8 – Nečekaná návštěva

No, co na tuhle kapitolu říct? Chtěli jste to. Máte to mít. Budiž vám útěchou, že bych to stejně udělala. Vy jste mi jen moc pěkně nahráli. (Ano, jsem ošklivá, zlá a zákeřná Arvinka. Pořád mě máte rádi?)

Pokud jde o příští kapitolu, odhlasovali jste si téma Snídaně. No, sice ještě nevím, co na něj vymyslím, ale předpokládám, že něco s tím udělat půjde. Koneckonců, večeře už byla, že. A nezapomínejte hlasovat zase o přespříští kapitole. Možnosti jsou tentokrát poměrně zajímavé. (Pokud chcete pozorovat veskrze zajímavý obrat Lukášovy povahy, oporučuji kliknout na Nádobí.)

Tak, to je pro dnešek konec vykecávací části. Užijte si Nečekanou návštěvu. V mezích možností.

A kdyby si snad náhodou někdo chtěl pustit song, co v kapitole 'zazní', tak prosím: Alice Cooper - Hell Is Living Without You

„Jsem doma. Zabiješ mě teď, nebo až za chvíli, Patriku?“
„Mám nějakej novej důvod tě zabíjet?“
„Prosím tě o to?“
„Aha. To znamená, že trpíš a když tě nezabiju, budeš trpět dál, ano?“
„No... Ano?“
„V tom případě vesele trp.“
„Ale no tak. Zas mě nenávidíš a jsi na mě naštvanej? Myslel jsem, že tenhle tejden se to trochu... zlepšilo.“
„Fandíš si, co, Lukáši?“
„Vypadá to, že ano.“
„Tak co se ti stalo? Pohovor nevyšel?“
„Kdyby jen nevyšel, tak si pískám.“
„Hm?“
„Ále. Jen mi bylo něžně naznačeno, že jsem asi divnej, když jako chlap žádám o místo sekretářky-“
„Myslel jsi asistenta, ne?“
„Ne. Sekretářky.“
„Lukáši, pojď sem. Nejsi nemocnej? Nemáš teplotu?“
„Ne! Nesahej na mě!“
„Co? Proč ne?“
„Ale... Nic. Vůbec nic. Kromě toho, že jsem odhodlanej stát se heterákem.“
„Prosím?“
„Ále. Jen jedna blbá poznámka od toho kreténa z personálního. Prej by si z toho, že o tu práci žádám, skoro myslel, že jsem buzerant. A ano, vyjádřil se doslova TAK. A kdybys viděl jeho výraz, když jsem řekl, že JSEM...“
„To jako vážně? Ach, Lukáši, některý lidi jsou tak příšerně omezený...“
„Všímám si. Každopádně... Bude ze mě heterák. Budu prohánět sukně, šukat kundičky, budu... Fuj, už jen když o tom mluvím, je mi jasný, že to není nic pro mě!“
„Správně, tak to ani nezkoušej. Odmítám bydlet s heterákem.“
„Odmítáš bydlet... Nejsi nemocnej ty? Ani ne za měsíc ti vyprší ta dvouměsíční lhůta, co jsi mi dal na to, abych si našel práci a mohl utáhnout tenhle byt. Pak se odstěhuješ, vzpomínáš?“
„Za prvý, odstěhuju se v případě, že najdu byt. Za druhý... No, přemýšlel jsem, že to s tím stěhováním třeba nemusí bejt tak horký.“
„To jako myslíš vážně, Patri?“
„Zatím to jen zvažuju. A ne, ještě nejsem ve fázi, kdy bys mi mohl beztrestně říkat Patri!“
„Paťulínku...“
„Tak tak už vůbec ne. Ustup. Brzdi. Pořád se zlobím.“
„Ale už míň.“
„Ano, podstatně míň. Přispěla k tomu taky jedna nečekaná návštěva, co přišla, když jsi byl pryč.“
„Nečekaná návštěva?“
„Neuhodl bys, kdo to byl.“
„Proboha, neříkej, že můj bejvalej. Máme jasnou dohodu. Další část nájmu splácím až v pondělí, až budeš v posilovně!“
„Ne, ten to nebyl.“
„Tak... Kdo, probůh?“
„Hm, to neuhodneš.“
„Neříkám, že uhodnu. Ptám se, kdo to byl.“
„Vítek.“
„...“
„???“
„VÍTEK?“
„Ano, Lukáši, Vítek.“
„!!!“
„Co tak koukáš?“
„Ach, bože, mně se zdálo, že máš nějakou podezřele dobrou náladu. Ty ses s ním VYSPAL?!“
„To je tak trochu moje věc, nemyslíš?“
„Takže vyspal.“
„No, dá se říct, že tak trochu...“
„Ježišikriste, PATRIKU!“
„Hele, nech si ten zděšenej výraz.“
„Nenechám. Já... Já absolutně nemůžu uvěřit tomu, že jsi to udělal! Proboha, on tě přece podvedl!“
„Mezi náma, Lukáši, s kým že mě to podvedl?“
„Ale... Víš, co se říká! Podvedl tě jednou, podvede tě zas!“
„Hm. Díky za argument, proč bych ti neměl odpouštět.“
„Jemu jsi odpustil?“
„No, dá se říct, že ano. Tak trochu jsme se k sobě asi vrátili.“
„CO?! A kde je to, jak jsi před pár dny prohlašoval, že s rockerama jsi skončil?!“
„Ale tenhle rocker mi zazpíval song od Alice Coopera.“
„Alice Coopera? Ten zasranej bastard Alice Coopera ani NEPOSLOUCHÁ, proboha!“
„Očividně psolouchá.“
„Ten... Ten... Co ti zazpíval?“
„Hell is living without your love, ain't nothing without your, touch me, heaven would be like hell is living without you...“
„Nights get longer and colder, I'm down begging to hold ya, on my own and I feel like hell is living without you...“
„Nemysli si, že tobě to nějak pomůže.“
„...“
„Lukáši?“
„Ten zkurvysyn!“
„Lukáši...“
„Ten zasranej zkurvysyn. Ten bastard. Ten ZMETEK. Vytáhne na tebe Hell Is Living Without You? To je tak ubohý. A LACINÝ. A nejubožejší je, že přímo PŘEDE MNOU ten song ještě v lednu označil za příšernej cajdák!“
„Vážně? Mně říkal, že původně přemýšlel o tom, že ho dá na to cédéčko, co mi tehdy poslal.“
„CO ŘEKL?!“
„Hele, Lukáši, uklidni se. Proboha, vypadáš, jako bys měl co nevidět dostat infarkt.“
„Nedivil bych se, kdybych ho dostal! TEN-“
„Počkej, vážně. Buď v klidu. Jde jen o to, že-“
„Jde JEN o to, že JÁ se tady dva měsíce snažím jak idiot, lezu za tebou, jsem jak andílek, DOPROŠUJU se, abys mi odpustil a přestal se ke mně chovat jako ke kusu hadru a Víťulínek si jen tak přijde, zazpívá ti jeden z MEJCH milovanejch songů a ty mu padneš do postele!“
„Myslím, že se říká do náruče, ehm.“
„Jo, ale ty jsi padal přímo do postele! Proboha, Patriku, odpustil jsi mu, že šukal s jinym, dochází ti to?!“
„Odpustil jsem mu to, že když za nim ten jinej přišel, políbil ho a odtáhnul do ložnice, nebránil se. A kdo by to nedokázal pochopit, že? Viděl ses vůbec někdy v zrcadle? Tak pěknýmu chlapovi se jen těžko odolává!“
„Ale on tě podvedl!“
„Ne, Lukáši. Ty jsi mě podvedl. Byli jsme přátelé a ty jsi šel za mým chlapem a svedl ho. Ty jsi tu z vás dvou ten horší, ne Vítek!“
„Hele, nedá se říct, že by se nějak bránil. A vůbec, já to udělal jen proto, že on ti celou dobu-“
„Já to nechci slyšet!“
„Musíš to slyšet. Je to důležitý. Patriku, prosím, poslouchej-“
„Lalalá, neslyším, neslyším...“
„Kam si myslíš, že jdeš?!“
„Kam asi? K sobě do pokoje. A nemysli na to, že mi něco vysvětlíš přes dveře, jelikož si hodlám strčit do uší sluchátka.“
„Ale já přece-“
„Papa, Lukáši. Uvidíš mě možná za pár hodin. Až dostanu hlad nebo začnu potřebovat na záchod.“
„Patriku, PROSÍM.“
„Jo, a mimochodem, to, jak jsem přemejšlel o tom, že bych se nemusel stěhovat... Zapomeň na to. A hledej práci. Nechceš přece tu kurvu majiteli muset dělat dlouho, že?“
Prásknutí dveří.
„Tak tohle byla hodně ošklivá podpásovka, Patri...“