Kdo už od rána číhá na to, kdy
hodím novou kapitolu těhle dvou moc milejch teplejch kluků, přihlaste
se. No, abyste věděli, původně jsem ji chtěla hodit o dost pozdějc, ale
jistá okolnost (okolnost VÍ) mě přiměla trochu to... uspíšit. Takže vám,
co čekáte, nejspíš udělám radost.
Informační
okénko: Na příště jste si odhlasovali Cvičení. Tady někdo počítá s
nesmírným utrpením hlavních postav, co? No, jen si počkejte. Doufám, že
to bude stát za to. No, věřím, že bude. Pokud to dopadne tak, jak
chci... (Ano, udělali jste mi tím výběrem docela radost. Majitel se
totiž ještě bude hodit v budoucnu.)
Na
příště zase můžete vybírat z pěti možností. Tentokrát jsou vážně docela
nic moc, takže jsem docela zvědavá, na co to padne. Tak mě překvapte.
"Bouchni šampaňský a oslavuj, Lukášku! Jsem doma a žiju!"
"Je na tom co oslavovat?"
"Tak tohle od tebe bylo hodně ošklivý."
"Blá, blá, blá, Patriku. Tak jak sis užil stěhování?"
"No přímo skvěle, tak skvěle, jak jen si můžeš užít tahání kurva těžkejch krabic. A kecy OBOU svejch bratrů o tom, jak jsi strašně zženštilej a nepoužitelnej pro běžnej život. A že si musíš najít pořádnýho chlapa, jinak budeš v háji, až ti v bytě praskne poslední žárovka."
"Co jsi jim na tohle řekl?"
"Že už toho chlapa mám, co asi?"
"!!!"
"No co? Nevyměníš snad žárovku? Jestli ne, máme totiž vážnej problém."
"Ale jo, jen... Patriku, já NEJSEM tvůj chlap, pamatuješ?"
"Jim je to stejně úplně jedno."
"To je možný, ale co... Sakra. Vypadáš fakt příšerně."
"No nepovídej. Po dvou dnech odporný práce..."
"Ale no tak, nemohlo to bejt tak-"
"Jako by si na to nemohl někoho najmout. Já bráchy taky neotravoval, když jsem se stěhoval sem!"
"Protože jsi milý a hodný a ohleduplný, nebo protože jsi nechtěl poslouchat ty jejich kecy?"
"Za druhé, přirozeně. No, to je jedno... Jak se cítíš? Hádám, že nachlazenej sis víkend moc neužil..."
"No, ehm... No, vlastně to docela šlo."
"Luky, ty jsi zrudl?"
"C-cože? Ne. Rozhodně ne. Proč bych proboha měl rudnout? Ne, byl to normální víkend, když jsi nachlazenej. Ležel jsem na gauči, koukal na televizi a pil čaj. Nic zvláštního."
"..."
"Patriku?"
"A mně se zdálo, že je tu něco cejtit... Tady se kouřilo?"
"A to jsem celý odpoledne větral, zatraceně."
"Lukáši, ty jsi kouřil?!"
"Ehm, pokud tě to potěší, já jen... beznikotinově, abych tak řekl."
"Beznikotinově."
"Mhm..."
"Takže jsi tu někoho měl a... vykouřil ho, chápu to správně?"
"Samozřejmě, že jsem ho JENOM nekouřil."
"Aha, takže jsi tu někoho měl a šukal s ním, ano?"
"Byl jsi na celej víkend pryč, tak co?"
"A nechal jsi toho někoho v našem bytě kouřit CIGARETY?"
"No, víš, já ho chtěl zastavit, ale on bez cigarety nevydrží víc jak dvacet minut, pokud nemá jinou zábavu, takže..."
"Ach. Na někoho nefunguje tvoje ječení a výhrůžky? Protože si jasně vzpomínám na to, jak jsi mi říkal, že jestli si sem přivedu kuřáka, i když jsem ti říkal, že s kuřákama zásadně nešukám, tak bude kouřit z okna, protože jestli ne, tak z toho okna bude vzápětí viset."
"Kdybych ale tohle Radimovi řekl, tak si moc sexu neužiju, co?"
"Hm. Doufám, že sis ho aspoň užíval u sebe v pokoji. Když už já vždycky musím."
"No, vlastně to bylo... přímo na tom křesle, na kterým právě sedíš."
"..."
"Sakra, čekal jsem mnohem zděšenější nebo pohoršenější pohled."
"Ach, tak to promiň, že jsem tě zklamal. Poslyš, Luky..."
"No jo, já vím, nutím tebe, aby sis bral chlapy k sobě do pokoje, ale sám je šukám tady. Ale když tohle bylo... nečekaný."
"Jistě. To ti určitě věřím."
"Bylo! Přišel s tím, že se jen chce podívat, jak na tom jsem, jestli něco napotřebuju... Zapálil si pár cigaret, a než jsem se vzpamatoval... Tak nějak... jsme si to rozdávali."
"..."
"Co je? Co tak koukáš?"
"Jen tak z čirý zvědavosti, kdo byl dole?"
"Vážně myslíš, že ti to řeknu?"
"Byl jsi to ty?"
"PATRIKU!"
"Ach, to je tak rozkošný. Ty ses nechal ošukat! Přijde ten kluk ještě? Chci vědět, od koho ses zrovna ty nechal-"
"Hele, já nemám nic proti tomu, abych byl dole!"
"Fakt ne? Chci říct, já si tě vždycky představoval spíš jako... Víš, toho, co musí bejt skoro za každou cenu nahoře."
"Ne, já jsem vlastně vcelku flexibilní. Nahoře nebo dole, podle nálady a... Kurva, proč to vlastně říkám zrovna TOBĚ?!"
"To nevím, ale pokračuj. Nějaký příjemný detailky, hm?"
"Ne. Ty ze mě dostaneš leda mučením!"
"Viděl jsi můj druhej šuplík, viď? Mám DOST mučících nástrojů."
"!!!"
"Ale neboj. Na takovýho miláčka bych je nikdy nepoužil..."
"Uf. I když jsem se vlastně chtěl zeptat..."
"Půjč si, co chceš. Pokud by to snad byl vibrátor, dej si na něj kondom, ano? Nebo ho pak pořádně vyčisti. Prosím."
"N-no tak... fajn. D-díky?"
"Naprosto nemáš zač, Lukášku. Gayové si musí pomáhat."
"Proč jen mám pocit, že to je značně dvojsmyslná věta?"
"Nemám tušení."
"Jasně, ale tvůj zářivej úsměv s tím rozhodně nic společnýho nemá, viď?"
"Jestli chceš, můžeme změnit téma hovoru."
"A v případě, že to uděláme, JAKÉ bude téma hovoru?"
"Tak ty kouříš, Luky?"
"Chci se vrátit k erotickejm pomůckám."
"Kouříš jen proto, že nemáš na výběr, nebo tě to baví?"
"Tohle vážně nechci řešit."
"Ty se červenáš! Takže mi chceš říct, že to děláš RÁD?"
"I kdyby, ty budeš poslední osoba na týhle planetě, co se to dozví!"
"Tohle od tebe vážně není vůbec hezký. Já jsem jen... zvědavej."
"Znáš to, že kdo je zvědavej, bude brzo starej? Uprostřed čela se ti začíná dělat vráska."
"COŽE?!"
"Jo, a vážně hodně... Počkej, kam letíš, ty cvoku?!"
"K zrcadlu! Protože jestli je to pravda, musím OKAMŽITĚ jít koupit nějaký krémy. Nemůžu si dovolit vrásky! Když budu mít vrásky, nikdo mě nebude chtít!"
"Bože. Já si přece dělal legraci."
"..."
"Ale no tak, Patriku, přece sis vážně nemyslel, že se ti úplně najednou..."
"!!!"
"Promiň?"
"To ti nepomůže! Abys věděl, chtěl jsem se s tebou podělit o svoje tipy ohledně kouření. Ale teď ze mě nedostaneš ani JEDINEJ!"
"Pch. Myslíš, že umíš něco, co já ne?"
"Dám krk na to, že toho umím spoustu, co ty ne."
"Jo, vážně? POVÍDEJ."
Žádné komentáře:
Okomentovat