Politicky korektně a podezřele nudně, aneb Tumblr pro začátečníky

Jsem si prakticky jistá tím, že jsem tu už o politické korektnosti psala. Víte, o té věci, co znamená, že člověk nemůže vyslovit slovo 'tlustá', pokud sám neváží přes sto kilo, 'vychrtlá', pokud neváží pod pětačtyřicet, 'teplý', pokud sám po nocích neloví v gaybarech, a tak dále. Protože pokud se to dotyčného netýká, má povoleno užívat jen výrazů 'boubelka' (plnoštíhlá, korpulentní, baculka, dobře tukově vybavená...), 'štíhlá' (hubená, kaloricky deprivovaná...) či 'homosexuál' (gay, stejnopohlavně orientovaný, oběť globálního oteplování...). Víte, to aby si to někdo náhodou nemohl vzít osobně.

Ale proč tenhle článek vlastně píšu? Pokud se někdo občas vyskytne na Tumblru (přísahám, ta stránka mě jednoho dne zničí), možná víte, jakou tam někteří jedinci šíří atmosféru. Pokud ne, tak vám to jednoduše vysvětlím – jde o absolutní politickou hyperkorektnost, kdy všechno, co se třeba jen nepatrně vymyká jistým ujetým utopickým ideálům, je obratem prohlášeno za 'problematické' (a následně obvykle důkladně zlynčováno, protože jak jinak dokázat svou toleranci než buzerováním těch o něco méně tolerantních?). Zkrátka a jasně, nic, co by čirou náhodou mohlo někoho urazit, nemá šanci zůstat bez negativní odezvy, promlčecí lhůta neexistuje (naopak, čím je výrok starší, tím je problematičtější) a autor příspěvku/díla si rovnou může začít vymýšlet hudbu na pohřeb. Když má štěstí, dostane se mu pouze 'friendly reminderu', případně obsáhlého bloku konstruktivní kritiky, který mu jasně objasní, proč je špatné nazvat děvku v literárním díle děvkou, „ale nic osobního, vlastně se mi to líbí, ale musíš si uvědomit, že je to PROBLEMATICKÉ.“ Když má smůlu, tak je hledání hudby na pohřeb vážně na místě.

(Uživatelé Tumblru mají vůbec okouzlující tendenci vymýšlet nová slova, mezi námi. Zrovna včera jsem narazila na termín 'fatphobic'. Doteď jsem netušila, že to existuje. Jen teď nevím, jestli se dá použít i na mě, když se mi nelíbí, že mám prdel jak štýrská kobyla. A můžu to vůbec tak říct? Co když se nějaká štýrská kobyla smrtelně urazí?)

Nejhorší ovšem je, že jako politicky nekorektní se počítá vážně prakticky všechno, co zrovna nevyzvracel jednorožec. Nedostatek silných ženských hrdinek v díle. Sexuální objektivizace oněch hrdinek. Kolikrát i připuštění, že hrdinka má prsa. Vtipy o právu první noci, protože ty glorifikují znásilnění (koukám tvým směrem, Tony!). Nedostatek rasových a sexuálních menšin v díle. Stereotypní zastoupení rasových a sexuálních menšin v díle. Vlastně prakticky cokoliv krom toho, co uráží bílé heterosexuální muže netoužící si změnit pohlaví (jinak taky 'white cis male', aneb termín, na který získávám silnou alergii). Protože pokud urážíte bílé heterosexuální muže, je to v pořádku. (Tolerance, lidi, tolerance!) (Tedy, vlastně ne, musíte urážet SPRÁVNÉ bílé heterosexuální muže – Tony Stark je v pořádku, zatímco Captain America... No, víte, co jsem říkala o té hudbě na pohřeb.) A přirozeně, že když se jedná o určité dílo, tak cokoli, co postavy udělají nebo řeknou, zastupuje názory autora samotného, a je úplně jedno, že jeho záměrem bylo daný názor zkritizovat, což došlo každému krom těch nejtolerantnějších superaktivistů.

Ale víte, co za problém přichází s absolutní politickou korektností? Nuda. Příšerná, nesnesitelná nuda vycházející jak z toho, že když nechcete nikoho urazit, musíte si neustále dávat pozor na ústa, tak z toho, že politická korektnost vylučuje prakticky jakoukoli satiru – protože co jiného je satira než to, že něco kritizujete tím, že to zesměšníte? O černém humoru ani nemluvě, každý, komu by se snad zamlouval, by se měl radši rovnou sám zabít. Ale upřímně, pro mě je satira a černý humor ten zdaleka nejlepší druh humoru, hned vedle toho britského (který je ovšem na satiře a černém humoru taky poměrně dost založený, takže...).

Vážně nemám tušení, co by uživatelé (ehm, asi především uživatelky) Tumblru dělali po zhlédnutí seriálu Malá Velká Británie. Asi si oblékli tu roztomilou bílou košili s rukávy kolem těla a nechali se odvézt do nejbližší cvokárny. (Chci říct, blázince. Chci říct, ústavu pro mentálně postižené spoluobčany. Sakra, ta politická korektnost člověku vážně neušetří úhozy, co?) Protože tolik politické nekorektnosti na jednom místě jen tak někde nenajdete. Nebo co třeba The Thick Of It? Protože skoro všechno, co Malcolm Tucker vypustí z úst, někoho uráží, a ne nutně jen osobu, kterou právě urazit chce.

K čertu (chci říct, obyvateli českého pohádkového pekla), on by stačil i takový Červený trpaslík. Jen se na to podívejte. Nedostatek reprezentace sexuálních menšin (polibek v epizodě Blue se nepočítá), nedostatečné zastoupení žen (Listerovo žvanění o Kochanské se nepočítá), jednoznačná objektivizace žen („Vše, co potřebuješ vědět o McGruderové, je, že jsem ji sklátil!“, „Je to prosté jak bulharská striptérka.“ a další), diskriminace méně inteligentních jedinců („To byla důležitá informace a bylo nutné ji sdělit, avšak navrhuji, aby od této chvíle byla další jednání vedena těmi, co mají mozek větší než angrešt.“), utahování si z méně úspěšných jedinců („Máš nižší hodnost, než všichni servisní roboti, dokonce i než ten, co se zbláznil.“), xenofobie („Smrt? Je to jako být na dovolené s partou Němců.“) a další zcela zásadní prohřešky jednoznačně ukazující na zcela zásadní problematičnost tohoto sitcomu. Ale na druhou stranu se u něj skoro nepřestanete smát.

Takže, no... Víte jak, díky za nabídku, ale myslím, že já radši zůstanu u té svojí politické nekorektnosti, která mě ale ovšem aspoň pobaví, než abych přemýšlela o tom, jestli ze mě fakt, že jedna moje literární postava nazvala druhou postavu 'typickou buznou', dělá homofoba. Na řešení těchhle blbostí si počkám minimálně do padesáti...