Aprílové počasí

Nazdárek, lidi. Ano, uvědomuju si, že Apríl je už skoro pryč, ale na moji obhajobu, dneska jsem tvrdla ve škole do šesti a dřív jsem se k napsání, no, čehokoliv jednoduše nedostala. A i tohle je jen taková malá drobnost vztahující se k jistým současným atmosférickým jevům. V překladu, to máme poslední dny ale hnusně, co? Ano, i naše oblíbená dvojka Patrik a Lukáš si toho všimla. Teda, jmenovitě jeden z nich si všimnul... =D

„Jsem doma.“
„Všímám si, Luky.“
„A nepřeju si, abys teď chodil do předsíně.“
„Uvědomuješ si, že to znamená, že naprosto automaticky vstanu a půjdu do předsíně?“
„Pokud chceš dneska večer mít sex, radil bych ti, abys to nedělal.“
„Hm...“
„Hm?“
„Přemejšlim, jestli je možnost odepření sexu aprílovej vtípek, nebo není.“
„Chceš, abych ti to řekl?“
„Ne, počkej, já to uhodnu. Není, co?“
„Upřímně, Patri, mám pocit, že celej dnešní den je jeden velkej aprílovej vtip.“
„Ale copak se ti stalo, ty můj ch... ch...“
„Neřekl jsem ti jasně, ať sem nechodíš?“
„Ch... ch...“
„Varuju tě. Neodvažuj se začít smát.“
„P-promiň, ale to asi... tak docela... nepůjde.“
„Patriku!“
„Bože můj, ty vypadáš.“
„Je hezký, že mi říkáš bože, ale-“
„Ježiši KRISTE!“
„Ale to, jak se u toho řehtáš, zase tak hezký není.“
„P-p-promíň! Ale viděl ses vůbec v zrcadle?“
„Naštěstí ještě ne.“
„Tak jestli chceš dobrou radu... Nesnaž se to napravit.“
„Buď naprosto bez obav. Nemám v plánu se na sebe dívat do doby, než si dám pořádnou horkou koupel a umeju si vlasy.“
„Horkou koupel? Kruci, Luky, to je špatný, protože neteče horká voda.“
„...“
„Co?“
„Blbej apríl, Páťo.“
„Sakra. Co mě prozradilo?“
„Cuká ti levej koutek. Takže za trest mi koukej jít tu vanu napustit.“
„Nejdřív mi řekni, co se ti stalo.“
„Co se mi stalo? Patriku, podíval ses dneska někdy z okna?!“
„No, párkrát jsem z něj mrknul...“
„Fajn. tak já ti to řeknu takhle. Víš, jak jsem poslední dva dny nadával, že je to děsně trapný, když je aprílový počasí na konci března?“
„Ehm... Jo.“
„Tak dneska to konečně oprávněně bylo APRÍLOVÝ počasí.“
„Ach. Chápu.“
„Ne. Nechápeš. Aby bylo jasno, od rána jsem třikrát zmoknul a zase uschnul, jednou jsem zapadal sněhem a během těch čtyř krátkejch vejletů ven mě pokaždý málem odfoukl vítr, a to nejsem zrovna lehká váha, že ano. Jo, a vlastně jsem ještě jednou mírně namoknul cestou domů. O větru ani nemluvě, fouká tam naprosto ŠÍLENĚ.“
„Jo, to jsem nějak odvodil z toho, že máš všechny vlasy na jedný straně... a značně přes sebe. Ehm. Vlastně myslím, že se ti tady začíná dělat dred.“
„Zmínil jsem se o tom, že jsem si zrovna dneska nechal doma kartáč?“
„Takže mi chceš říct, že ses za celej den neučesal?“
„Přesně tak. Jen jsem to vždycky stáhnul gumičkou.“
„Ehm... A kde máš gumičku?“
„Co myslíš? Nechal jsem ji v práci, protože jsem IDIOT.“
„Ale lásko moje, to víš, že nejsi. I když... Myslím, že tohle ani po umytí bez pomoci nerozčešeš.“
„V tom případě je asi moc dobře, že počítám s tvou pomocí, že?“
„Hm... Pod jednou podmínkou.“
„Ano, můžeš si vlízt do vany se mnou. Koneckonců, po dnešním dni bych vážně potřeboval trochu rozveselit.“
„Proč jen mám dojem, Luky, že to rozveselení nebude spočívat ve zpěvu veselých písniček?“
„Pro mě za mě si u toho třeba i zpívej. Mně je jedno, co děláš, když mi masíruješ záda.“
„To mi chceš říct, že mě k sobě do vany chceš proto, abych ti NAMASÍROVAL ZÁDA?!“
„Apríl, lásko moje. Koukám, že tu vanu si mám asi napustit sám, co?“