Oceán

Hřejivá výzva: Úkol č. 9 - Oceán (libovolný útvar)

Přiznávám, že v posledním měsíci semestru se mi podařilo na Hřejivou výzvu absolutně zapomenout. To se tak holt někdy stává, když máte hodně práce. Teď to budu muset dohnat. Vlastně se to docela hodí, v rámci plnění předsevzetí, že budu víc psát a věnovat se blogu. Takže tohle je taková velice malá lesbická, chvíli trochu filosofická blbůstka na téma oceán...

„Víš, je to jako... Jako moře.“
Pozvednutí obočí a překvapený výraz.
„Moře?“
„Moře, jo. Ne, počkej. Ne moře. Oceán. Je to jako oceán.“
„Oceán?“
„Oceán pocitů. Oceán vzpomínek.“
„Co je?“
„Život.“
„Že ty sis zase nalila vodku do coly?“
„Kuš. Mluvím vážně.“
„Já taky. Kdykoliv máš v krvi určitý množství alkoholu, začneš filosoficky blábolit.“
„Pche. Člověk se tu snaží o nějakou poetiku...“
„Život jako oceán vzpomínek?“
„No dobře, uznávám, asi to není zrovna ta nejgeniálnější myšlenka. Nebo naopak je.“
„Ne, miláčku. Není.“
„Jsi hrozná.“
„Možná.“
„Mám pocit, že v tuhle chvíli je můj život oceán podrážděnosti.“
„Můj je oceán pobavení.“
„Oceán chuti tě zabít.“
„Oceán smíchu.“
„Oceán... Oceán...“
„Hm?“
„Oceán 'jestli nepřestaneš bejt drzá, bude tvůj život oceán bez sexu'.“
„Věříš, že teď by se mi ideálním zdál oceán ticha?“
„Taky si říkám.“
„I když takovým oceánem kafe bych taky nepohrdla.“
„...“
„No jo, no jo. Já si ho uvařím sama...“