Zastřel mě, Luky, prosím

 Hřejivá výzva: Úkol č. 28 - Noc (libovolný útvar)

Aby se neřeklo, zase jednou se do Hřejivé výzvy zapojím s povídkou. No, spíš minipovídkou. Mikropovídkou. Epizodkou? No, ono je to jedno. Jsou to zkrátka Patrik a Luky, čistě jen pro případ, že by někomu chyběli. Ani nevím, proč jsem na tohle použila zrovna je, ale... No, zkrátka se to stalo... =D



„Zastřel mě, Luky, prosím.“
„To by se ti tak líbilo.“
„To si ani neumíš představit.“
„Žádný střílení nebude.“
„Škrcení?“
„Kdepak.“
„Dušení?“
„Ne, Patri.“
„Umlátíš mě pánví?“
„Nezabiju tě, Páťo.“
„Ale mně by se ulevilo. Je mi hrozně zle...“
„To vidím.“
„Zvracím už... Jak dlouho zvracím?“
„Zhruba čtyři hodiny.“
„Ach. Super.“
„Kdyby bylo ráno a ne noc, zeptal bych se, jestli náhodou nejsi v tom.“
„Kdybych neměl pocit, že za chvíli poletím znova zvracet, možná bych se i zasmál.“
„Ach, jo, Páťo. Víš, že vypadáš příšerně?“
„Letmo jsem se zahlídnul v zrcadle.“
„Myslím, že se ti ve vlasech začínají dělat dredy.“
„Nedivil bych se.“
„A jsi rozpálenej. Určitě nechceš něco proti horečce?“
„Ne. Nezůstalo by to v žaludku tak dlouho, aby to stihlo zabrat.“
„V lednici je cola. Ledová cola pomáhá...“
„Nemluv o tom, nebo do tý koupelny poběžím dřív, než bych musel.“
„A co aspoň mokrý ponožky? Myslím to vážně, ta tvoje horečka se mi ani trochu nelíbí.“
„Horečka je přirozená reakce organismu na napadení. Je naopak špatný nízkou horečku hned srážet, protože pomocí ní organismus bojuje.“
„Na to, že máš devětatřicet, jsi nějak podezřele chytrej.“
„Možná. Luky, dneska v noci by sis měl jít lehnout vedle.“
„Proč, protože vedle tebe bude vedro?“
„Protože, přiznejme si to, já toho v noci asi moc nenaspím. Krom toho, tohle je zcela zjevně střevní chřipka. To mám za to, že si hraju s cizíma malejma dětma. Každopádně nepotřebujeme, abys to chytil taky, nemám pravdu?“
„Máš.“
„Vidíš. Já budu v pohodě, prostě jdi-“
„Ani mě nehne. Ani SE nehnu. Řeklo se ve zdraví i v nemoci, nebo ne? Krom toho, nečekáš přece, že budu v klidu vedle spát, když vím, že ty se tady v zimnici klepeš a běháš do koupelny zvracet?“
„Ale Luky...“
„Tohle na mě nezkoušej. Něco jsem řekl.“
„Ale já teď nemám zimnici. Teď je mi hrozný vedro.“
„Před půlhodinou jsi zimnici měl. Je velká šance, že se vrátí.“
„Ale já...“
„Vážně máš chuť v tomhle stavu diskutovat?“
„Jo, vlastně docela... Docela... Sakra.“
„Ehm, Páťo? Víš, že jsi najednou podstatně víc bledej?“
„!!!“
Dusot vzdalující se směrem ke koupelně.
„Jo, zrzounku, tohle bude ještě dlouhá noc...“