středa 6. srpna 2014

Ať žije rovnoprávnost

Když jsem tu docela nedávno nadávala na 'silné ženské hrdinky' ve filmech, seriálech a knížkách, případně komiksech, napadlo mě ještě jedno tak trochu podobné téma, co mi hodně leze na nervy. A i když chápu, že teď možná bude mít někdo pocit, že si trochu protiřečím a jdu vlastně proti tomu, čeho jsem se tímhle blogem vždycky snažila dosáhnout, stejně mám tenhle článek potřebu napsat. Protože tohle není o tom, že bych byla proti rovnoprávnosti, kdepak, je to, stejně jako s těmi hrdinkami, o tom, že někdy je té rovnoprávnosti prostě... trošku moc.

Jak že to myslím?


Možná už jste si toho taky všimli. Když koukáte na seriál nebo film, možná i při čtení knížek, i když si nejsem jistá, nakolik nápadné je to v nich. V seriálech, zejména těch amerických, je to totiž nápadné hodně, aspoň mně osobně to tak přijde.

Máte nějaké dílo. V něm máte skupinu výraznějších postav. Občas je větší, občas je menší. A já mám poslední dobou vážně pocit, že do té skupiny bezpodmínečně musí (opakuji, mluvím hlavně o amerických seriálech) spadat někdo z poloviny menšin, na které si vzpomenete. V překladu, musí tam být gay nebo lesbička. Musí tam být někdo černý. Musí tam být asiat. Dost možná i hispánec. Musí tam být někdo z dysfunkční rodiny, musí tam být někdo adoptovaný, musí tam být někdo...

No, hádám, že nemusím pokračovat, protože všichni chápete, o čem tu mluvím.

Aby nedošlo k omylu, ani omylem mi nevadí fakt, že jsou v seriálech nebo knížkách zastoupeny menšiny. To bych vážně svoje dosavadní názory stavěla na hlavu. Nevadí mi ani to, když jsou zástupci těch menšin jen vedlejšími postavami a příběh se na ně nijak zvlášť nesoustředí, kdyby to snad někoho napadlo. Jde o to, že... Jak jen to říct?

Nevadí mi, že tam zástupci JSOU. Vadí mi, že tam jsou jen proto, aby tam BYLI.

Jestli máte pocit, že nedávám smysl, tak pozor, já dávám perfektní smysl, to jen vy se nechytáte (abych tak trochu parafrázovala svého milovaného Jedenáctého Doctora). Ale bez obav, hned vám to všechno objasním.

Problém se zástupci menšin (především v seriálech) bývá v tom, že veškerá jejich účast je způsobená jen jakýmsi pokusem o politickou korektnost. Ten gay v seriálu není gay jen náhodou, kdepak. Je gay proto, aby si LGBT menšina (nebo libovolný heterosexuální bojovník za LGBT práva) nemohla stěžovat, že v seriálu není zastoupená. A stejně to funguje i se všemi ostatními menšinami. Zkrátka jsou do seriálů uměle dosazované, aby někoho náhodou nenapadlo slovo 'diskriminace', nedejbože i nějaké horší.

(A mimochodem, to se děje. Vážně. Za poslední měsíce jsem na internetu opakovaně četla názor, že Steve Moffat, hlavní scénárista Doctora Who a Sherlocka, je homofobní. Proč? Protože v  'jeho' seriálech není dost homosexuálních postav. Mezi námi, na Moffatovi a jeho psaní bych při troše snahy našla pár věcí, co mi vadí, ale tohle by mezi ně vážně nepatřilo. Stejně jako nařčení ze šovinismu kvůli, ano, správně, nedostatku 'silných ženských hrdinek'. Ale já asi holt nežiju tím, abych v každé druhé scéně seriálu hledala diskriminaci...)

Ale nemyslete si, že to, že zástupci menšin se v knižních nebo filmových světech nachází jen jako jakýsi úplatek menšinám v našem světě reálném, je jediný problém, který s nimi mám. Je tu jedna věc, co mě štve ještě o něco víc. Možná jsem měla jen smůlu na věci, co jsem viděla, ale ze své zkušenosti musím říct, že dotyční zástupci jsou v mnoha případech zkrátka poněkud... stereotypní. Zkrátka naprosto modelové zobrazení dané menšiny. Gayové bývají mírně zženštilí a často promiskuitní. Lesbičky mají krátké vlasy a celkově se chovají trochu jako chlapi. Asiati jsou buď inteligentní ajťáci (nebo jednoduše nerdi), nebo, zejména v případě dívek, mají velmi divoký vkus, co se týče oblečení. Černoši mají zálibu v hiphopové módě a v rapu.

Znáte Simpsonovy? Ti jsou stereotypů plní. Ital Luigi mluví jen lámanou angličtinou a patří mu pizzerie. Tlustý Tony je modelový mafiánský boss. Prakticky každý gay, co se v seriálu objeví, má na sobě upnuté tílko a vlastní mrňavého pejska. Ambasador na švédské ambasádě (nedávná epizodní postava) mluvil o tom, že Švédi mají rádi death metal, protože jim připomíná smrt. (A zjevně netuší, že Judas Priest rozhodně nejsou death metal, ale to vynecháme.) Problém je v tom, že v Simpsonech jde o jasnou nadsázku. Ale ostatní seriály myslí ty stereotypy smrtelně vážně.

Možná je to proto, že zástupci menšin obvykle patří mezi vedlejší postavy, ne hlavní, a tvůrci si chtějí pojistit, že je nikdo nepřehlédne a tvůrce nenařkne z rasové či jiné nesnášenlivosti. Nebo je bezpečnější držet se stereotypů. Nebo si zkrátka neumí představit lesbičku s dlouhými vlasy a v růžových šatech. Já vážně nevím.

Asi si teď říkáte, jak bych si tedy vlastně představovala, že by měly být menšiny v popkultuře zastoupeny. No, to je docela jednoduché. Líbilo by se mi, kdyby zkrátka jen... byly. Prostě jen proto, že si autor řekl, že by bylo fajn, kdyby tahle postava byla teplá, ne proto, že potřebuje ve svém díle NĚJAKOU teplou postavu, aby se neřeklo. Líbilo by se mi, kdyby se na jejich menšinovost zbytečně nepoutala pozornost. Kdyby existovaly jen... tak nějak mimochodem. Kdyby nebyly v rámci daného světa trochu exoti, ale naprosto normální lidi.

Když to řeknu mírně metaforicky... Je hezké, když máte ve svém příběhu za vedlejší postavu gaye. Je hezké, že je tam jen proto, že máte gaye rádi a chtěli jste napsat gaye. Ale prosím, ať mě mezi nákupy se svou heterosexuální nejlepší kamarádkou (které rád a ochotně radí v oblasti orálního sexu) a obrážením tanečních klubů nestíhá ještě mlátit po hlavě růžovým vibrátorem a ječet: „Jsem teplej, jsem teplej, podívej se na mě, já jsem BUZNA!“

Jo. To by bylo moc fajn...

A myslím, že jestli něco náš problém ilustruje, je to tenhle obrázek...

14 komentářů:

  1. Jo, tak s tímhle souhlasím. Vlastně jsem o tom nedávno taky přemýšlela, proč jsou všichni gayové tak... stejní. Začala jsem se totiž dívat na Orphan Black a tam je nemlich ta samá postava, co v dalších padesáti seriálech.
    Já zase četla, že King je homofobní, protože taky žádný teplý postavy nemá. Potom je sice pravda, že v některých knížkách se objevujou nadávky jako "buzerant", ale přijde mi, že by lidi měli pochopit, že když je TA POSTAVA homofobní, tak to nutně nemusí znamenat, že autor taky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, já tohle ignoruju, podle logiky, že nedostatek gay postav značí homofobii, by byl homofobní i takovej Terry Pratchett... =D Upřímně, fakt radši žádná teplá postava než další gay kamarád milující nákupy... =/

      Vymazat
  2. Já mám třeba ráda, když jsou v seriálech zastoupeny i menšiny, ale ne tím způsobem jen aby tam byly, aby se neřeklo. Mám spíš ráda, když jsou alespoň trošku ve středu děje, jako třeba postavy v Dr. Houseovi, tam se mi zdá, že je to napsané tak jako, že člověk ani nevnímá, že jeden je černoch nebo bisexuál...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, v Housovi se mi to zapojení taky líbilo. =) Měla jsem ráda Třináctku, právě proto, že tak nějak... zapadala a víceméně měla její orientace i jistej smysl. Nebo spíš... Rozhodně nepůsobila, že je tam dosazená násilím a pro umlčení kritiky...

      Vymazat
  3. Skvěle napsaný článek, je to opravdu k zamyšlení. Ale v zásadě s tebou souhlasím. Já jsem si toho nikdy v knížkách nevšimla a na seriály moc nekoukám. Maximálně tak na simpsonovi a tam je s nadsázkou všechno. Jinak by je museli kritici napadnout za všechno možný od domácího násilí, až po... (nic mě zrovna nenapadá). Souhlasím, že by do seriálu měli dávat postavy por to, že je tam režisér chce z nějakého důvodu. Neměli by tam být jen tak pro kritiky aby se neřeklo. To je potom taky forma diskriminace i když ne tak viditelná. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to o tý diskriminaci si tak nějak taky myslím, no... =D Říkám, ono je to hlavně v americkejch seriálech, co se podle mě momentálně snaží o takovou rovnoprávnost, že brzo bude divný, když bude v seriálech někdo, kdo do žádný menšiny nespadá... =D (A pak si právě všichni stěžujou, když v britskejch seriálech na takový kraviny nikdo nehledí...) =D

      Vymazat
  4. To mi připomíná tenhle článek: http://cilichili.cz/2014/2-jak-prorazit-na-webu/fenomen/kazdy-film-potrebuje-sveho-cernocha/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je zajímavej článek. A rozhodně dost pravdivej...

      Vymazat
  5. V žádné mé povídce není ani jeden gay. Prostě proto, že se nehodili do zápletky. Taky nepíšu o černoších, hispáncích a asiatech. Světe div se - je to proto, že se prostě /chvíle napětí/ nehodí do zápletky a prostředí! A jestli mi někdo napíše, že pro mě menšiny nejsou dost dobré, abych je zahrnula do příběhu takže jsem stejně blablablaněcofob, tak ho něčím křápnu. Bo jediné, co určitě jsem, je blbofob.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, já ti děkuju za to, že nezapojuješ menšiny, co se ti nehodí, jen proto, abys je v povídkách měla... Já je taky nepíšu, pokud mi prostě nějak nezapadají do děje... =D

      Vymazat
  6. Hrozně moc z tohohle ohledu se mi líbí Ray Donovan. Tam je pár černochů naprostých kreténů s kalhotama u kolen co dělají hiphop, protože to je jedna ze zápletek, jinak tam nejsou, gay tam není asi ani jeden a ostatní se točí kolem jedné bílé rodiny, takže tam nikdo žádné menšiny nepřidává. A působí to dost dobře, že tam nikdo není zbytečně proto, aby tam byl. Štvalo mě to ale na kriminálkách. Oddělali postavu v týmu, která byla černá? Dalo se čekat, že tam brzy nastoupí další černoch. Ve všech byl jeden černoch, jedna ženská jako zástupkyně šéfa a někde se tam potloukal asiat. Na to už jsou snad i kvóty...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda jako ne že by mi to v CSI vadilo, ale působilo to dost stereotypně a jako přes kopírák.

      Vymazat
  7. Arvari, teď mi mluvíš z duše. Poslední dobou si toho začínám také všímat a je mi to dost otravné. Co tu byl výše zmíněný Orphan Black (a vsadím se, že autorka komentáře měla na mysli Felixe :)), tak musím podotknout, že tam mi to tolik nevadí. Nevím, jestli je to tím, že je to má srdcovka a nedám na to dopustit, ale i celkově se ten seriál věnuje trochu víc LGBT tématice a i když jsou tam LGBT postavy velmi výrazné a patří mezi hlavní, je to takové... nenucené.

    OdpovědětVymazat
  8. Ano, ano, ano! To je teď třeba krásně vidět na Hannibalovi. Ve filmech byl jeden asiat, v knize, myslím, ani jeden, a najednou se objeví seriál, kde je černoch, asiat a jen čekám, kdy se tam objeví gay. Trochu mě to irituje, jasně, je to Amerika, ale bylo by super, kdyby to, že je postava černá/gay, mělo nějaký důvod. A lepší než jen to, aby si nikdo nemohl na tvůrce ukázat a nařknout je z homofobie. To je jeden z důvodů, proč se mi Moffat líbí - tyhle věci jsou mu očividně úplně fuk.

    OdpovědětVymazat