Výhody a nevýhody spisovatelského pozérství

Možná to děláte a cítíte taky, možná jen já mám ráda ten pocit, když si díky pár drobnůstkám nepřijdu jako jen tak nějakej cvok, co zapisuje výplody svojí šílený Múzy (že prej jestli si chci stěžovat, tak může odejít, to tak!), ale jako někdo, kdo vážně ví, co dělá. Prostě jsou věci, co to spisovatelství dělají tak nějak víc cool, co vás nutí představovat si sebe sama na místě někoho aspoň o fous úspěšnějšího, co vám dodávají sebevědomí a dobrej pocit. Prostě taková drobná pozérská potěšeníčka, co mají svoje výhody, ale i nevýhody. Já tady mám ty moje 'TOP 3', pěkně s výčtem jejich výhod a nevýhod...

Potěšení číslo 1 - Psaní ručně

Ideálně psacím perem (pokud možno kvalitním, ne tím, co koupíte za stovku v supermarketu), v horším případě propiskou. Ideálně do hrozně stylového zápisníku nebo Moleskine, v horším případě do školního sešitu. Vsedě, vleže na břiše, u stolu, na posteli, uprostřed rozkvetlé louky. Klidně v koruně stromu a hlavou dolů, pokud vám to tak půjde.

Výhody - Tak nějak si to líp promyslíte, než něco napíšete. Občas se vyhnete pár zbytečným slovíčkům, dost možná i nějaké té vycpávkové větě. Máte na to tak nějak větší klid. Pokud jste se se sešitem neuvelebili před počítačem, neodlákává vás facebook. Pocit, když pero klouže po papíře, je nesmírně příjemný. A už jste slyšeli o barevných bombičkách?

Nevýhody - Pokud jste už odvykli delšímu ručnímu psaní, může to být tak trochu bolestivé. Při velkém tvůrčím záchvatu spojeném s bleskovým zapisováním hrozí i křeče v zápěstí. Mozek vám jede podstatně rychleji než ruka, takže najednou můžete zjistit, že sice víte, co chcete napsat o dva řádky dál, ale to, co chcete napsat na tomhle, jste zapomněli. A v neposlední řadě, pokud míváte problém s 'vyžvejknutím se', možná budete mít trochu potíž se v těch škrtancích vyznat...

Potěšení číslo 2 - Psaní na veřejnosti

Standardně v kavárnách, případně aspoň v restauraci nebo rychlém občerstvení. Možná taky ve vlaku, metru nebo autobuse. Klidně i na zastávce příslušného dopravního prostředku. Pokud možno ne za volantem auta. V parku na lavičce. Prostě tam, kde lidi vytahují knížku, můžete vytáhnout blok a tužku. Nebo taky notebook, když ho máte s sebou.

Výhody - Jste mimo domov a teoreticky nemáte na psaní 'čas', ale stejně v příběhu pokračujete. Pakliže máte počítač v kavárně bez wi-fi, jste ušetřeni internetových pokušení a lépe se soustředíte. (Solitaire ovšem bohužel zůstává.) Pokud máte jen zápisník, tím líp. A navíc, ten úžasný pocit pravého 'spisovatelství'...

Nevýhody - Pokud si v kavárně jenom krátíte čas, než budete muset někam jít, můžete zjistit, že ve chvíli, kdy jste se teprve pořádně 'rozjeli' a chcete psát dál, musíte jít. Podobně se v tu nejnevhodnější chvíli může přiblížit vaše zastávka. Nebo třeba taky zvednete hlavu a zjistíte, že nejenže se přiblížila, ale už se dokonce i vzdaluje, což dokáže poněkud zkomplikovat cestování. A samozřejmě, pokud se pokoušíte psát v autobuse jedoucím po nerovné silnici, nevyluštil by vaše písmo nejspíš ani Champollion...

Potěšení číslo 3 - Hrnek kafe

Nebo třeba i čaje, horké čokolády nebo kakaa, to už je jen na vašich chutích. Prostě hrnek horkého (případně v horkých dnech studeného) nápoje, co můžete upíjet, zatímco datlujete do klávesnice/perem za půldruhého tisíce plníte řádky svého Moleskine zápisníku.

Výhody - Ledová káva je v horkých dnech velmi příjemným osvěžením. (A naprosto popírám, že bych tu právě teď jedno ledový kafe měla. Pokud slyšíte cinkání lžičky o sklenici, je to jen halucinace.) Naopak v zimě se horká verze kávy může ukázat jako super způsob, jak zahřát zkřehlé prsty v případě, že šetříte na topení. Dávka kofeinu, potažmo cukru vás dost pravděpodobně (po)vzbudí a umožní vám psát o něco déle/rychleji. A moje zkušenost praví, že kávou posilněný mozek produkuje někdy i nesmírně zajímavé nápady...

Nevýhody - Pokud se 'zažerete' do psaní, chladný nápoj zteplá, teplý vychladne. Pokud možno dřív, než se k němu vůbec dostanete, nebo aspoň během těch minimálně dvou hodin, co ho budete střídavě popíjet a zase na něj zapomínat. Pokud snad míníte po hrnku šátrat bez koukání, můžete najednou zjistit, že máte svůj horký nápoj po celém stole, a vysoušení poznámkových papírků není zrovna nejinspirativnější činnost na světě. (*cinknutí nápadu na povídku* No, tak tohle bylo nefér...) Nebo taky, že jste si tím polili klávesnici. Nebo sešit. (Pokud vážně píšete perem, namočení plochy větší než jeden centimetr čtvereční je tak trochu ekvivalent náhlého vypnutí počítače s neuloženou prací.) A pokud jste VÁŽNĚ šikovní, možná polijete dokonce i sami sebe.

No, a to byla moje top tři lehce pozérská potěšeníčka. Tak co, jsem v tom sama, nebo aspoň něčím trpíte taky? Nebo máte svoje vlastní malé úchylky? Račte se podělit...