3 - Drama queen

Tak jo, vážení, zase tu máme čtvrtek, a vy víte, co to znamená. Paťulka a Lukášek jsou zase tady. Schválně, komu chyběli? (Teď doufám, že se vás hlásí hodně, jinak budu fakt zklamaná.)

Teď bych vás asi měla tradičně informovat o tom, co jste si zvolili za téma. Přesně dle předpokladů mi to nijak neulehčujete, pročež čtvrtý díl ponese název Zvířátko. A mě by vážně upřímně zajímalo, co s tím mám, zatraceně, dělat. No, asi budu muset na něco přijít.

Jako obvykle nezapomínejte hlasovat v anketě o téma přespříští. Výběr zase není nic extra, ale aspoň to třeba tentokrát bude o něco napínavější. A vsadím se, že vy najdete způsob, jak mi zase zatopit. Já vám věřím.

A přeju příjemný chvíle u Drama queen.

"Fňuk..."
"..."
"Fňuk."
"???"
"FŇUK!"
"Nepřestaneš, dokud se nezeptám, co se děje, co, Páťo?"
"Fňuk."
"Copak se děje, Patrísečku?"
"Nic. Už je to tejden, co jsem našel ve schránce tu růži, a od tý doby nic."
"Už zase ses byl podívat?"
"Ty sis nevšimnul? Zvednul jsem se z gauče, prošel kolem tebe, nadával, když jsem se praštil o botník, chřestil klíčema a zabouchnul za sebou dveře!"
"No ne. Vážně?"
"Tak si nejsem jistej, byla tohle ironie?"
"Ne. Já si fakt nevšimnul. Nějak jsem se tady... začet."
"Co čteš?"
"Ale no tak. Vážně?"
"Hm... teplej časopis?"
"Samozřejmě. Když jsi mi ho KONEČNĚ vrátil."
"Představ si, že si teď nenápadně pískám."
"Copak? Neumíš pískat doopravdy?"
"Ehm, no..."
"Fajn. Představuju."
"Výborně. Šikovnej Lukášek."
"Bože, kam tahle debata zase směřuje..."
"Hele, JÁ za to nemůžu. Já chtěl mluvit o tom, že můj tajnej ctitel nějak nefunguje!"
"Patriku, za prvé, jedna růže ještě neznamená, že máš tajnýho ctitele-"
"Jakto, že ne?!"
"A za druhé, i kdyby, očekáváš od něj snad dárečky DENNĚ?"
"No, to ne..."
"Tak vidíš."
"Obden by stačilo."
"Páťo, tebe bych nechtěl vydržovat..."
"No, tak to víš. Kurvy jsou různý. Některý chtějí dárečky, jiný se spokojí s bytem..."
"Tak tohle byla podpásovka!"
"Já tě nenutil, abys souložil s majitelem."
"Když jsme u toho souložení... Jsi si jistej, že ses za ten tejden nenechal od toho svýho ctitele přetáhnout, jo?"
"Jo, to náhodou jsem."
"Naprosto?"
"Naprosto."
"Držel jsi snad tenhle tejden celibát?"
"..."
"???"
"..."
"!!!"
"Co tak koukáš?"
"Vážně mi tu říkáš, že sis tejden nezasouložil?"
"Netvař se, jako by to bylo něco tak šokujícího. Víš, nemám sex POŘÁD!"
"Ale máš ho velice často."
"No, ale teď jsem ho neměl. Takže jsem ho logicky neměl ani se svým tajným ctitelem."
"Neměl jsi ho kvůli němu, Páťo?"
"Hm... Možná. To víš, kdyby se chtěl náhodou sejít..."
"Nevím, jaká je šance, že se odtajní tak brzo."
"No, ono je to stejně jedno. Podle všeho už můj tajnej ctitel bejt NECHCE!"
"Ale nepřeháněj. Jen proto, že o sobě nedal vědět tejden..."
"Proboha. Co když se mu něco stalo?"
"Patriku, nebuď drama queen."
"Co prosím?"
"Nebuď drama queen."
"Promiň, ale JAK ses mě to odvážil nazvat?"
"Vážně to musím opakovat, zlatíčko?"
"Zlatíčkem si to nevyžehlíš. Ty nemáš právo nazývat mě... nazývat MĚ..."
"Chováš se jako drama queen."
"Proč? Protože mám strach o to, že by se mohlo mýmu tajnýmu ctiteli něco stát? Třeba... Třeba ho přepadli, když mi zrovna nesl do schránky dáreček! Víš, jak je to tu v okolí nebezpečný!"
"Promiň, ale za největší nebezpečí v okolí jsi považován ty osobně. Jinak jsou tu poklidný baráky plný důchodců a rodin s malejma dětma."
"Děti jsou hrozně nebezpečný!"
"To sice ano, ale rozhodně nic neudělají dospělýmu chlapovi, nemyslíš?"
"Nikdy nevíš. Co když byly ve smečce?"
"Nejsem si jistej, jestli se skupině dětí říká zrovna SMEČKA."
"Jestli ublížily mými překrásnýmu tajnýmu ctiteli-"
"Překrásnýmu?"
"Drž hubu Lukáši."
"Ty sis vážně vyfantazíroval prince na bílym koni, co?"
"K čemu by mi v Praze asi byl kůň, nevíš? To radši ať má pořádný auto..."
"A to je ti v Praze jako k čemu?"
"Drž hubu, Lukáši."
"Opakuješ se."
"Samozřejmě, že se opakuju. Protože ty jsi naprosto neuvěřitelnej. Já se tady strachuju o to, jestli se člověku, kterej mě třeba dost možná i MILUJE, něco nestalo, zrovna když mi šel zahrát pod okno serenádu-"
"Uvědomuješ si, jak vysoko to okno máš, viď?"
"A ty si z toho všeho umíš jenom dělat legraci! Jsi nesnesitelnej, necitlivej, nemáš vůbec ponětí o tom, co je to nějaká empatie! A upřímně řečeno, já naprosto NECHÁPU, jak je možný, že zrovna ty jsi BUZNA!"
"Patri, ty jsi PŘÍŠERNÁ drama queen."
"Když já jsem nervózní, že se ještě znova neozval. Co když... Proboha, co když jsem se mu PŘESTAL LÍBIT?!"
"Ty aby ses někomu přestal líbit? To není možný."
"V-vážně si to myslíš?"
"Vážně si to myslím, zrzounku. Poslyš, a nenapadlo tě, že když co půl hodiny běháš ke schránce, možná mu prostě nedáváš příležitost, aby ti do ní cokoliv hodil?"
"Ale sakra."
"Jasně. Takže nenapadlo. Takže se tu hezky posaď vedle mě... Chceš si se mnou listovat teplým časákem? Možná by tě trochu uklidnil."
"No, i když už jsem ho četl... Moc rád!"
"Přesně podle předpokladů. Co... Co to děláš?"
"Tulím se k tobě, co asi? Hm, ty hezky voníš. Skoro bych si přál, abys ten ctitel byl ty..."