Hřejivá výzva: Úkol č. 16 - Příběh o vesmíru
Mám neodbytnej dojem, že mi z téhle výzvy docela brzo přeskočí. Asi jsem se trochu unáhlila, když jsem se do ní pouštěla. (A jsem blbá, že jsem ji tak zanedbala, protože jestli ji chci dokončit včas, znaená to teď psát na ni prakticky denně, a mám pocit, že to vás asi bude tak trochu štvát, co?) No, každopádně, tady je moje splnění dalšího z úkolů. Je to taková extréně krátká věc vcelku o ničem, ale já vážně nevěděla, jak si s tím jinak poradit... =D
„Nejdřív nebylo nic. Pak bylo bum.“
„Asi máš na mysli Velký třesk.“
„Bum, třesk, to vyjde nastejno.“
„Ach, bože... No, jak myslíš. Co bylo po bum?“
„No, po bum se začal vesmír rozpínat. Hmota se pomalu spojovala a tvořila planety a skály a hvězdy a komety... Tak obecně, znáš to.“
„Jasně.“
„A pak začal vznikat život. Na různých místech, prakticky z ničeho, jen z takovejch malejch hemživejch mršek.“
„Jsem si jistá, že ty malé hemživé mršky mají svoje názvy.“
„Možná. Já jim říkám hemživý mršky.“
„A co bylo po mrškách?“
„No přece evoluce! Na různých planetách probíhala různě, na Zemi to byli dinosauři, jinde... No, jiný věci.“
„Jsi si nějak jistý tím, že na ostatních planetách je život.“
„Samozřejmě, že jsou. Jak by asi lidstvo mohlo být samo v něčem tak obrovským? To je přece nesmysl.“
„Ale na ostatních planetách přece nejsou podmínky-“
„A kdo říká, že život jinde vyžaduje podmínky, co jsou na Zemi? Život se dokáže přizpůsobit. Když kolem není kyslík, naučíš se prostě dýchat něco jinýho. Postupně. Velmi postupně. Za pár tisíc let.“
„To se hodí.“
„Ale když ten kyslík není OD ZAČÁTKU-“
„Já to pochopila. V pohodě. A co po evoluci?“
„No... Nějakou dobu bude vesmír prostě fungovat. A život se vyvíjet dál. A tak. A pak se začne všechno zase... smrskávat do sebe. Nebo se to možná už smrskává. Nevím.“
„A až se smrskne úplně?“
„No, já nevím. Bude smrsklej?“
„A to bude...“
„To bude konec. Prostoru. Času. Všeho.“
„Konec příběhu vesmíru.“
„Přesně tak.“
„A pak?“
„Pak?“
„Pak. Co přijde pak?“
„No... Já nevím. Asi to všechno začne zase od začátku, ne?“
„Asi máš na mysli Velký třesk.“
„Bum, třesk, to vyjde nastejno.“
„Ach, bože... No, jak myslíš. Co bylo po bum?“
„No, po bum se začal vesmír rozpínat. Hmota se pomalu spojovala a tvořila planety a skály a hvězdy a komety... Tak obecně, znáš to.“
„Jasně.“
„A pak začal vznikat život. Na různých místech, prakticky z ničeho, jen z takovejch malejch hemživejch mršek.“
„Jsem si jistá, že ty malé hemživé mršky mají svoje názvy.“
„Možná. Já jim říkám hemživý mršky.“
„A co bylo po mrškách?“
„No přece evoluce! Na různých planetách probíhala různě, na Zemi to byli dinosauři, jinde... No, jiný věci.“
„Jsi si nějak jistý tím, že na ostatních planetách je život.“
„Samozřejmě, že jsou. Jak by asi lidstvo mohlo být samo v něčem tak obrovským? To je přece nesmysl.“
„Ale na ostatních planetách přece nejsou podmínky-“
„A kdo říká, že život jinde vyžaduje podmínky, co jsou na Zemi? Život se dokáže přizpůsobit. Když kolem není kyslík, naučíš se prostě dýchat něco jinýho. Postupně. Velmi postupně. Za pár tisíc let.“
„To se hodí.“
„Ale když ten kyslík není OD ZAČÁTKU-“
„Já to pochopila. V pohodě. A co po evoluci?“
„No... Nějakou dobu bude vesmír prostě fungovat. A život se vyvíjet dál. A tak. A pak se začne všechno zase... smrskávat do sebe. Nebo se to možná už smrskává. Nevím.“
„A až se smrskne úplně?“
„No, já nevím. Bude smrsklej?“
„A to bude...“
„To bude konec. Prostoru. Času. Všeho.“
„Konec příběhu vesmíru.“
„Přesně tak.“
„A pak?“
„Pak?“
„Pak. Co přijde pak?“
„No... Já nevím. Asi to všechno začne zase od začátku, ne?“
Ty si sa s tou výzvou akosi rozbehla :D Ja to do termínu rozhodne nestíham, ale dokončím to. Raz :D
OdpovědětVymazatJa stále premýšľam nad témou Cestovanie v čase, nie som spokojná s ničím, čo vymyslím :D
Inak moc pekné, samozrejme :D
U toho jsem se taky neskutečně sekla. Ale nakonec jsem to prostě nějak zpracovala a šla dál... =D
VymazatTak to se ti fakt povedlo, zasmála jsem se :D
OdpovědětVymazatDíky moc. =)
VymazatPěkné, pobavilo mě to. Jen tak dál.
OdpovědětVymazatDěkuju. =)
VymazatTahle miniaturní dialogovka se mi vážně líbí. :) Líbí se mi to zakončení a taky se mi líbí, že jsi zmínila život na jiných planetách. Lidé pořád hledají planety vhodné pro život, důkazy podmínek pro život. Jenže my hledáme jen život, který známe. Vůbec si neuvědomujeme, že život může být úplně jiný, založený na úplně jiných prvcích a funkcích, než jaké si můžeme a umíme představit... Přijde mi to absurdní takhle ve Vesmíru hledat jen to, co známe. :)
OdpovědětVymazatJo, to jsem taky nikdy nepochopila, proč se všichni pořád snaží najít planetu, co odpovídá podmínkám, co jsou vhodný k životu pro nás. Nevím, proč by se někde nemohl život vyvinout třeba i ve žhavý lávě. Myslím, že jednou budeme ještě hodně překvapený tím, co za mimozemšťany nás navštíví... =D
Vymazat