čtvrtek 28. března 2013

14 – Krém na ruce

S tímhle tématem jste mi fakt dali zabrat, jestli něco chcete slyšet. Řeknu vám to upřímně, 'zamotala' jsem ho tam jen úplně okrajově, tak, aby se neřeklo. Pro tuhle epizodu jsem stejně už nějakou chvíli měla plán jasně danej, takže, ehm...
No nic. Na příště jste si v anketě (v který, mimochodem, hlasovalo jen pětadvacet lidí) jako námět vybrali Drobečky. No, uvidíme, co s tím vykouzlím. Pokusím se, aby to aspoň trochu za něco stálo.
Pokud jde o přespříště, asi si všímáte, že anketa tu není. Není to proto, že bych se snad kvůli vaší (ne)účasti v tý minulý urazila, jen prostě na přespříště využiju svý autorský právo na určení zadání. Neřeknu vám, co to bude. Nechte se překvapit. Koneckonců, jsou to jen dva týdny čekání.
Čekání, co si zatím můžete zpříjemnit Krémem na ruce...


„Tohle prostě nepochopím, Luky.“
„Hm? Co?“
„Jak... Jak tu můžeš prostě jen tak sedět, matlat si ruce krémem a usmívat se?!“
„Máš něco proti krému na ruce?“
„Mám něco proti krému na ruce v takovýhle situaci.“
„Ale no tak, Páťo, nestresuj se...“
„Stresuju se. A mezi náma, ty bys měl taky!“
„Jo? A co bych tím asi vyřešil?“
„No přece... No dobře, asi nic.“
„Vidíš.“
„Ale mohl bys dát najevo aspoň nějaký pocity.“
„Dávám. Usmívám se, ne?“
„Nějaký adekvátní pocity, Lukášku.“
„Patri...“
„Luky, já ti přísahám, kdybych věděl, co to pro tebe bude znamenat, v životě by mě ani nenapadlo tam ty Martinovy fotky lepit!“
„Ale no tak. Vždyť to byla sranda.“
„Sranda?!“
„Proboha, SAMOZŘEJMĚ! Copak jsi neviděl ten jeho výraz, když zahlídnul první? Měl čelist až na podlaze. A jak zrudnul, bože... Ten výraz za to všechno STÁL!“
„Za co? Za to, že máš mojí vinou padáka?“
„Ano, přesně za to, zlato.“
„Neměl jsem tam ty fotky lepit.“
„Patriku...“
„Ale kdo mohl vědět, že ten idiot poběží žalovat vaší šéfce?“
„Kdokoliv?“
„Kdo mohl vědět, že ona ho tak zbožňuje, že za to vyhodí TEBE?!“
„Já ti říkal, že ho má ráda. Je to její poslušnej pejsek. Nikdo na něj nesmí bejt zlej, pokud nechce skutečně ošklivě pykat.“
„Jo. A ty teď pykáš. Mojí vinou. Protože já jsem prostě idiot.“
„Nejsi idiot, Paťulko.“
„Neměl jsem je tam lepit.“
„Patri, opakuju, stálo mi to za to! Za tu dobu, co jsem v tý firmě byl, jsem se NIKDY tak nepobavil... Teda, krom tý chvíle, kdy jsme si to s bejvalým rozdávali na jeho pracovním stole, přirozeně. Ale co mě přeložili... Bože, tohle byla taková prdel!“
„Hele, neměl by sis zajít k doktorovi? Myslím, že máš horečku.“
„Proč jako?“
„Protože... Protože se nechováš jako Lukáš, kterýho znám.“
„Myslíš nudnou a upjatou sekretářku Lukáše?“
„Asistenta, Luky, asistenta.“
„K čertu s asistentem, oba moc dobře víme, že jsem byl jen blbá sekretářka. Ale nejsem. Už nejsem, chápeš to? A je to jen díky tobě!“
„Luky, když chceš vyjádřit, že je něco něčí vina, použiješ 'kvůli', a ne 'díky'.“
„Díky za poučení, ale to jsem vyjádřit nechtěl.“
„Ne?“
„Samozřejmě, že ne. Protože je to DÍKY tobě. Díky tobě si můžu zase nechat narůst delší vlasy. Díky tobě už nemusím nosit ty idiotský a nudný černý košile! Díky tobě nemusím bejt neustále naprosto dokonalej a vážnej. Díky tobě se nemusím potýkat s jejíma náladama, s jejím PMS, nemusím hlídat, aby si nedomluvila dvě schůzky na jednu hodinu, nemusím jí vařit kafe... Patriku, chápeš to vůbec? Já jsem VOLNEJ!“
„Luky, ty jsi něco pil?“
„Ani kapičku.“
„Vždyť přece... Přece jsi měl tu práci rád. A ty černý košile. JSI vážnej, Luky. Z nás dvou jsi ty ten zodpovědnej, pořádnej, klidnej, nenápadnej...“
„Ne. To byl sekretářka Lukáš. Nevíš, jakej je opravdovej Lukáš. Nikdy ses s ním nepotkal. Vlastně mám pocit, že už ani já sám nevím, jakej byl. Ale udělám všechno pro to, aby se mohl vrátit.“
„Takže ty se plánuješ změnit, jo?“
„Ano!“
„Chceš přestat nosit černý košile, přestat bejt zodpovědnej a tak zoufale pořádkumilovnej-“
„Jestli si myslíš, že tady můžeš začít dělat bordel, tak jsi na velkym omylu, zrzoune. Některý věci se nemění!“
„Sakra.“
„Jo, sakra.“
„Ale košile nebudou.“
„Ne. Ne, pokud si nenajdu jinou práci, kam ji budu muset nosit, ehm.“
„Doufám, že nenajdeš. Trička ti sluší o tolik víc.“
„Myslíš?“
„Samozřejmě, Lukášku. V některejch jsi vyloženě sexy.“
„Ani opravdovej Lukáš s tebou nebude šukat, když jsi zadanej, Patriku.“
„Já po tobě nechci, abys se mnou... Kurva!“
„Co?“
„Já mám na dnešní večer domluvený rande s Vítkem! Úplně jsem na to zapomněl!“
„A co konkrétně je na tom 'kurva'? Jsou teprve čtyři.“
„Nemyslíš, že půjdu na rande, když ty jsi mojí vinou bez práce, že ne? Že tě nechám, abys tu celej večer seděl, hrál si s tubičkou krému na ruce a přemejšlel o tom, co si teď máš počít se životem? Co bych to byl za kamaráda?!“
„Paťulko, za to, že jsem bez práce, už jsem ti poděkoval. Co si mám počít, to přesně vím. Zejtra ráno půjdu na pracák, zaregistruju se tam, dám si pár dní oraz a začnu projíždět inzeráty na netu. Tři měsíce budu mít odstupný, takže mám dost času na to, abych si našel nějakou práci. A pokud jde o ten krém na ruce, když vypadneš, milerád si budu hrát s tubičkou něčeho úplně jinýho. A i s OBSAHEM tý tubičky.“
„Mluvíš o lubrikantu, co?“
„Chytrá zrzavá buznička.“
„Takže... Takže ty CHCEŠ, abych šel?“
„Neříkám, že chci. Říkám jen, že když půjdeš, nebude mi to vadit.“
„Tak... Tak teda půjdu.“
„Fajn. V kolik to rande máte?“
„V sedm.“
„Výborně. Takže tě stejně mám ještě tak dvě a půl hodinky jen pro sebe. Ještě pořád se cítíš provinile?“
„Luky, tvůj výraz se mi nelíbí. Co chceš?“
„Kafe, Paťulko.“
„Kafe? Nic víc? Tím ti mám odčinit-“
„PATRIKU...“
„Luky, bude to to nejlepší kafe, co jsi v životě pil, přísahám!“
„Ále, to ani není nutný. Hlavně ať je rychle. A... Kotě?“
„Ano?“
„Nechtěl bys mi pak namasírovat záda? Přece jen jsem dneska docela vystresovanej. Tedy, pokud si už nebudeš připadat zneužívanej, přírozeně.“
„Zneužívej si mě, jak jen chceš, Luky. Budeš si přát skořicovej masážní gel?“

15 komentářů:

  1. Mmm, skořicový masážní gel... Lukáši, ty se nám ještě rozjedeš, to by mohlo být zajímavé. :3

    OdpovědětVymazat
  2. katka ať masíruje a zapomene na rande s Vítkem , čáry máry

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to asi, ehm, neprojde. =D

      Vymazat
  3. Škoda, že ta věc s kanceláří je jen naťuklá, ale i tak mě to pobavilo. :D A ten konec je také dost dobrý. :) Vážně jsem moc zvědavá, jak se bude příběh těch dvou vyvíjet dál. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dovolím si prozradit, že máš bejt na co... =D

      Vymazat
  4. Takže Páťa už povýšil na kotě, jo? :D Pobavila jsem se, jsem zvědavá, jaká je ta pravá část Lukáškovy osobnosti.
    A už se moc těším na drobečkový díl. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravá část Lukáškovy osobnosti... No, uvidíš... =D

      Vymazat
  5. Tak jsem popojížděla myší dolů a dolů a říkala si, aby ten díl ještě neskončil... :D Jsem hrozně moc zvědavá na pokračování. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Luky se nechová jako Amiš /fajn to přeháním/... Tak nevím jestli se mám děsit, nebo těšit, ale raději se budu těšit. Stejně jako se těším na příští, přespříští a /snad/ mnoho dalších dílů. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uvidíme, jestli je na co se těšit. Jen počkej do příštího dílu... =D

      Vymazat
  7. Ách, máš to skvělé jako vždy. Luky a Páťa jsou vážně silně návykoví! Už se opravdu těším na příští čtvrtek :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se jen děsím, že budete zklamaný... =D

      Vymazat
  8. Zase sladcí, jak med, ale fakt se mi k sobě hodí byli by dokonalá dvojka, jenže mám takové tušení, že spolu ještě jen tak nebudou. :D

    OdpovědětVymazat