Naši si myslí...

Úvod k téhle povídce bude velice, velice krátký, vzhledem k tomu, že mám za zhruba dvě hodinky odjíždět a naprosto nestíhám. Takže, TT 'Vliv' a moje vcelku očekávatelná interpretace. Jsou tam dvě slečny a jedna ukázková buzna, ale stejně jsem se rozhodla zařadit tu povídku jen do lesbickejch, protože... No, protože proto. =D Doufám, že se vám bude líbit, já se při jejím psaní popravdě docela pobavila... =)

„Naši si myslí, že na mě máš zhoubnej vliv.“
Krátkovlasá brunetka pozvedla obočí a pomocí brčka upila ze svého mléčného koktejlu.
„Já. Na tebe,“ ušklíbla se.
Nevinně vyhlížející modrooká blondýnka se posadila vedle ní na lavičku a sebrala jí z ruky kelímek.
„Nějak si nenechají vysvětlit, že ta trojka z matiky nesouvisí s tím, že s tebou chodím, ale hlavně s tím, že jsem na matiku blbá jak tágo na ping pong.“
„Pokud tě to potěší, JÁ to chápu,“ usmála se brunetka. „A už jsem ti říkala, že kdybys vždycky tak hrozně... nenarušovala doučování, tak jsme to na tu dvojku mohly nějak vytáhnout. Ale hele, kdyby chtěli vidět moje vysvědčení, tak prosím. JÁ mám z matiky jedničku.“
„A trojku z češtiny.“
„Každej má talent na jiný věci,“ zaculila se brunetka. „Já klidně přiznám, že co se týče jazyků, je jen jeden, co ovládám bezchybně.“
„Vždyť v angličtině jsi ještě horší než...“ začala blondýnka, ale pak se zarazila. „Aha. Jasně. Chápu. Dobytku.“
„Ale ještě řekni, že nemám pravdu!“
„No... Mohlo by to bejt i lepší.“
Brunetka se zamračila a vzala si zpátky svůj kelímek s mléčným koktejlem.
„Tak lepší, jo? No, jak je libo. Nemusíš to trpět. Zařídím, abych se zlepšila, a pak se ozvu. Až to BUDE lepší.“
„A jak hodláš zařídit, aby to bylo lepší, když nebudeš trénovat?“ naklonila blondýnka hlavu.
„Myslíš, že nebude trénovat?“ ozvalo se za nimi.
Obě se otočily. O lavičku se opíral tmavovlasý mladík a široce se usmíval.
„Á, naše buzna,“ konstatovala blondýnka. „Maminka tě neučila, že nemáš poslouchat cizí rozhovory?“
„Maminka se mě v šestnácti taky snažila naučit, že se nemám nechat šukat od kluků. Taky to bylo k ničemu,“ odvětil klidně. „Ale copak se to tu děje, trable v lesbickým ráji? Slyšel jsem něco o zlepšování orálních schopností. Poradil bych vám, ale obávám se, že naše objekty zájmu se nějak... neshodují. Což je docela mrzutý, uznávám.“
„Pokud tě to potěší, kdybych byla hetero, tak ti přímo visím na rtech a v ruce mám notýsek,“ řekla brunetka.
„Ach, drahoušku, nápodobně,“ mrkl.
Blondýnka se předloktím opřela těsně vedle jeho ruky.
„Když už jsme u kouření-“
„Kouření? Kdo tu mluvil o kouření?!“ vytřeštil mladík oči. „To hříšné slovo bych nevypustil z úst!“
„To ani nemusíš. V souvislosti s tebou tak nějak každýmu samo naskočí,“ odvětila brunetka.
„Ale já mluvila o cigaretách,“ podotkla blondýnka. „Máma u mě včera ráno našla tu kouřem načichlou mikinu. Víš, tu fialovou, co sis ale BEZPODMÍNEČNĚ musel předevčírem večer půjčit. Vynechám, že je na ní krajně podezřelej bílej flek, kterýho si snad nevšimla-“
„Jogurtovej dresing z tortilly!“ vyhrkl okamžitě.
„-ale navíc je příšerně načichlá kouřem. A samozřejmě, že naši z toho měli potřebu obvinit moji PŘÍTELKYNI, která se cigaret v životě dotkla maximálně tehdy, jak ti v necelejch sedmnácti šla do trafiky koupit krabičku, protože tobě by déšť zničil účes.“
„Tehdy to ještě nebyla tvoje přítelkyně,“ podotkl.
„To je trochu vedlejší, nemyslíš?“ frkla blondýnka. „Když vezmu v úvahu ten flek, myslím, že ti budu muset přestat půjčovat svoje oblečení.“
Zadíval se na ni velmi smutnýma očima.
„A když slíbím, že v něm nebudu kouřit?“ zeptal se. „Ani v jednom... významu toho slova.“
„Nechci nic říkat,“ zasmála se brunetka, „ale já hned tušila, že to nebude jogurtovej dresing.“
„Na moji obhajobu, byla to vina tý mikiny,“ pokrčil rameny. „Je neskutečně sexy.“
„Je to naprosto obyčejná fialová... Ne, zapomeň na to,“ mávla blondýnka rukou. „Lásko, mám nebezpečnej pocit, že se mi podařilo vysledovat, kdo to na mě má ten zhoubnej vliv.“
„Co s ním? Ukřižovat? Ukamenovat? Nebo rovnou upálit?“
„Kdybych si mohl vybrat, preferoval bych... nabodnutí na kůl,“ zakřenil se a pohledem sledoval štíhlého blonďáka, který právě prošel kolem nich. „Dámy, omluvíte mě na... no, zhruba tak zbytek odpoledne?“
„Rozhodně zhoubnej vliv,“ pokývala brunetka, když mladík odběhl za blonďákem. „Ale vašim to neříkej, protože JEHO by ti zakázali zaručeně, kdyby o něm věděli.“
„Myslíš, že se k nim ještě nedoneslo, že se tahám s divnou buznou? To bysme nesměli sedět na lavičce, na kterou vidí z okna ta naše informační agentura,“ řekla a zadívala se na jedno konkrétní okno blízkého panelového domu. „Momentálně fakt nevím, jak je přesvědčit, že TY nejsi ta, co má špatnej vliv na moje studijní výsledky.“
„No... Uznej, že MALINKEJ vliv asi mám,“ ošila se brunetka. „Minimálně kdybys věnovala míň času souložení a víc učení, jsi na tom mnohem líp.“
„Ale v tom případě můžeš tvrdit, že zhoubnej vliv na moje studijní výsledky má třeba i čtení, a vsadím se, že kdybych TOHLE vytáhla na mámu, tak mě umlátí naší obrovskou knihovnou. Protože při čtení se jen vzdělávám, kdežto při sexu...“
„Endorfiny, lásko moje. Endorfiny jsou pro život hrozně důležitá věc,“ olízla si brunetka rty. „A jen tak mezi řečí, když nás tu buzna nechala...“
„Promiň, dneska si s tebou nemůžu jít zlepšovat náladu. Zhruba za půl hodinky přijede na návštěvu tetička s malejma bratránkama. Účast na mučení povinná.“
„Hm... Tak pak?“ pozvedla brunetka obočí. „Máma má noční.“
„Zkusím to. Ale za nic neručím.“
„Řekni, že tě budu doučovat matiku,“ navrhla brunetka.
„Na začátku července.“
„Tak... biologii?“
„Jak nenápadný,“ ušklíbla se blondýnka.
„Francouzštinu?“
„Ještě lepší.“
„Prostě jim řekni, že tě hodlám hodit na postel, roztáhnout ti nohy a vylízat tě tak, jako jsi to ještě v životě nezažila?“
„Hej!“ vyhrkla blondýnka. „Už jsem řekla, že se pokusím! Nemusíš mi tu... připomínat, o co přijdu, když to doma neprojde.“
„Ale jo. Musím. Jinak by ses pořádně nesnažila,“ mrkla brunetka.
Blondýnka jí beze slova sebrala kelímek s mléčným koktejlem.