Need for Speed

Zdravíčko. Tohle jste nečekali, co? No, já taky ne. Je tu zase jednou po době jedna povídka. Je značne mizerná, nebo aspoň mně tak připadá. Rozhodně to není to, co jsem chtěla. No, tak to dopadá, když vyjdete ze cviku a marně se do něj snažíte zase dostat. I když si říkám, jestli to vůbec má ještě cenu. Ehm, depresivní kecy stranou. Prostě si užijte čtení, třeba se vám to bude zamlouvat... :)

Teď si dáme Deli?

(Vysvětlení pro mladší ročníky: Kdysi dávno byla reklama na tyčinky Deli, z níž si nepamatuju naprosto nic než to, že obsahovala dialog "A co teď?" "Teď si dáme Deli." Je to vážně už pěkná řádka let, ale tý hlášky jsem se nikdy nezbavila a s její pomocí odpovídám prakticky vždycky, když mi někdo výše zmíněnou otázku položí. Prostě si nemůžu pomoct Jen objasňuju, kdyby to snad někdo neznal...)

Pravidelní čtenáři už, hádám, tuší, že tohle bude zase jeden z těch všemi milovaných ufňukaných článků, v nichž si budu vylévat srdíčko nad tím, že nemám ani tucha, co chci a mám s tímhle blogem vlastně dělat. No, bingo. Aspoň víte, že případně můžete rovnou přestat číst.

Filmový tip #16 - Home for the Holidays

Říkám upřímně, že k podívání se na tenhle film jsem měla jen jeden jedinej důvod. A přiznávám, že když jsem to, že ten důvod mám, zjistila, strávila jsem asi minutu vydáváním neidentifikovatelných kňučivých zvuků, které jsem tlumila jen kvůli tomu, že bylo zhruba půl druhé v noci. Ehm, ano, měla bych se nad sebou vážně zamyslet. Taky bych asi měla přestat tajnůstkařit s tím, co je ten důvod, že? Ehm, okej, Robert Downey Jr. v gay roli, stačí to tak? Já si myslím. :D

Home for the Holidays (česky Domů na svátky) je taková obyčejná, mírně ujetá americká oddechovka, říkám to rovnou. A ta gay tématika se tam moc nevyskytuje, je to jen takový okrajový motiv, ale je tam. A na jednu stranu je vcelku důležitá k vykreslení jednotlivých členů rodiny. Chicht, dělám v tom zmatky, co?

Vůbec mi to nevadí (ale běda, jak to uvidím)

Ani nevím, jak dlouho jsem se na tenhle článek chystala. Hrubým odhadem tak... Rok? Dva? Jsem si naprosto jistá, že námět na něj jsem si někde poznamenala do notýsku. Želbohu nevím do kterého, a dost možná daný notýsek vlastně už ani nevlastním. Tohle berte jako důkaz toho, že co stojí za to napsat, to si zapamatujete i bez toho, abyste ten nápad museli mít někde na papírku. Nebo spíš jako důkaz toho, že poznamenávat si něco nemá smysl, jelikož poznámky mají tendenci pěkně po anglicku mizet.

Ale dost bylo zcela nesouvisejících (a lehce nesouvislých) úvodů, vzhůru k hlavnímu účelu sepsání dalšího zamýšlecího článku. (Poslední dobou to s nimi poněkud přeháním, zdá se. Tedy, zejména s jejich poměrem vůči celkovému mizernému počtu publikovaných výplodů. No jo, stane se...) Je to poměrně užívaná hláška, se kterou jsem se setkala především ve spojitosti s LGBT(hromada dalších písmenek) menšinou, ale která je zároveň aplikovatelná prakticky na všechno, co vám vadí, ale nemůžete to přiznat, jelikož by to bylo politicky nekorektní.

Filmový tip #15 - Behind the Candelabra

Tak vás zase jednou hezky zdravím. Máme krásný letní den, venku paří sluníčko, a já, protože mi zjevně ještě nebylo dostatečně teplo, jsem se rozhodla podívat na jeden z těch filmů, co se mi už kdovíjak dlouho válí na flashce a já si pořád říkám, že si je 'zítra' pustím. A vzhledem k tomu, že na blogu mám poslední dobou asi tak živo jako v márnici, tak proč hned nenapsat nějaký ten hezký filmový tip, hm?

Pokud ani vám není dostatečně teplo, můžete to napravit přesně tímhle snímkem. Behind the Candelabra (česky Liberace!) je jeden z těch filmů, na něž jsem si brousila zuby snad už od doby, kdy jsem se o něm dozvěděla, ale prostě jsem se k němu nikdy nedostala. A i když se patrně nestane jedním z mých nejoblíbenějších snímků, tak toho, že jsem ho viděla, rozhodně nelituji.

O romantických orientacích

Článek na tohle téma jsem vám slíbila už před nějakou dobou. Někdo to možná nepostřehl, někdo na to třeba zapomněl, někdo si všiml a pamatuje si to, ale stejně teď kouká na monitor s velkým WTF výrazem v obličeji. O čem že to tu bude řeč? Jaké romantické orientace? To je zase nějaký výmysl někoho, kdo se hodně nudil?

Dobře, pravda, možná JE to výmysl někoho, kdo se hodně nudil. A není to zrovna dvakrát oficiální, odborné ani všeobecně známé, ale to naprosto nic nemění na faktu, že to zcela zjevně existuje.

Seriálový tip #2 - Political Animals

Přísahám, vážně budu muset něco udělat s frekvencí zveřejňování článků. K tomu, abych dala dohromady tenhle seriálový tip, jsem se dokopávala týden. No, dobře, nebylo to ani tak k jeho sepsání, jako spíš k výrobě gifů do něj, ale výsledek je stejnej.

Zase jednou je to seriál Political Animals, na nějž jsem začala koukat po skončení svého zkouškového období, a pro změnu jeden z těch, v nichž se gay tématika řeší jen hodně okrajově. (A radši nebudu říkat, jak jsem se k němu tudíž vlastně dostala, echm, teplej Bucky, echm, protože byste si o mně ještě mysleli, že jsem mírně šílená.) Každopádně jsem usoudila, že je to seriál poměrně slušný (a především má jen šest epizod, takže i dostatečně krátký), abych vám ho mohla vesele doporučit.

Politicky korektně a podezřele nudně, aneb Tumblr pro začátečníky

Jsem si prakticky jistá tím, že jsem tu už o politické korektnosti psala. Víte, o té věci, co znamená, že člověk nemůže vyslovit slovo 'tlustá', pokud sám neváží přes sto kilo, 'vychrtlá', pokud neváží pod pětačtyřicet, 'teplý', pokud sám po nocích neloví v gaybarech, a tak dále. Protože pokud se to dotyčného netýká, má povoleno užívat jen výrazů 'boubelka' (plnoštíhlá, korpulentní, baculka, dobře tukově vybavená...), 'štíhlá' (hubená, kaloricky deprivovaná...) či 'homosexuál' (gay, stejnopohlavně orientovaný, oběť globálního oteplování...). Víte, to aby si to někdo náhodou nemohl vzít osobně.

Někdy ti fakt závidím

Začněte věřit na zázraky. I když jsem před pár dny říkala, jak se mi nechce do psaní, Múza mi přece jen nakonec přihrál jeden nápad (no, on s ním spíš otravoval tak dlouho, dokud jsem se nevzdala a nenapsala to), o němž jsem usoudila, že by ho šlo zpracovat. Tentokrát to nebude ani tak o lesbičkách nebo gayích nebo heterosexuálech, bude to o jedné romantické orientaci (jo, romantická a sexuální orientace se může lišit, asi bych o tom fakt měla napsat článek, co?), o které jsem já sama ještě docela nedávno neměla ani tušení. Tahle věc ani nemá pořádnou zápletku, berte to spíš jako... menší seznámení s problematikou aromantiků...

Je to špatný. Je to fakt moc špatný.

Asi jste si všimli, že i když nejsem na festu, tenhle blog jde, mírně řečeno, do háje. Jasně, mohlo by to bejt i horší. Možná i mnohem horší, když na to přijde. Ale to asi vždycky. Znáte to, nikdy není tak špatně, aby nemohlo bejt hůř.

(Hergot, to je zase jednou optimistickej úvod, takhle při večeru. No nic...)

Filmový tip #14 - La Mala educación

Jak jsem už psala vcelku nedávno (v překladu u minulého filmového tipu), aspoň část většiny volných dnů trávím koukáním na filmy a seriály. A samozřejmě, že ne zrovna malou část z nich tvoří filmy s homosexuální tematikou. (A ještě větší část tvoří filmy s RDJ. Je věčná škoda, že se tyhle dvě věci tak nějak... neprolínají. I když, to by mi v tomhle vedru asi zrovna neprospělo, pravda...)

A samozřejmě, že když na ty filmy koukám, tak o nich taky píšu. (Jak jen se to hodí, když potřebuju nastavit články na dobu, kdy nejsem doma, že.) Dneska je to tip na jeden ne zrovna tradiční film (tedy ve smyslu mých tradičních tipů), který byl u nás uváděn pod názvem Špatná výchova. Abych řekla pravdu, chystala jsem se na něj už nějakou dobu, a teď jsem se k němu konečně dostala.

Proč se prostě, já nevím...

Po dlouhé době tu pro vás mám zase jednu povídku. Byla inspirována tématem týdne 'Nikdy', které sice platilo v minulém týdnu, ale, no, tak to holt dopadá, když někdo nemá motivaci ke psaní povídek. Musím přiznat, že poslední dobou mě to vůbec nebaví, přijde mi to všechno na jedno brdo... A tak. Snad je to jen fáze, která přejde, protože už mě to začíná docela slušně otravovat, abych pravdu řekla. Ale hádám, že jste sem nepřišli číst moje kecy, co? Takže zatím, co já trčím ve Vizovicích, vy si můžete přečíst tuhle povídku. A aby bylo jasno, mám internet v mobilu. Takže já budu vědět, že jste komentovali, a rozhodně mě to potěší... :D

A jako už tradičně začátkem července...

... mi můžete na pár dní zamávat a popřát mi, ať si hezky užiju letošní MoR. :D

Ano, tohle je jeden z těch tradičních článků, v nichž vám oznamuju, že pár dní budu poněkud nepřítomná, ale nebojte se, protože dost možná během těch pár dní dostanete víc článků, než byste dostali, kdybych byla doma. Což je vlastně na jednu stranu trochu smutné. No, trochu víc, když o tom tak uvažuju.

Filmový tip #13 - I Love You Phillip Morris

Vzhledem k tomu, že semestr už definitivně a oficiálně skončil (a já konečně dala dohromady tu poslední seminárku, k níž jsem se nemohla dokopat), můžu si začít užívat zaslouženého volna. A jak jinak to udělat, než trávit dny... No, dobře, dopoledne, když mám náhodou čas, s filmy a seriály, co se mi tu během semestru nakupily? V překladu, v dohledné době čekejte nejeden filmový či seriálový tip. A když to dobře půjde, třeba se dočkáte i knižního. Tedy, pokud se přiměju číst taky něco, co nejsou fanfikce, Terry Pratchett nebo Doctor Who. No nic.

I Love You Phillip Morris nepatří k filmům, co jsem během uplynulých dní viděla poprvé, ne. Už jsem s ním měla čest jednou. Ale to bylo asi před čtyřmi lety, pročež jsem na něj nemohla s čistým srdcem napsat tip, dokud jsem se na něj znova nepodívala. Tím si rozhodně nestěžuju, ehm...

Letní miniSOUTĚŽ - VÝSLEDKY

Hezké brzké letní odpoledne přeju!

(No jo, já vím, zbytečně moc přívlastků. Pardon, to ty minimální požadavky na počet znaků pro školní eseje. Naučí vás to používat nadměrné množství přívlastků.)

Ale abych to zbytečně neokecávala. Včera ve vší tichosti skončila moje letní minisoutěž. Na účast v ní si rozhodně nemůžu stěžovat, právě naopak. Byla jsem až v šoku, když jsem viděla to číslo na Rafflecopteru. Celkem se za dobu trvání soutěže nasbíralo 302 vstupů, což jsem tedy rozhodně nečekala. Natolik mě to potěšilo, že jsem se rozhodla, že namísto plánovaného jednoho odměním soutěžící hned dva.

Mimochodem, taky bych moc ráda poděkovala všem, co v soutěži splnili položku 'Say something nice', protože, no, vaše komentáře mě potěšily ještě víc než účast samotná. :)

A jak že to dopadlo?