úterý 25. března 2014

Co poslouchat, když píšete?

Každý to má se psaním jinak. Někdo při něm preferuje absolutní ticho. (Teď jsem málem napsala Ticho, a hádám, že to by u psaní nikdo nechtěl, zejména proto, že by pak v jednom kuse zapomínal, co hodlal napsat. Což se mně tedy... stává v jednom kuse. A sakra.) Někdo potřebuje tematickou hudbu. A někdo nemá problém psát i při hrající televizi. Tenhle článek patří té druhé skupině.

Obvykle sice patřím k těm, které nedokáže vyrušit prakticky nic, když se jednou do psaní zaberou, ale občas mám i já chuť doprovodit si psaní nějakou tou písničkou. Prostě mě to dostane do správný nálady, kterou potřebuju na určitou scénu nebo povídku, líp se vžít do příběhu... Není to pro mě nezbytný, ne, ale někdy se hodí nenásilně se naladit na emoci, kterou chcete využít.

Jestli chcete vědět, jaká hudba k tomu pomáhá mně, pusťte se do čtení.


(Upozorňuji ale, že veškerá v tomto článku doporučená hudba se zakládá výhradně na mých osobních preferencích a zkušenostech, pročež nemusí vyhovovat každému. A odvážím se říct, že těm, co nemají rádi rock a metal, nebude vyhovovat skoro vůbec. I am sorry, I am so sorry.)

Hudba pro romantiku
Nemusí se hned jednat zrovna o typickou přeslazené scény, ve kterých se k sobě postavy pět minut přibližují, jen aby se jejich rty nakonec (KONEČNĚ) spojily v dechberoucím polibku, který předchází odlétání svršků na podlahu. Ne, stačí docela obyčejná lehce romantická scéna, které se při psaní o mezilidských vztazích zase tak dobře nevyhnete. (Nebo se jim možná neumím vyhnout jen já, ehm.) Občas se prostě potřebujete naladit na tu láskyplnou vlnu...

(Zkrátka prototyp romantickýho songu. U tohohle i tu slaďárnu s přehledem napíšete...)

Další tipy:

Hudba pro vztek
I když jste ta nejsluníčkovatější osoba pod sluncem, jako autor musíte čas od času nechat nějakou svoji postavu vidět rudě a tak trochu zuřit. Nebo třeba trochu víc zuřit. A když už k takové situaci dojde, musíte i vy vyměnit růžové brýle za rudý závoj vzteku. Zejména pokud jste (a vždycky budete) optimisté, asi to pro vás není zrovna jednoduché, ale co byste pro svůj příběh neudělali, že ano? Naštěstí vyvolat v sobě vztek není zase tak těžké, jak by se mohlo zdát...

(Kneel, you all shall kneel to me... Tak schválně, o kterém severském bohu píseň vypráví, ehm...)

Další tipy:

Hudba pro smutek
I melancholické pocity mají v literárním světě své místo. U některých autorů mají dokonce mnohem víc místa než pocity radostné. Pokud k nim nepatříte a tyhle scény píšete vážně neradi, potřebujete si nejspíš tak trochu vypomoct, abyste na tom byli psychicky správně mizerně. Jen dávejte pozor. Smutná scéna a smutná hudba většinou znamenají, že to přes slzy nedokážete dopsat...

(Jeden ze songů, jejichž vinou nikdy nemám daleko k slzám. Vážně musím říkat víc?)

Další tipy:

Hudba pro radost
Abych se přiznala, najít hudbu vyvolávající radost byl docela oříšek. Radost je něco, na co se obvykle dokážu naladit sama a tak nějak automaticky ('because, Amy, I am and always be the optimist, the hoper of far-flung hopes and the dreamer of improbable dreams'). Ale kdybych to náhodou někdy nedokázala, jsem si jistá, že něco z tohohle výběru by mi rozhodně navodilo dobrou náladu. A pokud i vy snad máte s náladou potíže, za zkoušku taky nic nedáte...

(Hlavně ta její ústřední melodie, co se pořád opakuje, je tak krásně radostně hravá...)

Další tipy:

Hudba pro drama
Znáte to, ne? Dramatická scéna vrcholí, napětí by se dalo krájet, vaše hlavní postava se právě chystá učinit osudové rozhodnutí, které může buď všechno zachránit, nebo všechno zničit... K tomu zkrátka potřebujete doprovod, ne? Něco pro tu správnou bojovnou náladu, něco, co naznačí osudovost okamžiku... Jen škoda, že tahle hudba taky bývá v mnoha případech značně rozptylující, co?

(Nebo skoro cokoliv dalšího od Sabaton. Ale tahle je prostě geniální. Fakt. A ta švédská verze Otčenáše je skvělá tečka. A vůbec mě neinspirovala k jedné scéně knížky, ne...)

Další tipy:

Ehm, a myslím, že to by pro dnešek stačilo. Nad tímhle článkem jsem už tak strávila pár hodin. Bylo by to míň, kdybych se tak zoufale nesnažila vybrat songy od různých interpretů a pokud možno se neopakovat. Člověk by neřekl, jakou to pak dá práci. Každopádně, upřímně doufám, že vám tenhle malý seznam k něčemu bude a že na něm třeba najdete písničku, kterou si začnete k psaní pouštět... =)

8 komentářů:

  1. Ja potrebujem hudbu skôr pri písaní recenzii, pretože môj brat je televízny závislák a on je schopný pozerať takmer čokoľvek, kde sa hýbu obrázky. A mňa to rozptyluje :D A už mi dochádzali pesničky, takže super, budem mať čo počúvať :D Inak Phantom of the Opera je skvelá pesnička :3
    A od Sabatonu má moc rada ten Twilight of the Thunder God, či ako sa to volá, ale to si mi tuším tiež odporúčala ty :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tak ta přesně není od Sabatonů, jen ji předělali. =D Původně je právě od Amon Amarth, ti se těmhle námětům věnujou... =D

      Vymazat
  2. Většinou, když něco píšu, žádná hudba nehraje. Mívám otevřené okno a tak slyším hudbu přírody, vzdálenou silnici a taky mou malou sestřičku, která je nepřeslechnutelná. :D Jinak, pokud už si něco pouštím, poslouchám soundtracky.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já když si od jara do podzimu otevřu okno, skoro vždycky mi hraje symfonie sekaček na trávu. Kdyby se sousedi aspoň dohodli a sekali v jeden den, ale to ne... =D A abych se přiznala, zrovna soundtracky já třeba neposlouchám. Nějak je většinou neshledávám dost inspirujícími... =D

      Vymazat
  3. Já ráda poslouchám u psaní Nirvanu, ale jinak je mi prakticky úplně jedno, CO poslouchám, hlavně že něco. Stejně se na hudbu nesoustředím a někdy mi trvá i pár minut, než si všimnu, že se mi to třeba vypnulo. Zase mě ale nevyruší nic "zvenčí". Taky jsem "kdysi" měla zvyk, že jsem poslouchala, jak prší - ne že bych čekala, až začne, ale našla jsem na YT jakési video s desetihodinovou bouřkou, u toho se mi taky dobře psalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, někdy taky nepostřehnu, že to, co hrálo, už tak nějak nehraje. =D Hádám, že když se jeden zabere do psaní, je to docela normální. =) Pokud jde o ten déšť, no... Já mám střešní okna a i minideštík mi zní jako slejvák století, přes prudkej déšť neslyším vlastního slova a při kroupách málem ohluchnu, takže z toho jsem fakt vyléčená... =D

      Vymazat
  4. Jedno slovo: soundtracky. Ty jsou pro mě nekonečným zdrojem inspirace. ALE skladby, co jsi uvedla, patří jinak do mé aktivní hudební zásoby :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si nemůžu pomoct, mně soundtracky nějak extra neinspirujou... =D Ale jasně, sto lidí, sto chutí. =)

      Vymazat