Až vystuduju, budu spisovatelka

Tohle je reálný výrok reálné osoby, nějaké dcery některé z našich 'ssselebrit', která studuje na Literární akademii (moje vysněná škola, mimochodem, stojí pouhých 60 000 za akademický rok). Zaslechla jsem ji nedávno v televizi, když jsem si z nedostatku jiné zábavy nechala ke psaní puštěný jistý 'ssselebrití' pořad na Primě (respektive na Love). Ona dceruška pak ještě dodala 'to se jen tak někomu nepoštěstí', čímž mě naprosto dokonale utvrdila v tom, že ona nejspíš nemá o tom, kdo je spisovatel, ani páru.

Prohrál

Další z těch mých hodně starých věcí, co vám sem házím víceméně pro zajímavost. Taky psaná už minimálně čtyři roky zpátky, taky bych na ní určitě našla něco, co bych s chutí změnila... Ale neudělám to. Házím vám ji sem tak, jak jsem ji napsala tehdy. Ať si uděláte obrázek o tom, jak jsem psala dřív...

Kde přestává náhoda

Jedna z těch mála mých povídek s lesbickým zaměřením. Zdá se mi to, nebo vážně musím v jejich psaní přidat? Je mi skoro až trapně, jak málo jich mám. A přitom lesbický párování jsou taky tak hezký. Hm,  uvidím, jak mi to s jejich psaním vyjde dál. Zatím si užijte tuhle. Tu mám taky docela ráda...

Vlastenectví

Je to jev, kterého si je možno všimnout při každém mistrovství světa v hokeji, fotbale, krasobruslení či plivání do dálky. Odkudsi z hlubin svých příbytků se náhle vyrojí nepřeberná množství zarytých a neochvějných českých vlastenců. Nesnažte se jim přijít do cesty, pokud se váš názor na sport čirou náhodou neshoduje s tím jejich.

Má mě rád, nemá mě rád...

Jen tak čistě mezi námi, tuhle svoji povídku naprosto a (skoro) bezvýhradně miluju. Je teplá, je něžná, je krásná. Líbí se mi a baví mě. Nemůžu si pomoct. No jo, já vím, že samochvála smrdí. Však já si pak dám sprchu...

"Co by se stalo, kdybych nikdy nezačala psát?"

Moje Múza, momentálně mající podobu 186 centimetrů vysokého pohledného Fina s tmavýma očima a rozcuchanými černými vlasy (tak schválně, kdo ho pozná), se na mě podívá a ušklíbne se.

"No, kdybys nezačala psát, pravděpodobně bych tady v prvý řadě vůbec neseděl."
Sjedu ho pohledem a na okamžik zapřemýšlím, jestli ho náhodou nenechám zase pěkně zmizet.

Kalhoty

Tak jo, tohle měl bejt, v rámci posledního kola literární soutěže u Sussanah, pokus o fejeton. Nevím, nakolik se povedl, ale, no, stejně ho mám nějak ráda. A víte, co na něm mám ÚPLNĚ nejradši? Že jeho pointa už neplatí... XD

Vánoce?

 A tohle bylo třetí kolo literární soutěže, povídka (nebo cokoliv, ale u mě prostě povídka) s vánoční tematikou. Další věc, co bych teď napsala jinak. Jak? No, třeba ústřední dvojice by patrně nebyla heterosexuální, ehm...

Pampeliška

Povídka na další kolo literární soutěže u Sussanah, tentokrát na téma 'bajka'. Zcela upřímně, fakt nevím, jestli to bajka byla, ale nějak je mi to skoro i jedno. Je tam totiž pár věcí, co jsou pro mě vnitřně dost důležitý...

Jde o tu holku

Tohle je povídka, která vznikla v rámci literární soutěže na blogu Sussanah, už před víc jak rokem. Kdybyste se snad někdo chtěl dozvědět podrobnosti, najdete je TADY. Ehm, jo, vím, že bych to sem nemusela vůbec házet, ale mně se ta povídka vcelku líbí, takže...

Doma

Tak jo. Tahle povídka je stará. Starší než drtivá většina těch, co sem dám. Je psaná ještě na gymplu, takže tak... čtyři roky zpátky? Ten čas ale letí... Jen tak pro zajímavost byla i na původním blogu, jen tak pro zajímavost bude i tady. Tak schválně, co vy na ni...

Nevděčník

Tak jo. Tahle povídka možná není dokonalá. Možná bych ji teď, po dalších několika letech zkušeností, napsala trochu jinak. Možná kvůli ní budu vypadat jako nebezpečnej šílenec, se kterým se není radno rozcházet, možná kvůli ní začnete hledat číslo na mně nejbližší blázinec, možná to není vůbec to, co teď normálně píšu... Ale mně je to tak nějak jedno. Víte proč? Protože tuhle povídku stejně miluju...

Že prej neexistuju

"So you're saying you're bisexual?"
"Yeah. I like boys, I like girls... No difference, is there?" *cheeky grin* "Mr. BBC?"

Spousta vědců tvrdí, že bisexualita vlastně vůbec neexistuje. Ponechme si úvahy o jejich důvěryhodnosti, jelikož vědci tvrdí i to, že neexistuje bod G (ano, ještě těm chlapům házejte výmluvy, však jo), a přikročme k jejich poznatkům. Podle nich bisexuálové jsou pouze ti 'nerozhodnutí', ti, co ještě tak docela nevědí, jaké pohlaví se jim vlastně bude líbit. Nebo popřípadě ti, co už vědí, že se jim líbí to stejné, ale kvůli tlaku okolí to nechtějí přiznat ani sami sobě, pročež se přesvědčují, že mají rádi pohlaví opačné.
Už z nadpisu je zhruba patrné, jaký bude můj názor na tohle jejich tvrzení.

Autorský mozek

Hned na úvod musím říct, že tenhle článek asi nepochopí většina těch, kterým nebyl dám do vínku dar (nebo možná spíš prokletí) toho, čemu já říkám autorský mozek. Tedy, asi rozumově pochopí, ale pocitově pořád nebudou vědět, kde je vlastně ten zásadní problém.

Co je to ta tvůrčí krize?

Na jednom blogu jsem se nedávno dočetla zajímavou věc. A to sice, že jeho autorka neuznává tvůrčí krizi. Podle ní je tvůrčí krize jenom znamením, že autor nevěnoval ostatek času přípravě, a tudíž se teď prostě seknul a neví, jak dál.

Jakožto člověk, který prošel už spoustou menších či větších tvůrčích krizí, s ní vážně nemůžu ani omylem souhlasit.