pondělí 18. srpna 2014

Když se vám prostě fakt nechce psát

Vím, že spousta lidí si myslí, že články tohohle typu na blogy nepatří. Že když člověk nemá co psát, tak by prostě psát na blog neměl a tečka. Ale já se prostě nemůžu zbavit nutkání se z toho vykecat, protože... No, mám pocit, že jsem se docela dlouho nevykecávala. (Jen nedávno na osobním blogu, ale to bylo docela jiný vykecávání a psaní se vlastně vůbec netýkalo.)

Asi jste si všimli, že poslední dobou tady nejsem tak aktivní jako dřív. Nebo možná nestihli, snažím se to maskovat, jak jen to jde. Ale ono to už tak docela nejde.


Když jsem končila rok ve škole, slibovala jsem, jak rozhodně přestanu blog zanedbávat. Na chvíli se mi to i docela povedlo, mám dojem, i když to bylo kapku náročný. Vážně jsem myslela, že když se zbavím toho stresu ze školy, dostanu chuť do blogování, ale, no... nějak nedostala. Vrhla jsem se na čtení, vrhla jsem se na sledování Doctora, vrhla jsem se na hraní Sims a další spoustu pitomostí. A mezi ty pitomosti tak nějak nepatří psaní. Ne POŘÁDNĚ.

Přiznávám, články na blog jsem poslední týdny vždycky psala víceméně z toho důvodu, že jsem měla pocit, že tu dlouho nic nebylo. Povídky jsem si tak nějak vycucávala z prstu, aby se neřeklo, že tu nic není. Když jsem se DONUTILA něco napsat, tak mě to docela i bavilo, ale ta část, kdy se musím nutit, mě nebaví ani trochu. Kde jsou ty časy, kdy jsem měla seznam článků, na který jsem se chystala. Kdy jsem musela přemejšlet, kdy co zveřejnit, abych mezi články nechala aspoň trochu odstup. No... očividně pryč. Momentálně mám pocit, jako bych vůbec neměla o čem psát.

Pokud vás to potěší, ta část mýho tvůrčího psaní, kterou tak docela nevidíte (ano, mluvím o psaní toho, co možná jednou budou opravdový knížky), je na tom prakticky stejně. Teda, ne, že bych měla nedostatek nápadů, ne. Mně se to prostě jen nechce PSÁT. Nedávno se mi podařilo dopsat knížku o jisté zrzavé lovkyni upírů (a ten konec se mi líbí, bože, ten konec se mi líbí, i když ta holka je totální magor), skoro hned vzápětí jsem rozepsala další námět, na jehož zpracovávání jsem se vyloženě těšila, prakticky jsem se ho nemohla dočkat... A sekla jsem se po dvou stránkách. Ne proto, že bych nevěděla, co chci psát dál, ale... Ano, budu se opakovat, protože se mi to prostě a jednoduše psát nechce. Je to dost pitomá krize, jen co je pravda...

(Hlavně, že by se mi furt chtělo zabíjet čas psaním fanfiction, což je další blogosférou poněkud odsuzovaný jev. Ale můžu za to, že je to prakticky jediná věc, na kterou mám momentálně inspiraci? Holt je ta moje oblíbená dvojka až moc inspirativní.)

No, asi se radši přestanu vykecávat. Chtěla jsem se jen tak trochu vypsat z pocitů. A možná vám i tak trochu objasnit, proč to tu teď vypadá tak, jak to tu vypadá.

Ale hele, v minulosti skoro pokaždý, když jsem napsala článek o tom, jak mě teď psaní nebaví, mě vzápětí bavit začalo. Třeba to tentokrát taky tak dopadne. A třeba mě i napadne nějakej smysluplnej článek, co bych tu mohla zveřejnit. Prozatím se omlouvám. Vážně...

14 komentářů:

  1. Věř mi, že to znám! S fanfiction též, vždy jsem na to měla takovou jinou chuť, prostě bylo jednodušší psát o někom, koho "znám" a ano, jsou inspirativní :-D
    Ale kde je psáno, že se nemají psát takovéto články a ffky? Nikde! Piš si, co chceš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Píšu, píšu... =D Nějak mě to netrápí, většinu času. O fanfiction vím, že je fakt ráda čtu, takže... No, když jsem inspirovaná, tak je i píšu, no. =D Někdy prostě mám náladu použít postavy, co znám, a neobtěžovat se s nějakým vymejšlením... =D

      Vymazat
  2. O nějaké tvůrčí krizi a návštěvě Lenory mi povídej. :D Já poslední dobou píšu jenom recenze a už mi to přijde trochu blbý, ale jakmile zkusím něco psát, přestane mě to bavit nebo mi to vůbec nejde. Prostě Múza zase stávkuje. ;D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, to bude asi něco ve vzduchu. =D Jsem na tom přesně stejně, prostě se nemůžu dokopat, a když už se dokopu, hrozně rychle se zaseknu... =D

      Vymazat
  3. Podobné krize znám, sice se u mě netýkají psaní, protože nepíšu, ale čtení. Já jinak čtení miluju, ale prostě se najdou chvíle, kdy se mi číst jako fakt nechce a místo toho radši koukám na seriály či filmy. Ono mě to pak většinou přejde samo. Nebo mě nakopne nějaká knížka, po které zkusím sáhnout. :)
    A nevidím důvod, proč bys nemohla psát fanfikce. Já sama je sice nijak nevyhledávám, ale ani proti nim nic nemám. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co se týče čtení, u toho mívám krize taky. Někdy mě od knížky neodtrhne nic, jindy se zas vůbec nemůžu dokopat knížku zvednout, i když mě zcela objektivně baví... =/ A s tím psaním je to teď podobně, no. =D
      A bohužel jsou lidi, co proti fanfikcím mají docela dost. Ale já nemůžu za to, že mě to baví... =D

      Vymazat
  4. Jo, to znám. Psávala jsem každý den, nějaké vlastní věci, na fanfikce jsem nikdy moc nebyla, ale asi před třemi měsíci jsem do toho úplně ztratila chuť. Mám hlavně hrozný problém s prázdnou stránkou a celkově s tím, o čem bych vlastně měla psát... Doufám, že mě to brzy přejde a tobě držím palce. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, asi to budu potřebovat, protože se vážně nemůžu dokopat vůbec do ničeho, nic mě nebaví, nemám nápady... Je to špatný. A hlavně to docela blbě psychicky nesu, vůbec na tohle nejsem zvyklá... =D

      Vymazat
  5. Budeme se tesit az Vas zase chytne psava nalada:-)

    P. a K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, doufám, že to bude co nejdřív... =)

      Vymazat
  6. Musím se přiznat, že tenhle problém občas také mám.. Jsem na intru často se mi stává to, že ve škole dostanu nápad na článek, napíšu si ho a když přijdu na intr... nemůžu ten podělaný papír najít a spolu s ním je celý článek v pytli. To mi vždycky dokážeš naštvat.. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, tak to se nedivím, bych asi viděla rudě... Mě naštěstí ve škole náměty na články většinou nenapadají, ehm. A když už, většinou je to vážně jen námět. A někdy se mi ho podaří i nezapomenout... =D

      Vymazat
  7. Jsem na tom asi trochu podobně. Už dost týdnů se potýkám s dost složitými pracovními problémy, které mi žerou spoustu času. Večer si otevřu noťas a dokopu se maximálně k tomu, že si přečtu pár článků. V hlavě místo mozku bublina a energie k napsání čehokoli zcela nulová. A když mě náhodou něco napadne, fakt se mi nechce to napsat. Asi to bude nějaká nová choroba a postihuje víc lidí, jak vidím:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já naštěstí momentálně problémy nemám. Vlastně mě teoreticky vzato vůbec, ale vůbec nic nerozptyluje. Ale jo, tu bublinu v hlavě mám taky, jenže mně se moc nechce ani do čtení těch článků, bohužel... =/ =D

      Vymazat