Celej večer, Patri

Přiznávám, tenhle kousek na téma Staré zvyky jsem si napsala prostě jen proto, abych si zvedla svoji ne zrovna úžasnou náladu a zlepšila si večer, kdy mě bolí hlava. Tak nějak jsem doufala, že moje oblíbená dvojka to dokáže zlepšit. A víte co? Ano, dokázala. I když napsat to trvalo poněkud delší dobu, než mělo, a já kvůli tomu nedělám věci, co jsem měla dělat. Ale, no... nevadí. =D Jen doufám, že třeba trochu zvednou náladu a zlepší den i vám... =)

„Celej večer, Patri.“
„To snad ne.“
„Ale jo. Od chvíle, co jsme tam přišli.“
„FAKT?“
„Áno.“
„Ale... Ale já si toho vůbec nevšimnul! Nejsem si naprosto vědom toho, že bych...“
„Flirtoval s tím pěkným blonďákem?“
„Nemusíš to opakovat!“
„Flirtoval jsi s ním.“
„Luky, přestaň se tak blbě usmívat. Tohle není vtipný.“
„Mně to vtipný přijde. A JÁ jsem ten, co se musel koukat na to, jak jeho manžel prakticky svlíká pohledem kluka s průhledným tričkem, přes který jsou dokonale vidět ty sexy potetovaný ramena, a kalhotama tak upnutejma, že by jeden řekl, že nemáš CO na něm tím pohledem svlíkat.“
„Bože můj, ale já... Luky, já fakt nevím, že jsem to dělal!“
„Ano, lásko, to už jsi říkal.“
„Kurva. Jo, to jsem. Jsem kurva, aniž bych si to vůbec uvědomoval.“
„Kurva jsi byl už dávno před svatbou, a stejně jsem si tě vzal. Teď jsi mnohem menší kurva než dřív. Vlastně jsi jen teoretická kurva.“
„Ty se tím normálně bavíš.“
„Ano. A nevím, proč ty se z toho stresuješ, zrzounku. Mně nevadí, že jsi s ním flirtoval.“
„Ne?“
„Samozřejmě, že ne. Hele, jasně, kdyby ses zvednul a šel s ním na záchod, jo, to bych nerozdejchal, ale když se na něj prostě jen párkrát usměješ... Některý starý zvyky prostě nezměníš.“
„STARÝ ZVYKY?“
„No... Jo?“
„Myslíš, že tohle je můj zvyk?“
„Možná spíš něco jako Pavlovův reflex. Když vidíš hezkýho kluka, začínáš se usmívat a mírně slintat. Jo, a taky víc kroutit zadkem. Což mi vůbec nevadí, mimochodem, vzhledem k tomu, že já se na to můžu koukat taky...“
„Já před hezkejma chlapama víc kroutím zadkem?“
„Klídek, Patri. Dejchej.“
„A SLINTÁM?!“
„Mírně. Jo, a někdy máš tendenci vytáhnout z pití kostku ledu a ocucávat ji. Když se to dostane do týhle fáze, tak se mi to většinou líbit přestává.“
„Luky, lásko, promiň, já-“
„Ne. Ne proto, že bych žárlil, idiote. Já vím, že bys mě nenechal kvůli nějakýmu potetovanýmu blonďákovi s hezkým zadkem. Nelíbí se mi to, protože v tu chvíli tě mám chuť popadnout, odtáhnout tě někam do soukromí a mile tě požádat, abys přede mnou laskavě padnul na kolena.“
„Ach.“
„Ano, to by následovalo.“
„Luky...“
„Kuš. Nekoukej se pořád tak provinile. Říkám, že to chápu, a nevadí mi vidět tě flirtovat, dokud je to vážně jen ten nevinnej flirt. A mezi náma, kdykoliv se otočíš na mě, flirtuješ mnohem intenzivnějc, takže je všechno v pořádku, ne?“
„Jo, ale s tebou flirtuju vědomě.“
„Fakt? Patriku, ty jsi tak zvrácenej. Vědomě flirtovat se svým manželem. Že se za sebe nestydíš!“
„Můj manžel se za to taky nestydí, tak co?“
„Ehm... Já s tebou ale neflirtuju. Většinou.“
„Prosím? Flirtuješ se mnou skoro pořád.“
„To jako vážně?“
„Samozřejmě! Ty tvoje úsměvy, zamilovaný pohledy, to, jak si olizuješ rty...“
„To nedělám.“
„Děláš to skoro pořád, Lukáši.“
„Blbost. Věděl bych, že s tebou flirtuju.“
„Někdy se taky koušeš do rtu i dost dlouho. To mám pak JÁ chuť tě někam odtáhnout a padnout na kolena. Na veřejnosti. Doma prostě padnu na kolena.“
„A já si říkal, proč se na mě někdy tak najednou vrhneš...“
„Chceš mi říct, že ty si fakt neuvědomuješ, že se mnou flirtuješ?“
„Ty si neuvědomuješ, že flirtuješ s jinejma!“
„Ale jak jsi sám řekl, to je starej... Moment.“
„Co?“
„Teď mi to došlo. Sakra. Když jsme ještě nebyli spolu. Když jsi byl jen ten otravnej kluk, co se mnou bohužel bydlí-“
„Ale no tak, míval jsi tehdy mokrý sny, ve kterejch jsem hrál hlavní roli. Byl jsi do mě cvok.“
„Mlč. Tehdy jsi dělal přesně to SAMÝ, jen... Ne tak intenzivně.“
„Prosím?“
„Občas ses na mě tak usmál, občas sis olízl rty, kousl ses do rtu, když jsem vyšel ze sprchy jen v kalhotách. I když, to jsem zahlídnul jen párkrát, mám dojem... A víc pak v době tajnýho ctitele. Kurva, fakt jsem byl tak blbej a slepej? Vždyť bylo naprosto jasný, že mě chceš!“
„Patriku, ujišťuju tě, že jsem s tebou nikdy vědomě neflirtoval.“
„Ale nevědomě to děláš pořád.“
„Sakra.“
„No tak. Snad by ses nestyděl za to, že zamilovaně koukáš na svýho vlastního manžela, Lukášku.“
„Ne. Spíš mě to... překvapilo.“
„Některý starý zvyky prostě nezměníš.“
„Blbečku zrzavej.“
„Na druhou stranu, některý se měněj snadno. Třeba ten můj zvyk překládat do noci a až pak si jít lehnout.“
„Ale ten jsi změnil především proto, že teď máme společnou postel a tvoje odměna za to, že jdeš spát brzo, je sex.“
„To víš, motivace je důležitá. Kdybys mě napříkladu chtěl nějak motivovat k tomu, abych přestal flirtovat s jinejma chlapama...“
„V pohodě. Mně to fakt nevadí. Krom toho, myšlenka na to, že jakkoliv se na ně culíš, stejně jdeš domů jedině se mnou, je dost sexy.“
„Hm... Luky, víš, že jsi v tomhle ohledu malinko divnej?“
„Možná?“
„Proto teď máme zvyk, že kdykoliv se vrátíme z nějakýho gay klubu, tak se na sebe hned za dveřma vrhneme?“
„Když dovolíš, vrháš se na mě stejně nadšeně jako já na tebe.“
„Protože když se celej večer koukám na pěkný chlapy, mám pak chuť na SVÝHO chlapa.“
„A já mám chuť na svýho chlapa, když celej večer koukám na to, jak se celej večer kouká na pěkný chlapy.“
„Tak si říkám, není to náhodou tak, že mi po návratu chceš dokázat, komu patříš?“
„Není to tak, že ty chceš, abych ti dokázal, komu patříš?“
„Hodláš parafrázovat každou moji větu?“
„Ne. Jen co najdu klíče a otevřu dveře, hodlám ti dokázat, komu patříš. Ehm... Asi netušíš, kam jsem je dával, co?“
„Do levý vnitřní kapsy mýho kabátu.“
„Ach. V tom případě, mohl bys laskavě najít klíče?“
„Tyhle klíče?“
„A schovej si ten svůj spokojenej výraz.“
„To není můj spokojenej výraz, to je můj nadrženej výraz.“
„Tak ho koukej schovat.“
„Promiň, obávám se, že ho mám pokaždý, když se na mě vrhneš. A některý starý zvyky... Lukáši!“
„Tak co? Chceš dneska bejt opřenej o dveře, nebo se dostaneme až do ložnice?“
„Ložnice? Luky, upřímně pochybuju, že dneska si třeba jen stihneme sundat boty...“