5 – Sukně

Ano, uvědomuju si, že tuhle kapitolu vám nesu o něco později než obvykle. Ne, nebojte, nezapomněla jsem na vás, prostě to jen tak nějak... dřív nevyšlo. A taky jsem chtěla nechat ještě chvíli na výsluní včerejšímu článku. Ale dočkali jste se, nová kapitola Patrika s Lukášem je tu, později, ale přece.

Tak jo, organizačně. Na příští týden jste si zvolili téma Králík, za což bych vám chtěla velice poděkovat, jelikož je to přesně to téma, na které vážně nevím, co napsat. No, ale co, to se nějak poddá. Ale zkuste mi na přespříště vybrat něco lepšího, ano? Díky moc.

Teď už vás ale nebudu zdržovat. Pokud totiž můžu soudit, dnešní kapitola vážně stojí za to...

„Ale no tak, Luky, nebuď baba.“
„Díky, přesně o to se právě snažím.“
„Prosím, Lukášku...“
„Ne, ne, ne.“
„Jsem si jistej, že ti to bude moc slušet.“
„Já jsem si zase jistej, že budu vypadat jako idiot.“
„To je přece ÚČEL.“
„Fajn. Ani omylem. Poslední slovo.“
„To ale nemůžeš. Už jsi to SLÍBIL!“
„Ne, tohle jsem neslíbil. Slíbil jsem, že s tebou dneska půjdu do gay baru. Víš, byla to od tebe slušná podpásovka, Paťulko. Nejdřív mě donutit, abych ti div nepřísahal, že půjdu, navíc taky dost... podpásovejma metodama...“
„Máš na mysli mučivě pomalý kouření?“
„A až pak, dvě hodiny před odchodem, mi říct, že... Říct mi...“
„Že dneska večer musí všichni přijít za holky?“
„Mělo mi to bejt hned podezřelý, víš? Už v momentě, kdy jsi trval na tom, že musíme jít do toho jednoho KONKRÉTNÍHO gay baru.“
„Mýho oblíbenýho, lásko.“
„Schovej si ten úsměv. Já NEJDU.“
„Slíbil jsi to.“
„Patriku, uvědomuješ si, že v tý situaci, v jaký jsem byl, bych ti slíbil, že pojedu do Středozemě a přivezu ti Aragorna, aby sis s ním mohl zašukat?!“
„Kruci, že mě tohle nikdy nenapadlo...“
„Ani na to nemysli. Středozem neexistuje. Maximum, co můžu udělat, je nechat si narůst vlasy a fousy a předstírat, že jsem Aragorn já.“
„...“
„Patriku, ten výraz se mi nelíbí.“
„Jakej výraz? 'Právě přemejšlim, že musim navrhnout fantasy večer' výraz?“
„Přesně ten. A ani na to nemysli. Žádný fantasy večery!“
„A když bych se převlíknul za Legolase?“
„Legolas je blond.“
„A od toho máme paruky, lásko.“
„To jako že bys... Ne. Ne, ne, ne! Nemysli si, že mě na to utáhneš!“
„Lukášku...“
„Odstup, satane.“
„Hezounku...“
„Odstup, nebo si dolů půjdu půjčit Bibli!“
„Nemůžeme udělat dohodu? Ty se dneska večer pěkně převlečeš za slečnu, já domluvim fantasy večer a půjdu za Legolase. Pořídím si i modrý kontaktní čočky!“
„Lákavý, ale NE.“
„Zmínil jsem se, že mám na mysli Legolase při Aragornově korunovaci?“
„!!!“
„Vážně by ses jednou neoblíknul do sukýnky, abys to mohl vidět?“
„Prosím, Patri, tohle mi nedělej.“
„Myslím, že vím i o někom, kdo by mi půjčil takovou tu hezkou čelenku...“
„A nemůžu bejt aspoň ženská v kalhotách? Hele, stejně mám pořád docela krátký vlasy, tak proč prostě nemůžu jít za lesbičku?“
„Za prvé, ne, jdeš v sukni. Za druhé, to si jako myslíš, že tě nechám jít s těmahle vlasama, jo?“
„Proboha, neříkej, že jsi pro mě nachystal i paruku.“
„Samozřejmě. Paruku, sukni, sexy top, boty na podpatku-“
„Ty jsi zešílel. Já na tom neumím chodit!“
„Neboj, je to docela malej podpateček. Vysoký jehly si beru já.“
„Ach. Můj. Bože.“
„A neboj, ta sukně taky není kdovíjak krátká.“
„Krátkou si bereš ty?“
„Přirozeně.“
„Jdeš za kurvu, lásko?“
„I tak by se to dalo říct.“
„No do prdele...“
„Jo, k tomu taky nejspíš dojde, pokud nezapomeneš vzít do kabelky lubrikant.“
„KABELKY?“
„Přece sis nemyslel, že jako dáma můžeš jít bez kabelky. Vzpamatuj se!“
„JÁ?“
„A já snad? Já mám svoji zelenou třpytivou kabelčičku už dávno nachystanou. Mimochodem, pro tebe mám vážně sexy červenou. Budeš kočka.“
„Ještě jsem neřekl, že někam jdu!“
„Ale jo, jdeš. Jdeš a budeš naprosto k sežrání. Červený lodičy, černá kožená sukně, černej top...“
„KOŽENÁ SUKNĚ?!“
„Luky, nemusíš vyřvávat každý slovo, co tě šokuje.“
„Ale musím. Protože jsem šokovanej!“
„Šokovanej z kožený sukně? Ale no tak, vždyť v ní budeš tak sexy. Moje krásná rockerka...“
„Rockerka? Tak to abys pro mě měl přichystanej i ten obojek, co jsem ti tehdy dal.“
„Ty fakt musíš zkazit každý překvapení!“
„Ach, ty ho pro mě fakt máš? No kurva... Tohle se mi začíná zamlouvat.“
„To jako vážně? Takže kdybych tím začal, ušetřím si dvacetiminutovou diskusi?!“
„Co myslíš, můžu si vzít i nějakej svůj starej koženej náramek?“
„Máš kožený náramky? Kde? Proč jsem je nikdy neviděl?!“
„Já ani nevím. Nějak na ně asi nepřišla řeč...“
„Fajn. Až se budeš oblíkat, ukážeš mi je. Vybereme ti nějakej sexy k sukýnce.“
„Já ještě neřekl, že se budu oblíkat!“
„Ale jo, budeš. Víš proč? Protože chceš vidět mě v zelený minisukýnce a těsným oranžovým topíku a na kurva vysokejch jehlách, proto. A taky se mi nepochybně chceš během dnešního večera pod tu sukýnku dostat.“
„Tohle mi nedělej, Patriku.“
„A sám TOUŽÍŠ bejt malá rockerská groupie. Jednou si to zkusit...“
„Ty jsi fakt neskutečná buzna, viď?“
„Jo, ale ty taky.“
„Já si to nevymyslel!“
„Ale přistoupíš na to a půjdeš. Viď, že půjdeš, hezounku?“
„Víš, že tomuhle pohledu se nedá odolat.“
„Jo, moc dobře.“
„Fajn. Půjdu.“
„Děkuju, Lukášku!“
„Tak kde jsou ty zatracený hadry?“
„V ložnici pro hosty. Jen... Asi bych tě měl trochu varovat. Vybral jsem ti top, kterej tak trochu... úplně odhaluje břicho. Chci, abys předvedl duhovou vlaječku.“
„Ty ses asi ABSOLUTNĚ-“
„Mimochodem, víš, že máš vážně nádherný břišní svaly?“
„Víš, jak na mě musíš, co, zrzounku?“
„Hm, jo, lásko. Budeš to se mnou mít v životě hodně těžký...“