čtvrtek 27. června 2013

12 – Jeptiška

Dnešní kapitola zase jednou vychází v době, kdy se já jaksi nenacházím doma. Kdyby vás to snad zajímalo, momentálně si nejspíš v sekáči vyhrabávám nový hadříky. Muhahaha. Takže tenhle článek je zase jednou přednastavenej.
Měla bych vám nejspíš říctm že na příště jste si odhlasovali (po velice těsném souboji) téma Plavky. Což se mi docela hodí. Zejména vzhledem k ročnímu období. Jo, na to něco vymyslím. Vlastně mám už vymyšleno, ehm... Jako obvykle můžete hlasovat o tématu přespříštím. Anketa je tam už od půlnoci, kdy jsem hlasování uzavřela a anketu změnila. Tak do toho, zlatíčka. Jsem zvědavá, co na mě vymyslíte.
A teď už si užijte Jeptišku. A prosím, nezabíjejte mě...


„Lukáši?“
„Hm?“
„Jsem doma.“
„Takže?“
„Takže bys mohl odložit tu knížku a věnovat mi trochu pozornosti?“
„Dočtu si odstavec.“
„Lukáši...“
„...“
„Tralala...“
„Čím víc budeš otravovat, tím dýl to bude trvat.“
„Taky to můžeš zaklapnout bez dočítání.“
„Nech toho, nebo si budu chtít dočíst celou KAPITOLU.“
„Kolik ti do jejího konce chybí?“
„Hodně. Sotva jsem začal novou.“
„No tak, LUKÁŠI!“
„Bože... Fajn. Dočteno. Co bys rád?“
„Ty víš, co bych rád.“
„Jo?“
„Ano, víš. Schválně. Vrátil jsem se z prohlídky bytu, ale nenadávám na možnýho novýho spolubydlícího. Co ti to říká?“
„Ten... Ten byt se ti líbil, spolubydlící taky a stěhuješ se?“
„No, ještě ne tak docela. Přemýšlím o tom.“
„To jako... vážně?“
„Ano, vážně. Hele, Luky, věděl jsi, že zase začnu hledat byt. Takže není překvapivý, že jsem i nějakej našel, když se to tak-“
„Samozřejmě, že je to překvapivý. Protože předtím jsi nenašel nic. Ještě řekni, že sis našel teplýho spolubydlícího, a já se jdu utopit do sprchovýho koutu.“
„A kterej song od Alice Coopera bys chtěl zahrát na pohřbu?“
„To NEMYSLÍŠ VÁŽNĚ.“
„Obávám se, že myslím, Luky.“
„Vážně? Buzna, co hledala spolubydlícího?!“
„Jo. Náhodou jo, abys věděl. Je to docela hezkej a milej kluk, pracuje a u toho dálkově studuje vysokou, je zábavnej, celkově působí moc fajn...“
„Výborně. Aspoň nebudeš zase muset žít jako jeptiška, až tě Vítek příště podvede.“
„Až? Snad ho neplánuješ zase navštívit, Lukášku?“
„Neboj. Ale on se najde někdo jinej, buď v klidu...“
„Za prvý, Lukáši, jsi hajzlík.“
„To jsi mi za posledních pár měsíců řekl už... tak dvousetkrát?“
„Za druhý, KDYBYCH se snad s Vítkem rozešel, tak pak naopak budu MUSET žít jako jeptiška, abys věděl.“
„Co? Proč? Tvůj teplej spolubydlící je homofob?“
„Ne. Ale má poněkud... menší byt než my.“
„O kolik konkrétně menší?“
„Asi tak... o můj pokoj.“
„Co prosím?“
„Tenhle byt, v menších rozměrech, mínus můj pokoj.“
„To bys jako spal v jeho ložnici, nebo co?“
„Ne, na rozkládacím gauči v obýváku. Ehm.“
„Tak to zní jako vážně super byteček.“
„Nebylo by to tak zlý, když bych tam měl jen SPÁT. Se sexem by to bylo horší. Chápeš, musel bych ho dostat z bytu naprosto pokaždý, když bych si chtěl zasouložit, žádný soukromí...“
„To by se ale vyřešilo, kdybys ten sex chtěl mít s ním.“
„Ne, díky. Nebudu riskovat, že budu za půl roku muset hledat zase NOVEJ byt, protože... proto. Krom toho, ono je to jedno, tebe taky z bytu vyhazuju, když si chci zasouložit, a ty mě jakbysmet!“
„Ty mě nevyhazuješ, já odcházím dobrovolně. Slyšet tvoje sténání dvakrát mi bohatě stačilo, tomu věř.“
„Vidíš, některejm to nestačí ani dvakrát za noc...“
„Co prosím?“
„Nic, nic, mě si nevšímej. Jsem hodná jeptiška.“
„Patriku, já si prostě myslím, že ten byt není... pro tebe.“
„Fakt? Proč?“
„Protože... Říkal jsi, že ten kluk chodí do práce a dálkově studuje, ne? Upřímně, vážně máš dojem, že to je vhodnej spolubydlící? Chci říct, ten ti těžko bude trpět tvoje zvyky jako televizi puštěnou ještě ve tři ráno. Takovej člověk se potřebuje hlavně vyspat.“
„Za prvý-“
„Už zase za prvý?“
„Za prvý, Lukáší, ty jsi byl taky děsně otravnej, když mi tu ve tři v noci hrála televize. Párkrát jsi mě taky přišel seřvat, vzpomínáš? A byl jsi hrozně roz...espalej.“
„Divíš se, vzhledem k času?“
„Ehm, ne? Každopádně, máme tu za druhý. Za druhý, svýho možnýho budoucího spolubydlícího jsem se zeptal, jestli by mu zrovna tohle vadilo. A nevadilo. Ha.“
„A co tvoje posedlost praním?“
„Ne, právě naopak. Bude jen rád, když mu někdo vypere.“
„I za cenu jasmínový aviváže?“
„Áno, Lukáši.“
„A co... Jiný tvoje zlozvyky?“
„...“
„Poslouchám.“
„Máš jich nějak málo, sakra... Nesnášíš mytí nádobí, ha!“
„Je to poměrně moderní byt. Má myčku.“
„A má v televizi kanál s gay pornem?“
„Ne, nemá kabelovku. Ale na netu je porna dost, ne?“
„A ty mi chceš říct, že tobě nebude vadit, když ty budeš v obýváku spát a on bude v kuchyni snídat a chystat se do práce a... tak? Přece jen jsi zvyklej nevstávat před desátou, takže...“
„O co ti tu jde, Lukáši?“
„O nic. Rozhodně tě nechci odradit od toho, aby ses odstěhoval k nějaký jiný buzně, navíc když je zjevně o tolik lepší než já, ehm...“
„Věděl jsi, že to udělám, když dostanu příležitost. Tohle je ona.“
„Já vím. Ale... Pořád nemám práci. A jen tak ji neseženu.“
„To je špatný. Asi si budeš muset vyšoustávat celej nájem. Nebo rychle najít novýho spolubydlícího. Zkus ženskou. Radši lesbičku. Ať není její drahá polovička v ohrožení.“
„Hm... Jo. Jasně. Já to zkusím. Tak... Už jsi mu na to definitivně kejvnul?“
„Luky, co je s tebou?“
„Víš, jestli nekejvnul, měl bys to udělat. Ten kluk je terno. Je snad svatej. Stokrát lepší, než jsem kdy byl já, no fakt. Ten ti tvýho milovanýho tajnýho ctitele nesvede.“
„Lukáši...“
„Promiň, teď budu u sebe. Číst si. A poslouchat Alice Coopera. NAHLAS. Kdyby se tu objevila ta stará rašple s knězem, bandou jeptišek a krucifixem, řekni, že dneska nemám na vymýtání ďábla náladu. Ať se staví zejtra.“
„Ale já-“
„A bejt tebou, najdu špunty do uší. Měj se.“

19 komentářů:

  1. Ne, on se prostě stěhovat nesmí! Ne a ne! :D Nebudu tě zabíjet, protože jsem děsně zvědavá, jak se to vyřeší... Příštího čtvrtka se asi nedočkám. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jo, dočkáš. =D Už se jen čtyřikrát vyspinkáš... =D

      Vymazat
  2. Lukášova reakce byla nejlepší. nepustit Patrika absolutně ke slovu. Yes! Lukášovi fandim, jen mu dej. když si nechá dávat parohy od Vítka tak ať trpí. Tááááááááááák!:D

    OdpovědětVymazat
  3. To nemůžeš myslet vážně! Patrik se nemůže jen tak odstěhovat! Ty jsi taková sadistka, Arvari :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, to je jedna z mých nejlepších vlastností. =D

      Vymazat
  4. katka proč na tom Vítkovi tak lpí Lukáš je lepší

    OdpovědětVymazat
  5. Co...? :O Patrik se stěhuje? Ale vždyť... To nejde! Co bude Lukáš dělat? Je mi ho líto, chudáčka :(. Na konci jsem měla takový ten svíravý pocit lítosti :(... Nesnáším ho... Že to nebude na dlouho? Viď že ne?

    Ynat

    OdpovědětVymazat
  6. No tak to jsem zvědavá, co si pro nás vymyslíš příště. Protože Patrik se odstěhovat nesmí, to je doufám jasné! :D Ale ta reakce Lukáše byla moc fajn, dokonce je mi ho i líto. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já nevím, vám to možná jasný je, ale mně asi moc ne... =D

      Vymazat
  7. Nééééé, určitě se neodstěhuje, jak mu bude líto, že by zustal Lukáš sám. Jo! :D ale ty nás určitě překvapíš =w=

    OdpovědětVymazat
  8. Ale no tak, to bude dobrý... Možná.

    OdpovědětVymazat
  9. Jak si na začátku povídky Lukáš čte tak to jsi naprosto vystihla mě, když si čtu a pár dalších lidí. " Dneska na vymýtání ďábla nemám náladu..." To se ti fakt povedlo. Jsem ráda, že pryč odjíždím až v pátek a můžu si přečíst další díl. Muhehe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, co o to, sebe jsem vystihla taky. =D Kdykoliv mi při čtení někdo něco chce, skučím, jestli můžu dočíst aspoň odstavec/stránku/tenhle malej kousek... =D

      Vymazat