čtvrtek 31. října 2013

Mejdan v kostýmech

Tak jo, ještě než se pustíme do něčeho dalšího, ráda bych řekla, že vás mám fakt ráda a že vám všem děkuju za vaše nadšené ohlasy u článku, kde jsem se ptala, jestli tuhle povídku vůbec chcete. Ani nevíte, jak jste mě tím potěšili, takže vážně díky moc. =)
Jak jsem slíbila, tohle je halloweenský speciál Patrika a Lukáše. Od obvyklých kapitol se liší několika detailky.
Za prvé, jak jsem už psala v onom článku, stojí tak nějak mimo hlavní příběh. Chování kluků sice poměrně odpovídá, ale jejich zájmy... No, na druhou stranu, to, že se o nich nikdy nezmínili, nutně neznamená, že je nemají, takže tohle nechám na vašem úsudku.
Za druhé, není to dialogovka. Jsou tu uvozovací věty i běžné vypravěčské věty. Ne extrémně moc, ale... Prostě jsou.
Za třetí, je poněkud delší. Vlastně zhruba dvakrát delší než kratší běžné kapitoly. É, chápu, proti tomu se nebudete zrovna bránit.
Už to padlo v článku, ale zopakuju to pro jistotu ještě jednou, kdyby ho někdo nečetl. Tohle je povídka, která těží z mých filmových a seriálových lásek a posedlostí. Pokud je nesdílíte, asi nebudete mít páru, o čem to vlastně melu, a možná vám pár narážek i docela uteče, ale, no... Doufám, že i tak se vám bude líbit. A kdo ty posedlosti sdílí, ruce nahoru, ať vás můžu mít radši! =D
Ehm, jo. Dobře, já vím, už přestávám kecat, ať si můžete užít svůj halloweenský speciál.
A jen tak mezi řečí, možná byste to měli číst jen v případě, že je vám od osmnácti výš. Já vím, že to stejně otevřete... Ale nemůžete říct, že jsem vás nevarovala!
Tak přeju hezký počtení. =)



„Ale no tak, Patri, vždyť zejtra je pátek. Jdu do práce.“
„Já vím.“
„Víš? Super, skoro to vypadalo, že jsi zapomněl.“
„Ne, jen jsem se rozhodl, že mě to nezajímá.“
„Ach. Jsi drahoušek, Paťulínku.“
„No tak, Lukášku. Přece mi nedáš košem, když jsem si už i nachystal kostým!“
Lukáš překvapeně zamrkal.
„KOSTÝM?“
„No... Jo. Neříkal jsem ti, že je to halloweenskej mejdan v kostýmech?“
„Ne, lásko, o tom ses nezmínil.“
„Hm. Zmiňuju se teď.“
„Ale...“ Lukáš si prsty pročísl kousek nad ramena dlouhé vlasy a vzdychl. „Ale já žádnej kostým nemám! A kde jsi ho vzal ty?!“
„No, strávil jsem dva tejdny jeho vymejšlením...“
„DVA TEJDNY? A za celou dobu ses mi neobtěžoval zmínit, že bych taky o nějakym pouvažovat?“
„Já bych přísahal, že jsem se zmínil,“ našpulil Patrik rty. „Fakt ne?“
„Fakt ne.“
„Kruci.“
„Ano, to teda kruci. Takže, lásko, promiň, ale za nějakou... hodinu a půl těžko něco vymyslím, takže...“
„Vždycky si můžeš vzít oblek a tvrdit, že jsi Ianto. Nebo teplej James Bond.“
„Ianto?“ zamračil se Lukáš. „Vypadám jako IANTO?“
„Když jsi ještě byl sekretářka, byl jsi skoro PŘESNEJ-“
„Paťulínku...“
Patrik se nevinně zaculil.
„Na druhou stranu, taky bys mohl jít za Jacka Harknesse. Koneckonců, šedej kabát doma máš. Sice to není ten správnej odstín, ale když ti půjčím kšandy...“
„A za co jdeš ty?“
„To se dozvíš, až přijde čas, lásko.“
„No, já jen, že jestli jdeš za kočičí ženu, nebo tak něco... Tak by byl Jack Harkness jako pěst na oko.“
„Za kočičí ženu nejdu,“ ujistil ho Patrik.
„Ale stejně, k Jackovi bys mohl bejt tak... tak... Donna. A já bych nechtěl, abys byl Donna, fakt ne.“
„Lukášku, to je jedna z nejromantičtějších věcí, co jsi mi-“
„Tak za co jdeš?“
„Říkám, dozvíš se, až přijde ČAS.“
„Teď jsi spiklenecky mrknul?“
„Ne, proč?“
„Ale jo, spiklenecky jsi na mě mrknul.“
„Máš halucinace, Lukáši. Teda, kapitáne.“
„Kapitáne... Ne, to nepůjde. Fakt ne,“ kousl se Lukáš do rtu. „Podívej se na moje vlasy.“
„Krásný, tmavohnědý, skoro černý... Sexy jako obvykle. Co s nima?“
„DÉLKA.“
„Hm... Ach. Sakra.“
„Jack Harkness prostě nemůže mít takhle dlouhý vlasy. Samozřejmě, že kdybys na tom trval, ještě bych se stihl ostříhat a-“
„Luky, jestli se jen přiblížíš k nůžkám, POZNÁŠ HNĚV... Ehm... Mého kostýmu.“
„Ty mi fakt odmítáš říct, za koho jdeš, ano?“
„Ano, Luky.“
„Hm...“
„Luky?“
Lukáš se zamračil.
„Sakra, přestaň mi pořád říkat... Hm!“
„Luky? Něco tě napadlo?“
„Jo. Napadlo. Žádnej Luky.“ Lukáš si stoupl před zrcadlo a dlaněmi si stáhl vlasy dozadu. Široce se zaculil. „LOKI.“
„Loki?“ zamrkal Patrik.
„Jo, kurva. Vlasy na to mám dobrý, ne? Obličej ujde...“
„Budeš Loki s tělem Thora,“ ušklíbl se Patrik.
„Prosím tě. Tak dobře na tom nejsem. A ani nebudu. A ani nechci bejt. A ani ty nechceš, abych takovej byl.“
„Přiznávám. Tohle tělíčko považuju za naprosto dostačující. Takže... Loki?“
„Já... Ne. Sakra, ne. Mám hodinu a půl. Hodinu dvacet. Není možný, abych za tak krátkou dobu dal dohromady něco, co by třeba jen PŘIPOMÍNALO-“
„Hezounku, myslím, že by ses měl jít podívat do ložnice.“
„Do... LOŽNICE?“
„Ano, Luky. Teda... LOKI.“

Dveře ložnice se otevřely a Lukáš vyšel do předsíně, oblečený do sice z větší části látkové, ale přesto na první pohled poměrně věrné kopie Lokiho oděvu. Vlasy měl pečlivě uhlazené dozadu a jejich tvar zajištěný větším množstvím laku na vlasy, než jeho matka spotřebovala za měsíc. Zastavil před zrcadlem a nevěřícně se na sebe zadíval.
„Do prdele,“ zamumlal. „No do prdele.“
„Teď?!“ ozvalo se z Patrikova bývalého pokoje. „Promiň, Lu... Loki, ale teď na to fakt nemám čas.“
„JAK?“
„Co jak? Jak tvoje oblečení?“
„ANO!“
„Snadno. Jasnej plán. Můj Luky jako sexy Loki. Jen to chtělo tě do toho nenápadně dotlačit, aby ses necukal. Jsi úžasnej, napadlo tě to fakt rychle. A tvoje ségra vážně umí se šicím strojem, víš to?“
„Ségra? Děláš si ze mě...“
„Ne. Moje sako taky šila ona. Přísahám, takovýhle jsem sháněl věčnost, a ona prostě jen sedla k šicímu stoji... A bylo tady.“
„Děláš si ze mě...“
„Nemohl bys začít mluvit jako princ Ásgardu, lásko, namísto nějakýho podřadnýho smrtelníka? Vžívej se trochu do role.“
„A ty se do svojí vžíváš?“
„Ééé. No, já ti to řeknu takhle. JÁ si můžu vlastně dělat, co chci, protože moje postava tak docela...“ Teď se otevřely i dveře pokoje. „Zatím neexistuje.“
Lukáš zamrkal, když jeho pohled sjel Patrika od hlavy k patě. Zrzavé vlasy volně kolem hlavy, to bylo v pořádku. Na krku hnědý šátek. Zelený svetr s výstřihem do V a přes něj hnědé manšestrové sako. Hnědé kalhoty. Na nohou zelené kecky.
„A to je... CO?“ zeptal se opatrně.
„Jsem zrzavej,“ zakřenil se Patrik.
„To odjakživa, lásko. Nevím, proč by to najednou mělo bejt nějak... Co máš v tý kapse?“
„V jaký kapse?“
„V jaký asi, v náprsní kapse.“
„Týhle kapse?“
„Ano. Protože buď je to malý balení lubrikantu, a to mám já, takže bys ho táhnul zbytečně, nebo je to malej a tenkej vibrátor, nebo... Ale KURVA.“
„Je to to další nebo.“
Lukáš zíral na podélný stříbrný předmět v Patrikově ruce.
„Sonickej šroubovák,“ polkl. „Hněv tvýho kostýmu. Hněv Pána času.“
„Miluju tě, víš to, Loki?“ zaculil se Patrik.
„Ale... Ale... To nejde. Ty seš... Doctoři namixovaný dohromady. To NEJDE. Žádnej Doctor nebyl takovej, jakej seš teď ty.“
„A žádnej nebyl zrzavej. V tom je vtip. Jsem budoucí regenerace. Některá z nich. Tedy, po překonání limitu regenerací, jistě.“
„Zrzavá regenerace.“
„Konečně, ne?“
„Teplá regenerace?“
„No, na někoho to padnout muselo,“ olízl si Patrik rty. „Máš něco proti?“
„Ano. Měl jsem jít za Jacka Harknesse.“
„Co jsme si povídali o nůžkách?“
Lukáš si založil ruce na prsou a naklonil hlavu.
„Tak schválně, doktůrku, jak vysvětlíš, kde Doctor splašil Lokiho?“
„Wibbly-wobbly... timey-wimey... STUFF.“
„Ach. To zní...“
„Absolutně logicky?“
„Jak vysvětlíš, proč jsi ho nabral, nehledě na riziko, že tě na první ovládnutelný planetě, kterou potká, opustí a ty strávíš další díl nebo dva tím, že se před ním budeš snažit zachránit svět?“
„É... Loki se podíval do srdce TARDIS a ta uzdravila jeho zlomené srdce a roztříštěnou duši?“
„Takže by neměl bejt zlej a uštěpačnej, chápu to správně?“
„Žádný srdce TARDIS.“
„Výborně. Takže...“
„Prostě jsem tě vzal, jasno? Jsem Doctor! Pro to, co dělám, mám svý důvody, a nemusím je vysvětlovat každýmu bohovi, kterýho potkám!“
„Výborně. Ale já taky nemusím poslouchat kdejakýho Pána času. A vůbec, kde máš TARDIS?“
Patrik vytáhl z kapsy malou placku a připnul si ji na klopu.
„Tady.“
„Fakt upřímně doufám, že je uvnitř větší. Odmítám se mačkat s nějakým zrzavým nadržencem.“
„Začínáš se dostávat do role,“ zakřenil se Patrik. „Tak... vydrž chvíli, jen si ještě musím vzít svůj fez.“
„Ty máš FEZ?!“
„Ano, já mám... Tak. Sluší mi?“
„Kupodivu... Ano.“
„Výborně. Takže... Allons-y! Tahle noc bude prostě FANTASTICKÁ!“

„Banánovej lubrikant? BANÁNOVEJ? To jako vážně?“
„Doctore, radím ti, abys mlčel, protože já taky můžu přestat.“
„Ne, prosím, ne. To by bylo krutý. Moc krutý.“
„Zapomínáš, s kým máš tu čest.“
„Mhm...“ zavrněl Patrik.
„Tak co? Něco proti banánům?“
„Ne. Mám rád banány. Banány jsou skvělý.“
„Výborně. Výborně...“ usmál se Lukáš a sklonil se, aby mohl Patrika políbit na rty. „Upozorňuju tě, že tenhle sex bude kapku nešikovnej. Ale když trváš na tom, že to nechceš zezadu...“
Patrik se zády opřel o chladné dlaždičky záchodové kabinky.
„Věřím ti, že mě udržíš. Koneckonců, od čeho máš MAGII, že? Tak do toho. Připrav si mě.“
Zavřel oči, když ho Lukáš políbil. Netrvalo dlouho, než v sobě ucítil jeden prst svého milence. Jeho dech se zrychlil.
Věděl, že Lukáš nebude s přípravou ztrácet zbytečně moc času. Nedalo se říct, že by to zrzkovi nějak vadilo. Bylo to obvyklé, když byli mimo domov. A bylo to zatraceně sexy.
Když měl v sobě tři prsty, sténal. Bylo mu upřímně jedno, jestli ho někdo uslyší. Vzhledem ke zvukům ozývajícím se z okolních kabinek nebyli jediný pár, který se rozhodl věnovat této bohulibé činnosti.
Dřív, než by si býval přál, byly prsty pryč. Patrik nespokojeně zabručel.
„Ale no tak. Víš, že teď to bude teprve stát za to,“ usmál se Lukáš.
„Hm, jo. jo...“ olízl si Patrik zasněně rty. „Ale vezmi si kondom. Znáš pravidla, když jsme venku.“
„No jo. Já vím. Vím,“ zamumlal Lukáš a sáhl do kapsy. „Doctore.“
„Bože,“ zaculil se Patrik.
„To si nech na pozdějc,“ frkl Lukáš, zatímco si nasazoval kondom.
Patrik vyjekl, když ho dvě silné ruce chytily za stehna a zvedly do vzduchu. Zády se pořád opíral o zeď, ale zadek měl nebezpečně ve vzduchu.
„Geronimo,“ zasmál se, ale smích se rychle změnil v zasténání, když do něj Lukáš vstoupil.
„A varuju tě. Moc sebou neházej,“ zašeptal mu Lukáš do ucha. „Nebo oba skončíme na zemi.“
„Ano, pane. PANE,“ vydechl Patrik.
„Sakra. Že já tě nejdřív nedonutil, ať poklekneš.“
„Příště. Někdy. Doma. Ten obleček je tvůj. Předpokládám, že ho občas... vytáhneme ze skříně. Loki...“
„Doctore...“ zamumlal Lukáš a něžně ho kousl do ušního lalůčku.
A pak se začal pohybovat. Patrik opět zasténal, tentokrát ještě hlasitěji. Jeho prsty bezděčně zajely do Lukášových vlasů.
Věděl, že to celé nemůže trvat dlouho.
A přišlo mu to tím víc vzrušující.

Zapnul knoflík na svých hnědých kalhotách a zády se opřel o zeď.
„Bože,“ zamumlal spokojeně.
„Jo, to jsi v posledních pár minutách řekl minimálně dvacetkrát,“ zasmál se Lukáš. „Ne, že bych neoceňoval, že se mi dostává náležité úcty.“
„Mhm...“ zavrněl Patrik a zavřel oči. „To ti řeknu, moje nohy jsou teď zatraceně wibbly-wobbly.“
„To jsem rád,“ kývl Lukáš, zatímco si uhlazoval horní díl svého oblečení. „Jak vypadají moje vlasy?“
„Hm, no... Hodíme to na to, že ses už pokusil ovládnout svět a bojoval jsi s Doctorem, ano?“
„A kdo vyhrál?“
„Mám silný podezření, že my oba. Tohle bylo...“
„Fantastický?“
„Neřekl bych to líp.“
„Hrůza, když princ Ásgardu musí dokončovat věty za Pána času.“
„Hrůza? Mně to přijde nesmírně... k sežrání.“
„Copak? Chtěl by sis kleknout rovnou, a ne až někdy doma?“
„Ne, rovnou ne. Bože, kdybych si kleknul, asi už nevstanu,“ zavrtěl Patrik hlavou. „Tohle bylo prostě něco.“
„Já vím. Nemysli si, že jsem na tom líp. I když musím říct, že bych snesl ještě trochu tancování.“
„Tancování? Zešílel jsi. Musel jsi zešílet,“ zavrtěl Patrik hlavou a odlepil se od zdi. „Budu rád, když dojdu domů.“
„Ale no tak,“ olízl si Lukáš rty. „The world doesn't end 'cause the Doctor dances...“
Patrik se zaculil a vzal za kliku dveří.
„No, tak když to řekneš takhle, princátko...“

21 komentářů:

  1. Oh my... Tohle bylo perfektní! Miluju tě už nejen za tvé psaní, ale i za to, že miluješ stejné seriály jako já :D! Hned jak ses včera zmínila o té zrzavé barvě Patrikových vlasů jsem doufala, že to má co dělat s Doktorem :D. Awwww... Já nemůžu :D. Dokonalost!

    Ynat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani nevíš, jak jsem ráda, že ta narážka někomu došla. =D Díky moc za pochvalu, vážně. Jsem ráda, že se ti povídka líbila. =)

      Vymazat
  2. Juj :)) Arvari kdybys teď viděla jak moc přiblble se culim... :3

    OdpovědětVymazat
  3. katka skvělé, co to píšu báječné

    OdpovědětVymazat
  4. Hlásím, že sdílím tvé posedlosti! Tenhle speciál je naprosto, ale naprosto dokonalý, úžasný, skvostný a... A prostě božský!
    Takovouhle regeneraci bych si rozhodně nechal líbit. :3 Navíc ještě Loki... Uííí!

    P.S. Omlouvám se, že v poslední době nekomentuju. (Hard life of a student, you know.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to chápu, já sotva stíhám pořádně psát, když na to přijde... =D V pohodě, jsem ráda, že komentuješ aspoň teď. =) A co o to, takovou regeneraci bych si taky nechala líbit, ale obávám se, že zrzavýho Doctora se jen tak nedočkáme... =D

      Vymazat
  5. To bolo už zas tak neskutočne perfektné...! Pane bože, ty ma raz zabiješ! To bolo... ja neviem, proste wow! Neskutočne úžasné, fantastické... nechápem, že si rozmýšľala, že to nenapíšeš. Vieš aká strata by to bola pre tento svet? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já nevím, trocha ujetýho porna, to není taková ztráta... =D A teda zabíjela bych tě nerada, čtenářů mám už tak docela málo... =D

      Vymazat
  6. Úžasné! Dokonalé! Nemám slov... Wow, vážně se ti to povedlo, klobouk dolů. Loki- brilantní nápad! Musela jsem se pořád smát :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. =) A no, na Lokiho jsem přišla podobně jako Lukáš... Luky, Loki, to zní na poslech fakt skoro stejně... =D

      Vymazat
  7. (no ale tu šukací scénu jsi nemusela tak utnout...)
    *tiché nespokojené mumlání*
    Just kiddin. :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když mně se s ní TAK nechtělo psát... =D Začátek vám zkrátka musí stačit. Je to víc, než ode mě dostanete většinou... =D

      Vymazat
  8. Úplně se ztotožňuji s názorem Freddy B.N. chtělo by to víc popisů:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná někdy příště. Zase za pár měsíců... =D

      Vymazat
  9. To bylo tak úžasné, že jsem včera po dočtení nebyla schopná nějakého smysluplného komentáře :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, beru to jako nejvyšší pochvalu. =)

      Vymazat
  10. Ty narážky na Doktora - úžasné! :D Konečně zrzek. :D A pro mě jakožto fanouška Doktora i Lokiho byl tohle vážně skvělý a opravdu vtipný díl! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, jak jsem ráda, že ty narážky na Doctora někdo CHÁPE? =D Díky moc... =)

      Vymazat
  11. Nádech, výdech. Snaha o smysluplný komentář...

    Ty jsi opravdu dala dohromady LOKIHO a DOCTORA. Moje modlitby byly vyslyšeny. Culím se jako idiot při každé narážce - nic tak perfektního jsem snad ještě nečetla.
    Asi tě miluju. :D

    OdpovědětVymazat