pátek 1. listopadu 2013

14 – Podprsenka

Ahoj, tak jsem tu s tou o den mírně posunutou kapitolou Patrika s Lukym. Tak co, těšili jste se? Nebo vám ten včerejší speciál stačil? Ehm, chápu, takže ne. Nebojte,  kapitola je tu. Sice později odpoledne, ale je.
Na příště jste si zvolili téma Kytara. Díky, díky, díky, přesně mi zapadá do scénáře, co potřebuju. Samozřejmě, že můžete hlasovat i o přespříští téma. Nechávám to plně na vás, výjimečně. I když doufám, že nebudu litovat. =D
No, dost už bylo okecávání. Hezky si užijte kapitolu...

„Prosím, řekni, že už je pátek.“
„Ahoj, lásko... Nejsi doma nějak brzo?“
„Poslední klient mi odřekl. Šéf řekl, ať klidně jdu. Copak? Nestihl jsi schovat milence do skříně?“
„Ale prosím tě. Ahoj...“
„Hm, ahoj, Patri. Co že mě zase jdeš vítat?“
„Nemůže se mi stýskat? Dej mi pusu.“
„Jasně, že se ti může... Mhm...“
„Tak. Lepší. Mnohem lepší.“
„Někdo je tu dneska přítulnej.“
„Miluju tě, Luky, víš? Moc miluju.“
„Tak ven s tím. Co se zase stalo?“
„Co by se mělo stát? Nic důležitýho. Jeden kámoš mi řekl, ať si stáhnu nějakej teplej zamilovanej film, ale nějak se nezmínil, že to neskončí zrovna nejlíp. A víš, jakej jsem, když přijde na špatný konce.“
„Ach, Patri. Copak jsem ti jasně neřekl, že nemáš koukat na zamilovaný filmy, když tu nejsem?“
„Ale to nic. Já jen prostě... Jen tě miluju, jasno? Miluju. Zbožňuju. A nevím, co bych bez tebe dělal, Lukášku. Luky...“
„Já tě přece taky miluju. Jsi mý všechno, Patri.“
„Mhm... Je moc hezký, když mě takhle objímáš...“
„Jo, to rozhodně je.“
„Mohl bych takhle zůstat napořád.“
„Ty možná. Mě už kapku bolí nohy. Dneska jsem si v práci snad ani na chvíli nesednul.“
„Musíš kazit romantický chvilky, co? Celej ty, Lukáši.“
„Já jen navrhuju, abys mi dal ještě jednu pusu a ta romantická chvíle pokračovala na gauči.“
„Na gauči. To by se ti líbilo. Abys mohl využít mojí rozněžnělosti a zneužít mě!“
„Věř, že kdybych tě plánoval zneužít, už jsem to udělal, zrzounku.“
„A na to bys stát vydržel. Teda, myslím NA NOHOU.“
„Ehm, no...“
„Víš co? Dej mi tu pusu... Tak. A půjč mi tašku. Než se budeme mazlit na gauči, musím si ještě zahrát na hodnou ženušku a dát ti prát prádlo.“
„Hm... Patri, dochází ti, že posledních pár dní to nejsem JÁ, kdo tě nazývá ženuškou a přítelkyní a holkou a čímkoliv jinym, ale že jsi to ty osobně?“
„Ano, lásko. Proč?“
„Ale. Jen tak se ptám.“
„Jasně. Vůbec nechceš znát důvod.“
„Ne. Měl bych?“
„Prostě mi jen došlo, že když si z toho budu dělat legraci JÁ, přestane to tebe bavit. A dovol mi říct... Odhadl jsem to správně.“
„Co? Ty zákeřná zrzavá bestie!“
„Taky tě miluju, Lukášku...“
„To ti momentálně ale vůbec nevěřím, víš?“
„K tomu tě samozřejmě nikdo nenutí.“
„Mimochodem, volala mi máma. Prosila mě, jestli bych tam zejtra se ségrou nezajel a nepomohl jí doma s pár věcma. A ptala se, jestli nechceš přijet taky.“
„Promiň, hezounku, tvoji mámu miluju skoro stejně jako tu svoji, ale na zejtra jsem zadanej. Brácha maluje obývák.“
„A očekává, že ty mu s tím snad pomůžeš?“
„Ne. Očekává, že mu pomůžu namíchat tu správnou barvu a všechno sladit.“
„Takže fakt nemůžeš?“
„Bohužel. Mrzí mě to.“
„Jo, to mě taky. A máma bude zklamaná.“
„No jo, snad se to povede někdy... Ehm, Luky? Mohl bys na chvíli sem?“
„Ovšem. Copak?“
„Můžeš mi říct, co je tohle?“
„Vypadá to jako zelená podprsenka.“
„Nepovídej.“
„Proč? Kde jsi ji vzal?“
„Právě jsem ji vytáhl z tvojí tašky.“
„Kde jsem vzal zelenou podprsenku?“
„Netuším. Ale pochybuju, že bys ji potřeboval. A dárek pro mě to asi taky nebude, co?“
„No, možná na nějaký peprnější hrátky, případně na další dámskej večer v gay klubu...“
„...“
„Co? Lásko, doufám, že si nemyslíš, že bych tě snad PODVÁDĚL. Za prvé, radši bych si ho useknul, než abych ti byl nevěrnej. A za druhý, ježiš, Patri, SE ŽENSKOU? Jasně, miluju, když si vezmeš krajkový podvazky, přijdeš mi sexy v sukýnce, ale to neznamená, že bych někdy byl schopnej vyspat se s opravdovou ŽENSKOU.“
„Klídek. Já vím, že jsi s ní nespal. Kdyby jo, nebyl bys tak blbej, abys mi přinesl domů její podprsenku.“
„Uf. Díkybohu. Fakt jsem se už bál, že tě budu muset přesvědčovat, že-“
„Možná to je ten problém. Že jsi s ní nespal.“
„CO?!“
„Řekni, Luky... Pořád trénuješ tu zrzku, co je do tebe udělaná?“
„No, jo, ale... Ty myslíš, že to ONA?“
„Jaká je to zrzka? Typická bledá a zelenooká?“
„Už jsem ti to říkal, až na pár detailů je to ženská verze tebe.“
„A jakou barvu já, typickej zrzek, rád nosím?“
„Chápu. Byla to ona. Do prdele.“
„Ne, myslím, že to by neocenila.“
„Patriku, přestaň se tak křenit. Tohle není vtipný. Tohle je... Tohle je pro mě vlastně dost ošemetná situace.“
„Ale prosím tě. O nic nejde. Koneckonců, já se jí ani nedivím, že je do tebe zblázněná. Jen si vem, co jsi udělal se mnou. Obvykle mi to dalo aspoň nějakou práci, bejt ve vztahu monogamní. A s tebou? Jiný chlapi se mi ani NELÍBĚJ.“
„Ne? A co třeba-“
„Tak, abych s nima spal, Lukášku.“
„Sladký. Ale víš co? Místo toho zvedání mýho ega mi radši řekni, co mám dělat.“
„Ty? Ty nemusíš udělat nic. Ani hnout prstíkem.“
„Jakto? Zkoušel jsem ji ignorovat doteď, nepomohlo to. Jaká je šance, že když v tom budu pokračovat, tak-“
„Neřekl jsem, že ji budeme ignorovat. Dej mi telefon. A řekni, jak ji v něm máš uloženou.“
„Prosím? Co chceš dělat?“
„Co myslíš? Zavolat jí. Říct, že jsem tvůj přítel, a že bych ocenil, kdyby si našla jinýho trenéra, a možná i jiný fitko, kam by chodila. A poděkovat jí za podprsenku, jistě, ať jsem zdvořilej.“
„Patriku, ty ses musel zbláznit.“
„Máš lepší nápad?“
„No, já...“
„A čistě mezi námi, kdybychom byli v normálním heterosexuálním vztahu, ty jsi byl trenér a já tvoje přítelkyně, souhlasil bys, abych zavolal klientce, co s tebou flirtuje, a nějak něžně jí to vysvětlil?“
„No, to jo, ale...“
„A mám ti připomínat, jak něžně jsi vysvětloval našemu sexy sousedovi, ať na mě zapomene a neodváží se na mě myslet ani v těch nejtajnějších snech?“
„Ehm, no...“
„Ten telefon, lásko.“
„Ale to přece nejde.“
„Ten telefon, nebo nebude žádný tulení na gauči, a ani nemysli na to, že bych se snad dal zneužít.“
„Chceš to číslo rovnou najít?“
„Buď tak hodnej.“
„Hm, tak vydrž. Bude někde mezi posledníma volanejma. Hm, počkej... Zrzounek...“
„Zrzounek? Máš mě uloženýho jako zrzounka?“
„Samozřejmě. Jak máš ty mě?“
„Luky. A srdíčko.“
„Srdíčko. Jasně. Jak... Tak. Tady to je. Fakt chceš volat?“
„Fakt.“
„Tak... Tady to máš.“
„Díky.“
„A nezapomeň poděkovat za tu podprsenku. Jsem si jistej, že ti bude slušet.“
„Že jo? Taky myslím, lásko...“

16 komentářů:

  1. To je tak pěkný jak na sebe žárlej :D Božínku, Zrzounek a Luky♥... tak to je slaďounký. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš, jsou do sebe zamilovaný, samozřejmě, že aspoň trochu žárlej. =D I když myslím, že Patrik si je vcelku jistej, že Luky by mu nezahnul...

      Vymazat
  2. Když jsem přemýšlela, o čem by dnešní kapitola mohla být, když máš za téma podprsenku, tohle mě vůbec nenapadlo. :D A mimochodem je to skvělý nápad! Ten díl se mi vážně líbil a samozřejmě se těším na další. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc. =D Další už je napsanej, a vážně, vážně je na co se těšit. Muhahaha... =D

      Vymazat
  3. ... Moje schopnost vyjadřování se v komentářích umřela... Takže ti prostě budu jen psát, jak tě miluju, jo? Protože ať řeknu cokoliv, nikdy to nebude dost dobré, aby to ohodnotilo,. cos napsala :3 :D...

    Ynat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kuš, nebo mě fakt přiměješ červenat se až za ušima. Díky moc... =)

      Vymazat
  4. To je nádherné ako vždy... A zas ten priblblý úsmev... :D

    OdpovědětVymazat
  5. Odpovědi
    1. Popros Patrika, třeba se jí vzdá... =D

      Vymazat
  6. Ten konec! XD
    Patrik v sukýnce, s podvazkama a ještě k tomu s podprsenkou. A fezem! Ten nesmí chybět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, nevím, nakolik se fez hodí k podvazkům. Navrhla bych, že si může vzít motýlka, ale to by asi taky nebylo to pravý. Ale byl by cool... =D

      Vymazat
  7. To je slaďoučký. :3 Když přešla řeč na Patrika s podvazky, vytanul mi na mysli doktor Frank-N-Furter... Pak mi došlo, že Patrik by vypadal ženštěji. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, Paťulka umí vypadat velice žensky, když se trochu snaží... =D

      Vymazat
  8. Fjůva! Začala jsem Patrika s Lukášem číst docela nedávno, pročetla jsem všechny díly. Dneska mi došlo, že je už pondělí a já se pořád nepodívala :DDD
    Všechny díly sou úplně k sežrání...:) chvála, chvála, chvála. Jiný slovo neuslyšíš. Úplně jsi mě dostala :D
    Ben Víno

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem moc ráda, že se ti to tak líbí, díky. =) Vždycky mě potěší, když kluci někoho zaujmou... =D

      Vymazat