dokonce vymysleli sami...


Na začátku ledna vám pak začínají dávat dokonalý smysl i jisté Dvanáctkovy rady. Hlavně když vedoucímu posíláte zázrakem sesmolenou část práce.


Když se stane zázrak a vedoucímu se vaše práce zamlouvá, dokonce k ní má prakticky jen technické výtky a poznámky, vaše pocity jsou podstatně pozitivnější než do té doby. Tedy aspoň dočasně.


Aspoň než vám dojde, že v nejbližších týdnech se po vás budou očekávat další části, a potažmo pak celá práce...

4 komentáře:

  1. hahaha to poznám :) Super článok! Pripomenul mi staré dobré časy pri písaní bakalárky i diplomovky.

    OdpovědětVymazat
  2. Jé, tohleto taky znám (a to ani nepíšu bakalářku). Prokrastinace je prostě mrcha. Teď už asi jen hodně štěstí :)

    OdpovědětVymazat
  3. Zrovna dneska jsem úspěšně obhájila ročníkovku. :D A ano, jako bych se viděla. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Práce, škola, bakalářka, máš toho dost. Na vysokou jsem nechodila, takže tohohle trápení jsem byla ušetřena. Držím pěsti, ať jde vše s úsměvem od ruky.

    OdpovědětVymazat