Ještě jednou

Někdy si fakt říkám, proč že jsem vlastně s Patrikem a Lukášem sekla, když je očividně nejsem schopná přestat psát. (A mám pocit, že tohle jsem už docela nedávno říkala, nevadí.) No, tohle začalo jako zcela nevinná dialogová jednorázovka na téma 'Ještě jednou', jen aby se to vzápětí zvrhlo v další povídku s vaší (a mojí) oblíbenou dvojkou. Jo, jména jsem se vrátila dopsat ani ne po deseti řádcích.

Ale nepředpokládám, že by vám to vadilo, vzhledem k tomu, že tenhle pár je pořád docela populární. Tak si je hezky užijte... =D

„Ještě jednou, Patri...“
„Ty ses musel absolutně zbláznit.“
„Prosím, ještě jednou?“
„Obávám se, že na to nemám dost energie, Lukášku.“
„No tak, nebuď takovej. Prosím.“
„Myslím to vážně. Dokonale jsi mě vyčerpal. Na 'ještě jednou' nemám sílu. Vlastně momentálně nemám sílu ani se zvednout z gauče.“
„Ty fakt vůbec nic nevydržíš.“
„Dovol? Vydržím hodně, ale mám svoje limity.“
„Měl bys víc chodit do fitka. Víc trénovat. Vím hned o několika způsobech, jak zlepšit tvoji výkonnost.“
„Já nepotřebuju zlepšit výkonnost!“
„Jestli pro tebe tohle bylo moc, tak potřebuješ. Vážně, vždycky jsem si myslel, že vydržíš prakticky neomezeně dlouho, klidně třeba i celou noc...“
„A to ti řekl kdo?“
„No, mám jistý svý zdroje.“
„To by mě teda FAKT zajímalo jaký.“
„Ále, jen pár našich společnejch známejch...“
„Ptám se na jména, Lukášku. Chci JMÉNA. Abych si je mohl zapsat na seznam a pak je velmi krvavým způsobem zlikvidovat.“
„Jsi rozkošnej, když máš vražednou náladu, zrzounku můj. Jsi skoro jako Alice, když se mi pokouší ukousnout palec u nohy.“
„Nepokoušej se mě rozptýlit kočkou. Nepodaří se ti to. Chci jména.“
„Chtít můžeš. Já to taky před chvílí chtěl ještě jednou, a k čemu mi to chtění bylo? Vyšlo z toho jen to, že jsem zjistil, že můj manžel podle všeho stárne.“
„JÁ že stárnu? Dovol?“
„No, už nevydržíš, co jsi vydržel, když jsi byl mladší...“
„Lukáši, jsi starší než já.“
„Ale mám lepší fyzičku. Mám přímo SKVĚLOU fyzičku.“
„Taky jsi trenér. Máš svaly, staráš se o svoje tělo. Já jsem...“
„Slečinka?“
„Chtěl jsem říct 'mnohem jemnější konstituce'.“
„To je totéž jako slečinka.“
„Nejsem SLEČINKA.“
„Máš na krku korále.“
„To ze mě ještě nedělá slečinku. Krom toho, myslel jsem, že se ti líbí, když mám na sobě dámský doplňky. Nebo boty...“
„Patriku.“
„Třeba ty zelený lodičky... Ještě řekni, že se ti nezamlouvá, když jsem za slečinku v zelenejch lodičkách.“
„Ale to víš, že zamlouvá.“
„Nebo máš snad něco proti mýmu tělu? Víš, já myslel, že se ti líbí to štíhlý, nenamakaný...“
„Patri, víš, že tvoje tělo miluju...“
„Hej. Pozor, kam dáváš ty ruce!“
„Jen mám starost o tvoje zdraví, Paťulko. Bojím se, abys měl dost energie.“
„Měl bych jí víc, kdybys mě o ni neustále nepřipravoval. A kdybys mě taky někdy v noci nechal vyspat.“
„Poslední dobou jsem se o to párkrát pokusil.“
„Fakt?“
„Jo. Obvykle to skončilo tím, že TY ses rozhodl, že nenecháš vyspat mě, zrzounku můj milovanej.“
„Hm...“
„Ano?“
„Víš, tím, že si budeš hrát na chytrýho, si ještě jedno kolečko nezasloužíš.“
„A čím bych si ho vysloužil?“
„No... Mohl bys mi třeba pomoct doplnit energii. Přinýst mi třeba skleničku džusu, nebo nějakou sušenku... Víš, dodat cukr.“
„A když to udělám, bude další kolečko?“
„Uvidíme. Nech mě chvilku vydechnout, Luky.“
„Paťulínku... Přece bys mě neodmítnul, když ti to takhle nabízím. Tebe to přece taky baví. Propletená těla, nahá kůže na kůži, pot, třesoucí se a napínající se svaly... Jakej chceš ten džus?“
„Jahodovej. Díky, lásko. Mimochodem, víš, že jsi asi jedinej člověk, kterej dokáže Twister popsat tak, že ta zatracená hra zní fakt neskutečně sexy?“
„Takže si ji dáme ještě jednou?“
„Ach, bože... Dobře. Ale doufám, že zase neskončíme tak přitisknutý na sebe, protože tentokrát bych se už asi neovládl.“
„Hej. Byl to tvůj nápad, že budeme hrát bez triček, aby to bylo zábavnější.“
„Ach, ručím ti za to, že ZÁBAVNĚJŠÍ to bude. Ale taky o dost divočejší. A mám blbej pocit, že ta hrací podložka by to nepřežila.“
„Jen tak mezi náma, Patri, už jsi někdy zakončil Twister sexem na podložce? Tuhle informaci mi naši společní známí nebyli ochotni poskytnout.“
„Ne. Dneska to bude premiéra.“
„Bude?“
„Ale no tak. Nepředpokládáš, že NESKONČÍME u sexu, že ne?“
„Hodláš teď navrhnout, že budeme hrát jen ve spodním prádle, abysme se pak nezdržovali?“
„No, když už se o tom zmiňuješ...“
„Tak ti začínám mít pocit, že jsem tu hru měl koupit už dávno.“
„Rozhodně, Luky. Dej mi ten džus. Jen ho do sebe hodím a můžeme se do toho pustit. Chceš začít?“
„No, já ti nevím. Dáma má přednost, ne?“
„Dobře. Možná ten sex na podložce přece jen nebude.“
„To si povíme za chvilku, Patri...“