neděle 28. září 2014

A je to tu zas...

Ano, samozřejmě, že mluvím o tom, že mě čeká návrat do školy. Vlastně jsem se tam měla vracet už minulý týden, ale, no... Nějak jsem si prodloužila prázdniny a jela jsem na hory. Aby bylo jasno, nebyla to moje vina, že se jelo až teď, musela jsem se prostě přizpůsobit ostatním... účastníkům. Bylo to buď jet teď, nebo nejet vůbec. A víte jak, ono ten první týden ve škole není zas tak moc o co stát, takže hádám, že moje neúčast se nějak... ztratila.

Pokud chcete vidět pár fotek z hor, najdete je u mě na instagramu. To jen tak mezi řečí. A jak že jsem se to měla?


No, začalo to vlastně už minulý pátek, kdy jsem vyrazila ke kamarádce a udělala jsem to, o čem jsem tu o pár dní dřív mluvila - nechala si vytetovat nejmenovanou modrou policejní budku. 


Nebudu tvrdit, že to nebolelo. Ale na tu bolest se dalo zvyknout. Mezi náma, ta bolest během tetování je míň otravná než první tejden hojení, kdy tetování pálí, táhne a, co je nejhorší, ve chvíli, kdy se vytvoří stroupky, přímo nesnesitelně SVĚDÍ. Zajímavý, že o tom nikdo nemluví. =D Mimochodem, to tetování taky najdete na instagramu. A já jsem z něj absolutně nadšená. Fakt.


V sobotu se už vyráželo směr Rokytnice nad Jizerou. O víkendu ještě počasí vypadalo docela fajn. Jo, bylo zataženo, občas poprchávalo, ale nebyla dvakrát zima. V pondělí, kdy jsme vyráželi na první túru do Harrachova (aneb 'přes kopec na pivo'), to už tak slavné nebylo.

(No dobře, trochu přeháním. Ale POCITOVĚ jsem to tak vnímala, fakt. Klika, že jsme měli pláštěnky...)

Každopádně jsme to nějak přežili. A ani jsem druhý den moc necítila svaly. Rozhodně jsem to čekala mnohem horší.


A ve středu, kdy se docela vyjasnilo, jsme vyrazili na nepoměrně delší túru. Dvoračky, NAD Dvoračky, Labská bouda a Labský vodopád, Petrova bouda (to, co z ní zbylo)... Ani nevím, proč vám to tu říkám, většina lidí stejně neví, o čem to melu. Každopádně, byl to celkem ambiciózní plán. Celkem dost.


Až k Petrovce to bylo fajn. Pak jsme vylezli na hranice. Kde byla spousta stoupání a klesání a stoupání a klesání, kamenitá cesta akorát tak na zlomení nohy... Nemluvě o šíleném a náhle zatraceně ledovém větru. A když jsem za každým kopcem viděla zase DALŠÍ kopec...


A když mluvím o ledovém větru, tak to myslím smrtelně vážně. Měla jsem na sobě mikinu, sportovní bundu a RUKAVICE a stejně jsem se klepala zimou. Oproti tomu kamarádka v mikině...


Asi nemusím říkat, že když jsme se po skoro dvanácti hodinách od odchodu doplazili zpátky na chatu, prostě jsem odpadla. A usnula.


A přísahala, že pokud se páteční výlet na Sněžku nezruší, JÁ se ho vážně účastnit nebudu.


No, nakonec se zrušil. Protože bylo naprosto jasné, že bude pršet a bude mlha, ve které bychom absolutně nic a nikam neviděli a i poštovnu bychom našli až v momentě, kdy bychom do ní vrazili. Takže Sněžka se odkládá na příští rok. A jen tak mezi náma, samozřejmě, že v sobotu, když jsme odjížděli, jsem mohla po Rokytnici chodit v tílku. A příští týden má být taky hezky. Ano, když MY už budeme doma. Prostě jsme si vybrali ten jeden týden, kdy bylo počasí nic moc.


A teď jsem se doma sotva rozkoukala (vlastně ani ne, jelikož dneska jsem byla u mamky, od rána, a vrátila se až odpoledne) a už mažu do školy. A rovnou od osmi do osmi. No, tohle bude ještě zábava...


Ale slibuju, že se budu snažit udělat si na blog co možná nejvíc času. Fakt. Možná to bude lepší, když nebudu mít čas na válení a budu chtít volné chvilky vážně využít. Ehm... No, já vím. Ale věřit tomu můžu, ne?

6 komentářů:

  1. Tetování je super. Já už si chci dávno nějaké pořídit (myslím, že už jsem ti k jednomu článku psala, že si chci nechat vytetovat větu "It's always darkest before the dawn"), jen musím přemluvit rodiče, abych nemusela čekat do osmnácti (mamka už je zpracovaná, jen táta ne :D).
    To s tím ledovým větrem mi připomnělo mně a mou kámošku ve škole, i když obráceně - ona ve třídě sedí v haleně s dlouhým rukávem a v punčochách a říká, že jí je zima, a já vedle ní v triku a riflích a skoro se vařím. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, hele, já čekala do čtyřiadvaceti, takže do osmnácti to není zas taková tragédie. A navíc to taky není zrovna levná sranda. =D Můj tatínek se na to teda zrovna netvářil, ale koneckonců, jsem dospělá, a navíc jsem se tak trochu neptala předem na svolení... =D

      Vymazat
  2. Tetování naprosto skvělý! S horama tě lituju, já jsem tam teda vždycky byla jenom se školou v zimě a po celodenním běžkování jsem spílala všem možným božstvům. Přesně stejně jako u tebe, jedinej den, kdy bylo ošklivo.

    S blogováním ti držím palce, ať si nějakej neprokrastinovanej čas uhryzneš. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, taky si myslím, že je fantastický. =D Co o to, mně to počasí zase tak extrémně nevadilo, jen občas ten vítr a déšť a zima. Ale celkově se mi tam líbilo, takže čert vem počasí... =D

      Vymazat
  3. Miluju tě! Už jsem ti to řekla? Gify z disney :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, docela se mi hodily, no... =D (Mimochodem, ta zmíněná kámoška navíc miluje Elsu, takže o to je ten gif trefnější...) =D

      Vymazat