3 – Krev

Zatraceně, to už je zase čtvrtek? To jako fakt? Vypadá to, že jsem po tom návratu z hor nějak ztratila pojem o čase. Díkybohu ne natolik, abych tuhle kapitolu zapomněla napsat. Nechci vědět, jak byste se tvářili, kdyby jo. Ale bez obav, nezapomněla jsem, takže o svoje tradiční čtvrteční teplý počtení nepřijdete.

Když jsme u toho slova 'teplý', má mě vůbec překvapovat, že jako příští téma jste si odhlasovali zrovna Robertův robertek? Ne, nepřekvapuje, přirozeně. Jen nevím, co s tím provedu. A když ještě vezmu v úvahu, že na přespříště máme v anketě dalšího favorita, jak se zdá... No nic. Třeba mě tentokrát vážně překvapíte.

Ale teď už přestanu žvanit. Jděte si užít poněkud sladkou kapitolu...

„L-Luky?“
„Áno, lásko?“
„Mohl bys... Mohl bys jít sem?“
„Jistě, lásko...“
„Mohl bys jít HNED?!“
„Vždyť už letím...“
„Mohl bys jít VÍC HNED? Jako třeba... dřív než vykrvácím?“
„Vykrvácíš?!“
„Jo, takhle rychle bych si to asi představoval.“
„Co se stalo? Proč vykrvácíš?“
„Proč asi? Vařím.“
„Ne, děláš salát.“
„Říznul jsem se. Hele!“
„...“
„Luky?“
„Zrzounku, tohle je malej škrábanec na tvym prstu.“
„Je to ŘEZNÁ RÁNA.“
„To asi jo, ale mezi náma, když mě při sexu poškrábeš, ztrácím nejspíš krve víc a ty se o můj život nijak nebojíš.“
„...“
„Teda, jistě, chápu, když jsi zrovna na cestě do ráje, asi se nebudeš starat o svýho přítele, kterýho pekelně pálej záda, ale...“
„!!!“
„Asi chceš, abych tě ošetřil, viď?“
„To bys byl drahoušek, Lukášku.“
„Ještě aby ne. Ach, Patri, někdy jsi tak příšerná drama queen...“
„Krvácející drama queen.“
„No jo, jsi celej bledej. Chci říct, bledší než obvykle. Ty tvoje pihy najednou úplně svítěj, jak jsou výrazný...“
„To neříkej ani z legrace!“
„Lásko...“
„Pihy ne. Pihy nesměj bejt vidět!“
„Kotě...“
„Omluv mě, musím jít udělat stojku. Potřebuju dostat krev do hlavy, aby mi zrudly tváře a ty blbý pihy zase zmizely.“
„Zrzounku!“
„Ano?“
„Ani se nehni. Za prvý, znám lepší způsoby, jak docílit toho, aby ti zrůžověly tváře. A o moc příjemnější. Za druhý... Víš, že ty pihy zbožňuju, viď?“
„A víš, že já je nemám zvlášť v lásce, viď?“
„Můj krásnej pihovatej zrzounečku...“
„Lukáši, přestaň se rozplývat a ošetři mi ten prst, buď tak milej.“
„Ach. Jistě. To bych asi měl. Na podlaze se pomalu tvoří velká rudá kaluž, tak aby do ní za chvíli nepadlo tvoje bezvládný tělo.“
„Ha. Ha. Ha.“
„Nech si ten sarkastickej smích a dej mi tu packu. Opláchnu ti to a zalepím.“
„Opláchneš a zalepíš? To je všechno?“
„A dodělám za tebe tu večeři?“
„Jsi miláček, hezounku.“
„Neříkej mi hezounku, kolikrát ti mám opakovat, že nijak hezkej nejsem?“
„Kolikrát ti mám říkat, ať se aspoň občas koukneš do zrcadla?“
„Hodněkrát. Tak... Hotovo. Zalepeno. Jdi si hačnout na gauč. Znáš to, nohy nahoru, a kdyby se ti motala hlava a chtělo se ti z tý hrozný ztráty krve umřít, tak... Au!“
„To máš za to utahování si. Zlobíš, Lukáši!“
„A potrestáš mě?“
„Možná až doděláš tu večeři, lásko. Kdybys mě hledal... Jsem na tom gauči.“
„Lenochu líná.“
„Mhm...“
„Ale jo, je mi to jasný. Ty tu vyděláváš prachy, tak JÁ musím dělat ženušku. Teda, v domácnosti. Ne v posteli, že ano, tam jsi s tou rolí víc než spokojenej ty...“
„Ehm, jo. K tomuhle. Luky...“
„Ne. Kušuj. Nezačínej zase o tom, jestli jsem přemejšlel o hledání práce v jinym oboru, pokud nemáš KONKRÉTNÍ návrhy, co za obory by to mělo bejt.“
„Výborně. Já je mám. Teda, jeden.“
„Prodavače v supermarketu neberu.“
„To jsem taky navrhnout nechtěl.“
„Tak co?“
„No... Trenéra.“
„Trenéra?“
„Jo, lásko.“
„Jak to myslíš, TRENÉRA?“
„Tak, jak to říkám. Trenéra. Ve fitku.“
„Ve fitku.“
„No tak, Luky, víš, že by to pro tebe bylo perfektní. Vzpomínám, jaký to bylo, když jsme tam chodili spolu. Bavilo tě všechno mi to vysvětlovat a dávat mi do těla. Miluješ to, i když naštěstí nejsi jeden z těch super namakanejch magorů. Lásko, vždyť používáš náš gauč jako cvičební pomůcku, jen protože jsi mě nenechal zaplatit ti novou permanentku!“
„No, já nepopírám, že mám v tomhle ohledu trochu absťák...“
„Trochu? Máš kurva velkej absťák. A ani už nemáš tak hezky vyrýsovaný svaly, jako jsi měl před pár měsícema.“
„PROSÍM?!“
„Slyšel jsi. Nemáš. Sice jsou pořád hezký, ale ne... TAK hezký.“
„Fajn. S tou permanentkou to ještě přehodnotím.“
„Ne, Lukášku, tahle nabídka padla.“
„Ach.“
„Ve vzduchu je nová nabídka.“
„NOVÁ nabídka?“
„Víš co? Polož ten nůž a pojď si sednout. Nechceme tu další krev.“
„Tvoji, nebo moji?“
„Pojď sem, Luky. A jen poslouchej. A neskákej mi do řeči, ano?“
„Budu ti do ní chtít skákat?“
„Mluvil jsem s majitelem toho našeho fitka.“
„PROSÍM?“
„Takhle se neskáče do řeči? Ano, mluvil jsem s ním. Mluvil jsem s ním o tobě. Říkal jsem mu, že nemáš práci. A on řekl, že jste spolu už párkrát kecali, takže ví, jak tě to všechno baví. A že momentálně shání schopnýho trenéra.“
„Bezva. Teď laskavě přibrzdi, zrzounku. Je moc hezký, že se snažíš, ale je v tom malej háček. Víš, abych mohl dělat trenéra, potřebuju nejdřív mít-“
„Kurz za pěknejch pár tisíc. Já vím.“
„Jo? A víš, že já ty tisíce nemám? Momentálně mám tak... pět stovek.“
„Já je mám. A než se zeptáš, ano, tímhle ti nabízím, ne, já ti OZNAMUJU, že to zaplatím.“
„To myslíš vážně?“
„Kdyby ne, tak to nevytahuju.“
„Patriku, to přece nemůžeš.“
„Ale ano, můžu. A chci, to především. Koneckonců, je to investice do budoucna. Když ten kurz zaplatím, znamená to, že budeš mít práci. Když ho uděláš do půlky září, máš tohle místo jistý. Mám ho pro tebe slíbený. A budeš dělat něco, co tě baví.“
„Nemůžeš mi dát TOLIK PENĚZ-“
„Můžu, Luky.“
„J-já... Nevím, co ti na to mám říct.“
„No, 'miluju tě' by potěšilo.“
„Bože. Samozřejmě, že tě miluju, ty můj úžasnej zrzounku. Zbožňuju tě!“
„Já vím, Luky. Taky tě miluju.“
„Ale ty peníze ti vrátím, jasno? Někdy. Něco ti za ně koupím. Vezmu tě na dovolenou, cokoliv.“
„Nemusíš, lásko. Věř, že to, že budeš šťastnej, mi to bohatě splatí. Krom toho, budeš moct zadarmo používat vybavení fitka. Už se těším na to, jak se zase vyrýsuješ.“
„Patriku...“
„Ať tě ani nenapadne děkovat. Tvůj vděk přijímám v jakékoliv formě KROM díků.“
„Takže třeba ve formě toho, že půjdu dodělat tu večeři?“
„Hm... Třeba. Chceš pomoct?“
„Už ses vzpamatoval ze svojí děsivý ztráty krve?“
„Pitomče.“
„Jo, Patri, budu jen rád, když mi pomůžeš.“
„Výborně. Čím dřív se navečeříme, tím dřív se dostaneme k další fázi odvděčování.“
„Sakra. Tak teď musím dělat kurvu nejen za nájem, ale i za kurz?“
„Ještě řekni, že ti to vadí!“
„Bez obav, zrzounku. To nikdy...“