3 - Ručník

Tak, to bychom měli. Právě jsme se oficiálně dostali k první povídce o Patrikovi s Lukášem, jejíž téma jste si odhlasovali vy. Už minule jsem se zmiňovala o tom, jak mě drtivý vítězství Ručníku zaskočilo, a popravdě jsem si sama nebyla pořádně jistá, co na to napsat, ale... No, něco z toho vylezlo. A snad se vám to bude aspoň trochu zamlouvat.

Na příští týden jste si, opět drtivě, odhlasovali Porno (jste hrozně průhledný, víte to vůbec?), tak... se asi těšte. Tohle bude ještě docela sranda. A nezapomeňte hlasovat pro námět číslo pět. Vážně by mě zajímalo, co z těhle témat vyberete. Tohle bude ještě VELKÁ sranda...

"Patričku?"
"!!!"
"Myslíš, že by ses mohl otočit, Patričku?"
"Hele, tohle oslovení se mi ani za mák... To je MŮJ ručník, co máš na hlavě?"
"No, nech mě hádat. Je růžovej, má na sobě kytičky a voní po jasmínu. Něco mi říká, že ano, nejspíš je tvůj."
"Proč máš na hlavě můj ručník?"
"Nevíš?!"
"Ne. Ale mezi náma, mám v živý paměti náš rozhovor o pravidlech-"
"Jasně, že máš, odehrál se před týdnem. Kdyby sis ho nepamatoval, budu ti ty pravidla muset vytisknout a přimagnetkovat na ledničku."
"Možná bys stejně měl. Očividně si je totiž nepamatuješ TY."
"Narážíš na to, že se máš vyhejbat mýmu ručníku?"
"No... Jo. Tak nějak jsem čekal, že se TY budeš na oplátku vyhejbat tomu mýmu."
"Věř tomu, že bych rád. Ale je to docela složitý, když MŮJ ručník záhadně zmizel!"
"Nezmizel. Vypral jsem ho."
"CO JSI UDĚLAL?!"
"Hele, neječ! Viděl jsi vůbec, v jakým byl stavu? Už o pračku přímo ječel. No, a když jsem teda šel prát, tak jsem... ho vzal taky."
"Vypral jsi mi ručník?"
"Ehm... ano?"
"A kde je teď?"
"Tamhle v koši s čistým prádlem, samozřejmě. To máš jedinej ručník, nebo co?"
"Ne, mám jich asi deset. Ale toho, že můj se pohřešuje, jsem si všiml až v okamžiku, kdy jsem VYLEZL ZE SPRCHY."
"Hm. Příště ti na sprchovej kout nalepím papírek s varováním."
"To budeš nesmírně... Tak počkej, jaký příště? Ty už se mýho ručníku ani nedotkneš!"
"To jako ani ve chvíli, kdy už na něm bude vznikat malá a nesmírně páchnoucí civilizace? Tenhle k tomu totiž neměl daleko."
"Plánoval jsem prát O VÍKENDU, abys věděl!"
"A kolikátej víkend už to plánuješ?"
"Teprve... CO?"
"Ále, já jen, že ty ponožky, co jsem vyndal z koše na špinavý prádlo, si velice hlasitě stěžovaly na to, že ruším jejich posvátnej klid. A tričko ječelo a kopalo, když jsem ho dával do pračky."
"P-ponožky... Tričko... Tak MOMENT!"
"Hej, nerozhazuj moje čistý prádlo po zemi, buď tak hodnej!"
"Proboha, ty sis nedělal srandu. Ty jsi mi vypral úplně VŠECHNO?!"
"Ehm, ano? Uznej, dávat do pračky dva samotný ručníky, to by asi nebylo to pravý."
"Jeden ručník! Můj je odteď zakázaná zóna!"
"Říká chlap, co má ten můj na hlavě. Mimochodem, víš, ten jsem tam dával dneska čistej. Ještě jsem ho nestihnul ani použít. A kvůli tomu, že ty nejsi schopnej omrknout, jestli máš v koupelně ručník, než vlezeš do sprchy, ho teď budu muset hodit do prádla a vzít si jinej. A tenhle je jeden z mejch nejoblí- JAU! Proč po mně házíš můj ručník?"
"Doufal jsem, že tě to umlčí."
"Marně."
"To už si taky všímám. Sakra, můžeš mi vysvětlit, co teď děláš?"
"Opatrně očichávám svůj ručník, proč? Ach, proboha, je úplně nasáklej tím tvým odporně PÁNSKY vonícím šamponem a sprcháčem."
"No, aspoň to přebije ten tvůj nechutně sladkej jasmínovej."
"Říkal jsem, že jsem ho ještě nepoužil! Ta vůně není ze šamponu, mám jasmínovou aviváž."
"No tak z jasmínový aviváže... Tak moment."
"Hm?"
"AVIVÁŽ?!"
"No... Ehm..."
"Panebože. Panebože, ty jsi ji použil i na moje prádlo. Teď budu vonět jako teplouš!"
"No a? JSI teplouš."
"Ale nemusí to vědět každej, kdo se ke mně přiblíží na půl metru!"
"Přeháníš. Z mýho oblečení taky aviváž necítíš, když jsi ode mě půl metru, jen si to zkus."
"Samozřejmě, že ne! Nemá šanci proti tomu dámskýmu vanilkovýmu parfému, co používáš!"
"Ten je pánskej. A dneska ho náhodou nemám, takže klidně pojď sem a čichej, že půl metru ode mě žádnej jasmín neucítíš."
"Patriku, kdybych se k tobě dostal na půl metru, nejspíš bych se neovládl a uškrtil tě holýma rukama!"
"Ehm, pozor, tohle je častá chyba. Holýma rukama se jedná o ZARDOUŠENÍ. Škrcení vyžaduje nějakej nástroj, jako třeba šálu, škrtící lanko, kytarovou strunu..."
"Nebo šňůru oranžovejch korálků?"
"Proč jen mám pocit, že narážíš na tu jednu konkrétní, kterou mám na krku?"
"Nemám ani to nejmenší tušení."
"L-Luky... Máš v očích výraz šílenýho vraha."
"Fakticky? To jsem rád. Jeden expřítel mi řekl, že na mejch očích vůbec nejsou vidět emoce. Je fajn, že JEDNOU tam jsou!"
"H-hele, brzdi."
"Proč? Jen se jdu přesvědčit, že kolem tebe není cítit jasmín."
"Lžeš."
"Samozřejmě."
"POMOC!"
"Kam si myslíš, že utíkáš, sakra?!"
"Zamknout se ve svým pokoji, dokud tě ten vražednej amok nepřejde!"
"Ten mě S TEBOU v bytě nepřejde asi nikdy!"
"..."
"Bože, ty jsi přece jen baba..."
"..."
"A nenechávej na gauči LASKAVĚ válet mokrý ručníky!"