Filmový tip #3 – The Normal Heart

Protože se zdá, že filmové tipy se docela chytily (a dovolte mi říct, že za to jsem vážně moc vděčná a jsem ráda, že se vám filmy, co pro vás vybírám, líbí), mám tu pro vás už třetí. Abych se přiznala, mám jen matné tušení, jak jsem se k filmu The Normal Heart (v češtině dle všeho Stejná srdce, bože můj, kdo tohle zas překládal...) dostala. Myslím, že jsem nejspíš na tumblru zahlédla gif z traileru, ale jistá si nejsem. Každopádně jsem o něm věděla ještě dřív, než ho HBO v květnu odvysílala, a netrpělivě jsem čekala na to, až půjde stáhnout. A když jsem se na něj (velmi brzy po odvysílání) podívala, hned jsem ho doporučila pár lidem. To, že v téhle rubrice se mu nevyhnu, jsem věděla od chvíle, co jsem ji vymyslela. A teď na něj přišla řada. Takže, co bych vám o něm řekla...

Kdo?

Režie: Ryan Murphy

Scénář: Larry Kramer

Hrají: Mark Ruffalo (Ned Weeks), Matt Bomer (Felix Turner), Taylor Kitsch (Bruce Niles), Julia Roberts (Dr. Emma Brookner), Jim Parsons (Tommy Boatwright)

Co?

Je rok 1981 a v gay komunitě v New Yorku se začíná šířit podivná nová choroba. Muži, co se ještě před pár dny zdáli být naprosto zdravými, najednou podléhají těm nejobyčejnějším chorobám. Nikdo neví, co se děje, a co je nejhorší, nikdo to neřeší. Když se Ned Weeks setká s doktorkou Emmou Brookner, jednou z mála lékařů, co se tajemnou nemocí zabývají, dostává se přímo do centra událostí. Spolu s několika přáteli, z nichž někteří mají mezi nakaženými i své blízké, pak bojuje za to, aby úřady vůbec uznaly existenci šířící se 'rakoviny gayů', později známé jako AIDS, a zároveň se celá skupina pokouší pomáhat těm, které nemoc zasáhla. A aby to nebylo málo, během toho všeho najde dosud osamělý Ned i svou 'spřízněnou duši', novináře Felixe.

Proč to chcete vidět?

Uf, tohle je docela ožehavá otázka. Jak už jste asi vyčetli z popisu děje, tenhle film není ani omylem veselý, kdepak. Abych se přiznala, na jeho konci jsem vážně brečela. A popravdě, nevím, jak vám mám říct, proč chcete vidět něco, o čem sama ještě pořád nevím, jestli to sama chci vidět znova. Ale pokud máte v oblibě filmy, co vám zlomí srdce, výborně, to je váš první důvod, proč se podívat.

Pak je tu samozřejmě to, proč by The Normal Heart měla vidět většina mladé generace, a to je nemoc, kterou my teď už známe jako AIDS. Mám hloupý dojem, že většina mladých nebere AIDS (případně předcházející HIV pozitivitu) jako velkého strašáka. Přece máme léky, co to v případě nouze udrží pod kontrolou, no ne? No, jestli si to myslíte i vy, tak doufám, že už ten film sháníte. Protože vidět počátky té epidemie, vidět, co ta nemoc s lidmi dělala... To váš názor rozhodně změní. Protože vážně nemůžete jen tak přejít to, jak se hrdinové ujišťují o tom, že oni to přežijí, určitě, oni se vyléčí... Když teď všichni víme, že AIDS se vyléčit zkrátka nedá a všichni, kdo se nakazili, nakonec zemřou. (Ano, další okamžiky, co vám zlomí srdce. Moje zlomily.)

Výkony herců taky stojí za to. Jejich postavám prostě věříte, že je celá ta situace zasáhla a že vážně chtějí udělat všechno, co je v jejich silách, aby tu situaci nějak zlepšily. A jmenovitě Ned umí být někdy tak otravný, že byste ho s chutí vrazili do podlahy. (Což vůbec není narážka na jistou jinou filmovou roli Marka Ruffala, jak vás to jen mohlo napadnout...)

A samozřejmě, že nesmím zapomenout na lásku Neda a Felixe, protože... No, protože ta vás prostě dojme. A zase je to hlavně zásluhou herců, kterým ani nemůžete nevěřit, že jim na sobě navzájem záleží. Vážně, ten vztah je asi jedna z nejhezčích věcí na filmu, aspoň pro mě...

  

Malé osobní úchylky

Tentokrát bych tomu říkala spíš 'Co bych osobně vyzdvihla', protože na tomhle filmu snad ani nejde najít něco, na co by člověk mohl mít úchylku. Pokud tedy nemáte úchylku na to, že se u vás neustále dokola střídají pocity vzteku, bezmoci a smutku. Většinu ostatního pozitivního jsem už zdůraznila v předchozích odstavcích. Ale dobře, aby se neřeklo, je tu ještě jedna věc, co bych vyzdvihla. A co že to je?

Tommy Boatwright, hraný Jimem Parsonsem (kterého skoro zaručeně znáte jako Sheldona z TBBT). Tahle postava tak nějak stojí mimo centrum pozornosti. Je nenápadný, nikdo se o něj zvlášť nezajímá, nikdo s ním nechce spát (což, vzhledem k tomu, co se kolem děje, není zase tak docela nevýhoda, že). Ale jestli se někdo vážně snaží udržet věci pohromadě, je to on. Organizuje věci kolem celé skupiny pomáhající nemocným a jejich rodinám, podporuje své přátele... Je to nenápadná postava, ale má v sobě velkou sílu. A vážně mě dostal jeho zvyk, že pokaždé, když někdo z jeho známých zemře na AIDS, vezme jeho Rolodex kartu (Rolodex je takový systém kartiček s kontaktními informacemi, co se používal předtím, než měli všichni všechny kontakty v mobilech), dá ji do gumičkou svázaného štůsku karet těch, co zemřeli už dřív, a schová do šuplíku. Nemusím říkat, jak ten štůsek vypadá na konci filmu...