8 – Krabice

Řeknu vám to upřímně, dnešní kapitola Patrika s Lukym se mi prostě líbí. Je trochu ujetá, kapku sexy... Prostě přesně taková, jaká měla bejt. Muhahaha. Ehm, no nic.

Na příště jste si téma tak docela neodhlasovali. Ačkoliv jedno dlouhou dobu vedlo, v posledních dnech se stav poměrně vyrovnal, takže od včerejšího večera jsme měli dvě témata s naprosto stejným počtem hlasů. Čekala jsem, jestli se neobjeví někdo, kdo by stav změnil, ale ne. Takže jsem to nechala na náhodě a prostě si hodila korunou. Pročež vám můžu oznámit, že příštím tématem se stává Čínská restaurace. Už teď se můžete zapojit do hlasování o námět na kapitolu přespříští. Uvidíme, jestli to zase bude vyrovnaný souboj, nebo si tentokrát najdete nějakého favorita.

A teď bez dalšího zdržování... Mrkněte se, jak dopadla ta slavná Krabice... =)

„Patri, jsem doma!“
„And if someday you realize just where you belong...“
„Patriku?“
„I'm the man that'll take you in when all your luck is gone...“
„Ach, kurva, zrzounku...“
„It's me, it's me... When you need something more, something you're dying for...“
„PATRI!“
„It's... KURVA!“
„Taky tě zdravím, miláčku.“
„Málem jsi mě vyděsil k smrti, víš to? Nemohl jsi mě na svoji přítomnost upozornit nějak jemnějc, než tím, že mě zezadu obejmeš, vytáhneš mi sluchátko a zařveš mi do ucha?“
„No, popravdě jsem si nejdřív hrál s myšlenkou, že tě ještě budu chvíli poslouchat. Jsi neskutečně sexy, když si zpíváš Alice Coopera...“
„Jo? Myslíš?“
„Jo, kurva, myslím. Paťulko...“
„Ano, Lukášku?“
„Nikdo, s kým jsem kdy chodil, mi při zpěvu sexy nepřišel. Notabene když zpíval falešně.“
„...“
„Splaskni, Patri, to nebyla urážka.“
„Tvoje neurážka zkazila romantickou chvilku.“
„Klid, ona bude další. Jak nás znám, tak zhruba... do deseti minut.“
„Fandíš si, co? Pch. Prej FALEŠNĚ. Abys věděl, chtěl jsem ti zazpívat tvoji oblíbenou pasáž z Poison, ale nic nebude.“
„Co? To není fér!“
„Ale je. Nemáš říkat, že zpívám falešně. Urážíš mě.“
„Neurážím. Lásko. Zrzounku...“
„Zrzounkem si to nevyžehlíš.“
„A... Dárečkem? Co takhle dárečkem?“
„Copak? Zase jsi koupil lubrikant?“
„No, ne tak docela. Takže, lásko... V předsíni jsou dvě krabice.“
„Krabice?“
„Mhm. Obě na moje jméno. A v obou je něco pro tebe. V jedný je teda většina věcí pro mě, ale... Chápu, proč se vůbec namáhám. Slyšíš mě tam vůbec?“
„Tyhle krabice?“
„Přesně ty.“
„Super. Co jsi povídal, když jsem byl pryč?“
„Ale nic, broučku. Nejdřív tu velkou, ano?“
„Sakra. A já chtěl otevřít tu menší.“
„Nech mě hádat. Protože je zcela nenápadná, anonymní a odesílatel je nějakej neznámej sklad, nebo něco takovýho?“
„Mhm... Protože všechny takový krabice...“
„Jo, lásko, a proto ji necháme až jako DRUHOU.“
„A jako první mám rozbalit velkou bednu z... Ale no tak. Sportovní potřeby?“
„Áno, lásko. Pamatuješ, jak mi v pondělí majitel fitka dal zvláštní zálohu, abych si mohl koupit pořádný a reprezentativní hadry a nekazil fitku image tím svým OBYČEJNÝM oblečením na cvičení?“
„Pokud vím, takhle přesně to nevyjádřil.“
„Je jedno, jak to vyjádřil. Mý obyčejný hadry se mu nelíbily.“
„Fajn. Ale jak jsou tvoje nový sexy hadry dárek pro mě? Jestli mi je chceš ukázat, upozorňuju tě, že to JÁ je na tom internetu vybíral. Vím, jak vypadají.“
„Ovšem. Otevři to.“
„Ale já-“
„Čím dřív to otevřeš, tím dřív budeme moct přistoupit ke krabici číslo dvě.“
„Neviděl jsi někde nůžky? Potřebuju nůžky. HNED.“
„V koupelně. Včera jsi mi s nima zarovnával vlasy.“
„Koupelna je moc daleko. Jdu pro nůž.“
„Celej nedočkavej, co, lásko?“
„Na tu druhou krabici, ne na tuhle.“
„Ale nedočkavej. Hej! Dávej s tím nožem pozor, ty věci nebyly levný!“
„Klídek, mám to pod kontrolou. Sakra, blbá izolepa... No, tak mi zatím pověz, jak ses měl dneska v práci?“
„No, docela to šlo. Většinu času jsem se celkem nudil. Ale dostal jsem další klientku.“
„Ženskou?“
„Mhm... Dělala na mě oči. A flirtovala. Vcelku očividně. Víc než kdejaká buzna.“
„Víc než já?“
„Ne, to zase ne, kotě.“
„Super. Řekl jsi jí, že jsi buzna?“
„Řekl jsem jí, že jsem zadanej. To by snad mělo stačit, ne?“
„Ts ts ts. Někdo si nechce zkazit image? No, s těma hadrama... Aleluja, konečně to jde otevřít! S těma hadrama, co jsem ti vybral, by mělo bejt docela jasný, co jsi zač. Hm, tak se podíváme... Jo. Kalhoty, tílko, tílko, tílko...“
„A ani jediný triko.“
„O tom jsme už mluvili, ne? V tílku vyniknou tvoje sexy svaly na rukou. Mimochodem... Nejsou nějak větší?“
„Pochybuju. Na to je brzo.“
„Vyrýsovanější?“
„To už možná jo.“
„Ach, Luky...“
„Rozbaluj, Patri.“
„Kriste... Boty, tíl... Hele, tohle jsem neobjednával. Nikdy bych ti nevzal takhle zelený tílko, to by se k tobě vůbec nehodilo! To se hodí jen... LUKÁŠI!“
„Mimochodem, zmínil jsem se někdy, že pro partnerky trenérů je to fitko zadarmo? A ty se jako partnerka počítáš, lásko.“
„To jako... Že mám chodit k vám do fitka?“
„Áno. A bude to jako za starejch časů. Budu tě trénovat, budu se koukat na tvůj pěknej zadek...“
„A já si budu moct splnit svoji dávnou fantazii o tom, jak mě přefikneš ve sprše fitka?“
„Ne, to nebude tak docela možný. Teda, leda bys někdy přišel těsně před zavíračkou, nebo šel se mnou brzo ráno, když tam ještě nikdo nebude. Zkrátka tak, abych za to nemohl dostat vyhazov. Protože to bych FAKT nerad. Jo, a mimochodem, ty boty, co jsi z tý krabice už vytáhnul, nejsou moje, jsou tvý.“
„Ale... Jsou stejný jako ty tvoje!“
„Jen v tvojí velikosti. No co? Taky se ti líbily. Říkal jsi, že bys je bral.“
„A ty jsi mi je koupil. Ach, Luky...“
„No, myslím, že můžeme přikročit ke druhý krabici.“
„Tahle ještě není dovybalená.“
„To je jen detail. Chci vidět tvůj výraz, až otevřeš tu druhou.“
„Začínám se bát. Co v ní je?“
„Nic, co by se ti nelíbilo, neboj. Vlastně myslím, že ses nedávno zmiňoval, že by se ti PŘESNĚ něco takovýho líbilo.“
„To jsi mi teda napověděl. Vždyť víš, o kolika věcech já říkám, že by se mi líbily. Stačí vidět porno, kde je mají, a pink, chci je. I když jich velkou část mám. Svorky na bradavky, pouta z pravý kůže, skořicovej masážní olej, podvazky a krajkový punčochy...“
„...“
„Co? Co tak koukáš?“
„Ale nic.“
„Jsou to ty podvazky a krajkový punčochy, co?“
„Je tam toho mnohem víc, Patri.“
„Ale JSOU tam podvazky a krajkový punčochy, že jo?“
„Prosím tě. Proč bych něco takovýho kupoval? Dopadly by stejně jako ty punčochy, co jsi měl na dámskym večeru v gay baru. Rozervaný na cucky.“
„Takže tam jsou. Luky...“
„Tak co? Už mi zazpíváš můj oblíbenej kousek z Poison?“
„Ani za všechny krajkový punčochy na světě. Možná tak za krajkový tílko nebo obojek...“
„...“
„PROSÍM?“
„Your skin... so wet...“
„Black lace on sweat...“
„Jo, Patriku, to bude.“
„Kurva. Kurva. Kurva. Kam jen jsem dal ten zatracenej nůž?!“