neděle 10. listopadu 2013

Rande

Ehm, tahle povídka tady měla být vlastně už včera. Ale to bych musela být doma a mít čas ji napsat, ehm. No nic, je tu aspoň dneska. A važte si jí, protože jsem ji psala místo toho, abych se učila ortoepii, což je, no... Nic moc. Myslela jsem, že ji nenapíšu, ale, no... Nakonec jsem usoudila, že ji mám až moc promyšlenou, než abych ji nechala plavat. A pak se mi před očima objevila jedna z hlavních postav... Takže je to tu, povídka na TT 'Kam na rande'.
Ano, uvědomuju si, že zařazení mezi gay i hetero povídky je poněkud matoucí, ale... Však vy to pochopíte, až si to přečtete. Tedy, aspoň v to doufám.
A jen tak mezi řečí, jednoho z hrdinů byste možná mohli poznat. Už jsem o něm párkrát psala. Je sice o něco mladší, ale, no... Myslím, že už teď jsou tu vypozorovatelné jisté zárodky jeho charakteristických rysů. I když, jistě, možná si na něj nevzpomenete, ehm...
No jo, už mlčím. Užijte si čtení. Já se možná půjdu podívat na ortoepii...



Odkašlání, které se ozvalo ve chvíli, kdy jsem už asi pět minut usilovně zíral na internetovou mapu Prahy, způsobilo, že jsem málem vyletěl z kůže. Se srdcem zběsile bušícím jsem s otočil a zadíval se na svého mladšího (konkrétně dvacetiletého) bratra, který stál ve dveřích.
„Ježišikriste, o co ti jde?!“ zaječel jsem. „Když mě zabiješ, nebudeš mít kde bydlet, vzpomínáš?!“
„Promiň, zlato,“ zaculil se a udělal krok vpřed. „Koukáš snad na porno, že tak startuješ?“
„Kéž by,“ frkl jsem.
Naklonil hlavu a jeho jasně zelené oči se upřely na monitor počítače.
„Hledáš noční kluby?“ zeptal se.
„Co?“ otočil jsem se. „Ne! A když jsme u toho, asi si musíme promluvit o tom, že když si půjčíš notebook, aby sis na něm udělal něco do školy, nebudeš na něm hledat gay kluby. A když už, byl bys tak hodnej a aspoň to okno ZAVŘEL, než mi ten počítač vrátíš?“
„Hups. Promiň,“ kousl se do rtu. „Tak co hledáš?“
„Nic, co by tebe zajímalo, Páťo.“
„Zkus to,“ pohodil svými zrzavými vlasy, které za posledních několik měsíců dosáhly délky kousek pod uši.
„Ále. Jen přemýšlím, kam vzít na rande holku, kterou mám za... hodinu a čtvrt vyzvednout. Tipy? A ne, gay klub NENÍ vhodný místo na rande, jasno?“
„Pro tebe ne, rozhodně,“ pokýval zamyšleně. „Hm... Tak holka, jo? Je to první schůzka?“
„Bráško, bez urážky, já nechci, abys mi radil,“ ušklíbl jsem se. „Nechci riskovat, že budu vypadat jako... no... Buzna. Bez urážky.“
„Měl bys vypadat jako buzna jen proto, že ji vezmeš třeba... do cukrárny na horkou čokoládu?“
„Je jí třiadvacet. Myslím, že z horký čokolády už vyrostla.“
„To neodpovídá na moji otázku,“ upozornil.
„Ano, bráško, myslím, že kdybych ji vzal do cukrárny na horkou čokoládu, tak mě za buznu má. Další dotazy?“
„Pár. Třeba... Vážně si myslíš, že to, jaký místo na rande vybereš, může způsobit, že budeš vypadat jako buzna? Miláčku...“
„Neříkej mi miláčku, Patriku,“ zavrčel jsem. „Slíbil jsem mámě, že dokud nedostuduješ tu svoji angličtinu, tak tě nezabiju, ale ještě chvíli mě štvi, a jdeš na kolej!“
„To bys mi neudělal!“ vydechl. „Bráško...“
„Chceš to risknout?“
Patrik sklonil hlavu a vlasy mu spadly do očí.
„Promiň,“ pípl.
Zvedl jsem oči v sloup, vstal z židle, došel k bráškovi a vrazil mu mírný pohlavek.
„Nepřehrávej, buzno zatracená,“ zasmál jsem se. „Tak co? Máš jiný tipy, kam ji mám vzít?“
„Jak moc se ti ta holka líbí?“ dotázal se.
„Zatraceně moc.“
„A kolik jsi za ni ochotnej utratit?“
„Jestli to na ni udělá dojem... No, ne jmění, ale už jsem jí naznačil, že asi půjdeme někam do pořádný restaurace...“
„Jo? Šikovnej,“ zakřenil se. „Tak mě pusť k tomu počítači, věděl bych o pár místech. A ne, na žádný bych nevzal svýho kluka.“
„Chápeš rychle,“ kývl jsem, když se chopil myši.
Ale pak zvedl hlavu a podezřívavě se na mě zadíval.
„Mimochodem, co si hodláš brát na sebe?“

Vyklouzl ze dveří svého pokoje, rozcuchaný, se zarudlým obličejem a oblečený jen v džínách.
„Hele, bráško,“ ušklíbl se. „Přísahal bych, že ty budeš vědět, co znamená kravata pověšená na klice dveří.“
„Tohle není kravata,“ poukázal jsem. „Ale pouta.“
Otočil se a vrhl letmý pohled na kliku.
„No co? Byly blíž,“ pokrčil rameny. „No... Jak šlo rande?“
Založil jsem ruce v bok a přimhouřil oči.
„Co myslíš?“ zavrčel jsem.
„No, ehm...“ kousl se do rtu. „Asi ne moc dobře?“
„Ale ne, šlo skvěle. Přímo výborně. Smála se mejm vtípkům, pochválila mi košili a kravatu, byla úplně na větvi z toho, že jsem jí podržel dveře...“
„Tak kde je chyba?“ zamračil se.
„Ále,“ mávl jsem rukou. „Vůbec nikde. Jen v tom, že poté, co jsem poslechnul všechny rady, co jsi mi stihl dát, když jsi mi vybíral oblečení-“
„Bráško, prosím, zrychli,“ odkašlal si. „Mám tu jistý... věci, co žádají dořešení. Teda, technicky vzato jsou to osoby, co chtějí... Prostě, co se stalo?“
„Ona si myslí, že jsem teplej!“ zaskučel jsem.
„Teplej?!“ vytřeštil Patrik oči. „To jako že si dobrej výběr restaurace a sladěný oblečení a galantnost vykládá jako znak...“
„Teplosti, ano!“
„Proboha,“ položil si dramaticky ruku na srdce. „Co je to za svět, kde je tohle možný? Copak ženský přestaly věřit v prince na bílým koni?“
„Očividně,“ kývl jsem. „Přísahám, příště, s další holkou, tě nebudu poslouchat. Vezmu ji na hamburger, půjdu v džínách a spíš jí ty dveře zabouchnu do obličeje, než abych-“
„S další holkou?“ zamrkal. „Dovol? To to hodláš tak snadno vzdát?“
„Co mám dělat?“ rozhodil jsem rukama. „Když mi řekla, že chápe, že se mi to asi těžko přijímá, a že má kamaráda gaye, co by mi s tím mohl pomoct?“
„Máš na ni číslo?“ našpulil Patrik rty.
„Prosím?“ zarazil jsem se.
„Číslo. Na tu holku,“ objasnil.
„Proč? Chceš ji pozvat na rande a ukázat jí, jak vypadá PRAVÁ buzna?“
„Ne. Chci jí vysvětlit... Ale jo, vlastně jo. Svým způsobem,“ zakřenil se. „Tak máš?“
„Jo, mám. Ale Páťo...“
„Tak mi dej... Tak půl hodinky. Doporučuju ti pustit si nahlas televizi, nepočítal jsem s tím, že se vrátíš tak brzo, takže mám něco rozdělanýho. Pak se zastavím a to číslo si od tebe vezmu.“
„A proč to nemůžeš udělat hned?“ pozvedl jsem obočí. „Chci říct, ten, co ho tam máš-“
„Bráško, já se fakt nedivím, že ty holky si myslí, že každej ohleduplnej chlap je buzna,“ zašklebil se. „Vy heteráci byste měli pochopit jednu věc. Není slušný nechat někoho, kdo tě právě orálně uspokojil, dlouho čekat na to, než mu to oplatíš, nedejbože mu to vůbec neoplatit.“
„Bože...“ zvedl jsem oči v sloup. „Víš, někdy fakt lituju toho chlapa, se kterým jednou skončíš.“
„Proč? Budu skvělej přítel,“ zakřenil se a otočil se ke dveřím. „Takže za půl hodinky, ano? A nezapomeň na tu televizi.“
„Fajn. Za půl hodinky,“ vzdychl jsem.
Patrik vešel do pokoje. Už skoro zavíral dveře, když vtom se otočil a stáhl z kliky pouta s červeným plyšovým potahem.
„Hm...“ olízl si rty. „Tohle by se ještě mohlo hodit.“
Dřív, než se dveře stihly zavřít, vydal jsem se znovu si obout boty.
Koneckonců, půl hodinky můžu poklidně strávit i v té kavárně ve vedlejším domě, že ano...

14 komentářů:

  1. Páťa jůůůů toho se nenabažím nikdy:)

    OdpovědětVymazat
  2. Oh... Paťuľko :) Toho nikdy nie je dosť :) Kľudne ho môžeš pchať do samostatných poviedok častejšie. A Lukyho tiež :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, uvidíme, uvidíme. =D Sem se mi docela hodil, ale jinam nemusí... =D

      Vymazat
  3. Tohle považuji za skvostné zpracování skvostného nápadu. Takže... Miluju tě :D.
    PS: O jejich minulosti bys klidně mohla psát častěji :D. Je to dokonalé :D.


    Ynat

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě uvidím, co mi v budoucnu Múza přihraje. =D Tohle od něj bylo docela překvápko... =D

      Vymazat
  4. Jé, Páťo, ty si otevři poradnu :D Ale je pravda, že to, co mu poradil, by působilo fakt hodně... no :))

    OdpovědětVymazat
  5. Eheheheheh...
    Kdyby se ti chtělo, čistě teoreticky bys mohla napsat i průběh toho rande číslo 2 :D Reakce té milé dívky by mě upřímně zajímala ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdepak, nic takovýho se psát nebude. ;)

      Vymazat
  6. Ten nápad je super. Takhle skloubit dva "žánry" (dá se to tak nazývat?), které si v podstatě protiřečí, do sebe, to musí bejt někdo hodně dobrej.
    Jo, ty jsi hodně dobrá. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale tak ono si to ani neprotiřečí, aspoň mně to nepřijde... =D

      Vymazat
  7. katka a má pravdu je skvělý přítel

    OdpovědětVymazat