Je tak trochu divný psát tenhle knižní tip. Proč? Protože to tak docela není ani knižní tip. Abyste dobře rozuměli, ano, rozhodně vám tuhle knížku chci doporučit, ale na druhou jsem s tím doporučením docela opatrná, protože jakkoliv se mně osobně líbila, myslím, že tohle prostě není knížka pro každého, a s tím je potřeba počítat. Krom toho mluvíme o knížce, kterou nejde sehnat ke stažení na netu (aspoň mně se ji kdysi nikdy nepodařilo najít), pročež kdybyste si ji měli zájem přečíst, musíte si ji koupit. Sice není extrémně drahá, ale někoho by to mohlo stejně odradit. Takže tohle chápejte jako... takový tip netip.
Mimochodem, vidíte tu obálku? No řekněte, jestli není úžasná...
Kdo?
Christopher Isherwood se narodil 26. srpna 1904 a zemřel 4. ledna 1986. Byl rodilý Brit, ale značnou část svého života strávil v Americe. Ve třicátých letech nějakou dobu pobýval v Německu, poté pár let cestoval po Evropě, navštívil i Čínu. Ve své tvorbě se hodně inspiroval svým životem, jeho známí (aspoň ti se zajímavějšími vlastnostmi) se často stávali postavami v jeho dílech. Byl gay (a rád na to poukazoval) a jeho životním partnerem se stal o třicet let mladší Don Bachardy, se kterým se Isherwood seznámil v roce 1953.
Co?
Stejně jako film Christopher and His Kind, který vznikl právě na jejím základě (tip na něj můžete najít TADY, kdyby se s ním snad někdo zatím nesetkal), i kniha vypráví o jednom úseku života Christophera Isherwooda. Začíná v roce 1929, kdy se čtyřiadvacetiletý Christopher vydává na svou první návštěvu Berlína, a končí o deset let později, když přijíždí do Ameriky, kde hodlá i zůstat. V průběhu těch deseti let prožil mnohé. V Berlíně měl několik milostných pletek, setkal se s několika přáteli, kteří mu zůstali spoustu let, napsal několik knih, zažil nástup nacistů k moci, začal si románek s neměckým mladíkem Heinzem, se kterým právě procestoval značnou část Evropy při pokusu natrvalo ho dostat z Německa.
Zkrátka, v knížce najdete všechno, co se objevilo ve filmu (i když některé události jsou ve filmu značně pozměněné, některé postavy spojeny do jedné, jejich osudy všelijak pomíchány...), a ještě mnohem víc. Jsou tu Christopherovy úvahy, Christopherovy názory a spousta detailů (občas poměrně humorných), co se do filmu nevešla. I když je nutno říct, že děj samotný je v této knize tak nějak podružný, jsou to spíš... paměti, občas proložené nějakým tím osobním dopisem nebo zápisem do deníku. S tím počítejte.
Proč si to chcete přečíst?
To je taková docela ošemetná otázka. Já totiž popravdě ani nevím, jestli si to přečíst chcete. Jak jsem už psala, tohle není knížka pro každého. A je dost možné, že se vám ani nebude líbit, protože místy je poměrně nudná, a hlavně poměrně složitá. Rozhodně nic pro začátečníky. Ale pokud si v angličtině věříte a nebojíte se... Pár důvodů bych tu měla.
Hned první na seznamu je poměrně suchý britský humor. Je jedno, že Christopher Isherwood strávil většinu života v Americe, té kousavosti se prostě nezbavil. A je to dobře. Protože v téhle knížce, jakkoli je vlastně vážná a místy nudná, jsou zkrátka pasáže, kdy vyprsknete smíchy.
Henry was the only member of the family who could be described as wealthy; he had inherited the Isherwood estates and money when his father dies in 1924. Soon after this event, Christopher had decided to become Uncle Henry's favorite nephew.
- Kapitola 3
Další věcí, co vás zaujme, je Isherwoodova naprostá otevřenost. Prakticky nic neskrývá, 'vyžvaní' na sebe i to, co by dost možná mělo zůstat utajené, prozradí i nejtajnější myšlenky svého tehdejšího já (a vzápětí se k nim vyjádří i z pozice svého momentálně mnohem staršího já). Bez obav, nejmenuje každého, s kým v Berlíně nebo kdekoli jinde spal (podle všeho by to nebyl nejkratší seznam), ale rozhodně se nezdráhá na to ve vybraných situacích upozornit. Zkrátka, za svůj život se rozhodně nestydí.
At school, Christopher had fallen in love with many boys and been yearningly romantic about them. At college, he had at last managed to get into bed with one. This was due entirely to the initiative of his partner, who, when Christopher became scared and started to raise objections, locked the door, and sat down firmly on Christopher's lap.
- Kapitola 1
A nesmím zapomenout ani celkově na styl, kterým je knížka napsaná. Ano, místy je trochu zmatená, místy hodně náročná na soustředění, ale zkrátka má svoje naprosto nepopiratelné kouzlo. Krom toho, jak jste si ostatně mohli všimnout už ze dvou ukázek, ačkoli jde vlastně o paměti, jsou psané ve třetí osobě. Christopher, který knihu psal, jako by byl odcizený tomu, který ten příběh prožíval. Zkrátka jen popisuje děj a komentuje své (tedy, Christopherovo) tehdejší jednání a myšlenky. A to je prostě zatraceně zajímavý přístup.
Malé osobní úchylky
Ta obálka. Tedy, obálka tohohle vydání, jistě. Kdybyste o něj snad měli zájem, najdete ho TU, mimochodem. Nemůžu si pomoct, je zkrátka úžasná, tak kouzelně retro, s jasně červeným hřbetem typickým pro všechny knížky od Vintage Books... Jo, je to jedna z mých nejmilovanějších obálek, co v knihovně mám. =D
Jeho psaní. Myšleno to, které provozoval. Už jsem to tu psala minulý týden, ale kdykoli Isherwood zmiňuje, jak tvořil nějakou knížku, jak ji upravoval, jak vyšla, mám chuť vrhnout se taky do psaní. Nemůžu si pomoct. A hrozně se mi líbí pronikat do jeho myšlenek, do jeho inspirací... Je to zvláštní, protože i když jsem žádnou z těch knížek, o kterých mluví, ještě nečetla, prakticky jsem se do nich zamilovala už předem. Blázen? O tom ani na vteřinu nepochybujte.
A nakonec... Christopher sám. Ano, je to arogantní cynik, občas sobec, tak trochu majetnická žárlivka, namyšlený mladíček, co žije z větší části z peněz od strýčka... Na jednu stranu to ani omylem není drahoušek jako v Mattově podání (ovšem v jeho podání se stane drahoušek i z masového vraha), ale na druhou v sobě dost patrně má i něco přesně z něj. A i kdyby neměl, já mu stejně neměla šanci odolat. Protože, jak víme, na arogantní cyniky v knížkách a filmech prostě letím...
Myslím, že zatiaľ ostanem pri filme. A ten by som si mala znova pozrieť. Rozhodne :3
OdpovědětVymazatLen ma momentálne štve, že je také zlatíčko, lebo momentálne mám depku z Davidovej regenerácie (ja už End of time viac nepozerám) a Matt mi to moc neuľahčuje, pretože sa na neho vážne teším. A keď ho takto vidím, tak mi hneď vykúzli úsmev na tvári a momentálne ma to vôbec neteší :D
Ale hele, ten film je zas o něčem úplně jiným, když si přečteš knížku. Je mnohem zajímavější, vidíš v něm detaily, co vychází právě z tý knížky, a nějak to víc CHÁPEŠ. Ono to stojí za to, přísahám... =D
VymazatAsi to není úplně to, co bych si chtěla přečíst. Ono i kdyby, letošní rok mi plně zaplní povinná četba. Každopádně tvoje recenze je moc pěkně napsaná, kolikrát mi přišly odbyté (ne od tebe, ale obecně od bloggerů) a vypíchla jsi to nejdůležitější.
OdpovědětVymazatPovinnou četbu znám, na jaře jsem se taky prakticky k ničemu jinýmu jednoduše... nedostala. A jo, tohle není knížka pro každýho, takže naprosto chápu, že se ti do ní nechce. I když si myslím, že je to docela škoda, protože stojí za to. =D
VymazatJinak, tohle není recenze, ani omylem by mě nenapadlo tomu tak říkat. Je to vážně prostě jen moje osobní doporučení... =D
Už v článku na osobním blogu jsem si do komentářů stěžovala, že jestli ještě jednou uslyším o Christopherovi, bude koupě této knížky stejně životně důležitá jako dýchání...
OdpovědětVymazata už je to tady. Pěkně děkuju (kam mám ty knížky pořád dávat?!)
Když on je Matt zlatíčko a film jsem si zamilovala... to se prostě bez knížky neobejdu.