pondělí 4. března 2013

Optimismus je hrozně podstatná věc, abys věděl!

Tak jo, a zase jedna teplá povídka (bude jich tu ještě hodně, tak se na to psychicky připravte), tentokrát na téma 'Optimismus v dnešní době'. Je to jedna z těch kratších a nijak zvlášť úžasnej, ale... No, třeba se vám stejně bude líbit.


„Lásko, začínáš mi jít dost slušně na nervy.“
„Co jsem zase udělal?“
„Ále, nic. Jen zase sedíš u okna a máš na hlavě ten tupě zasněnej výraz. Ten, co znamená, že když se na tebe pokusím promluvit, odpovědi se mi nedostane, protože seš moc mimo na to, abys mi ji poskytnul.“
„Když teď řeknu 'Hm, co?', bude to bráno jako nemístná provokace?“
„Ano.“
„Fajn. V tom případě nic neříkám.“
„To je tvoje jediný štěstí.“
„A vadí ti na mym koukání z okna ještě něco jinýho než to, že nebudu reagovat na tvoje zprávy z burzy? Kterejm, mezi náma, stejně nikdy nerozumím, a reaguju na ně jen podle TVÝHO výrazu?“
„Jo, vadí mi na něm ještě něco jinýho.“
„Jé, hele, podívej, z klenotnictví právě vychází nějakej pár. Myslíš, že kupovali snubní prstýnky?“
„To je přesně ono.“
„Co jako?“
„Tvůj nemístnej optimismus, drahoušku.“
„Optimismus je hrozně podstatná věc, abys věděl!“
„Jo? A musí se vztahovat i na obdivování roztomilejch ptáčků, co maj na balkoně našich sousedů mláďátko, co určitě prožije dlouhej a spokojenej život?“
„Optimismus, lásko, v dnešní době-“
„Nebude tohle jeden z tvejch proslovů, viď? Já jen, že bych si došel uvařit čaj.“
„OPTIMISMUS... je důležitější, než bys myslel.“
„Ty bys mě nikdy nenechal myslet si, že důležitej není.“
„Nech si ty svý zatracený poznámky! Optimismus...“
„To už jsi říkal.“
„...je to jediný, díky čemu se v tomhle světě nezblázníš. Jen se rozhlídni kolem sebe. Hladomor, války, skoro války, politická situace, finanční krize, a co teprve cena oblečení, proboha!“
„To poslední jsi nemyslel vážně, viď?“
„Ne. To byl jen pokus přimět tě, aby ses usmál. A fungoval.“
„Nefungoval!“
„Ále, mlč, schoval ses za noviny, když jsem to řekl!“
„Ne, jen jsem... No, to je jedno.“
„Hm. OPTIMISMUS, drahoušku, je to, co nám pomáhá překonat ty nejtěžší životní překážky. Víra, že bude líp, ti dá sílu k tomu, abys sebral poslední... Ehm, sílu k tomu, aby ses vypořádal s věcmi, o kterých nevěříš, že je můžeš zvládnout!“
„Tak věřím, nebo nevěřím?“
„A pomáhá i v každodenním životě. No vážně, co je lepší, procházet každým dnem zaračenej, nebo se na svět mile usmívat? Proč si všímat toho špatnýho, když je tu tolik DOBREJCH věcí?“
„No jo, jenže u tebe je dobrý cokoliv, ať už jsou čtyřicetistupňový pařáky, nebo deset a leje jak z konve. Jsi až neslušně pozitivní!“
„A v NEPOSLEDNÍ ŘADĚ je tu moje OPTIMISTICKÁ a značně naivní naděje, že se přestaneš chovat jako vůl pokaždý, když se ti nelíbí zprávy z burzy, která je to jediný, co mi brání v tom, abych tě nakopnul do prdele tak, že přistaneš až na Plutu!“
„...“
„No co?“
„Jak jsi poznal, že-“
„'Že se přestaneš chovat jako vůl POKAŽDÝ, když se ti nelíbí zprávy z burzy', drahoušku.“
„Ehm...“
„Minulej tejden jsi mě obvinil z toho, že jsem ti rozbil hrnek na čaj a koupil místo něj novej. A to jen proto, že jsem z něj po přibližně roce umyl tu čajovou patinu.“
„Promiň?“
„To nic. V pohodě. Jako před měsícem, když-“
„Hele, kotě, neměl bys pro mě radši trochu toho svýho nezdolnýho optimismu?“
„Ale jasně. Tak co nevyšlo tentokrát, miláčku?“

1 komentář:

  1. mám pocit že optimismus může i zabíjet Katka

    OdpovědětVymazat