Protože někdy je prostě potřeba odpočnout si od té čisté psací teorie a mrknout se na zoubek i něčemu jinému, co se psaním knížky souvisí. Něčemu, o čem se musíte na začátku rozhodnout, i kdybyste milionkrát nechtěli, jelikož když se nerozhodnete, můžete si knížku napsat leda tak v hlavě. Takže dneska si popovídáme o tom, jestli je pro psaní delších slohových útvarů lepší klávesnice počítače nebo tužka a papír.
„Záleží to na preferencích každýho. Konec pohádky. Můžeme jít psát něco, co mě baví?“
„Víš, že se z tebe poslední dobou stává příšerně líná Múza?“
„Z tebe zase líná spisovatelka, takže jsme si asi kvit.“
„Mlč a věnuj se našeptávání článku!“
„To nedostanu ani kafe?“
„Víš, že se z tebe poslední dobou stává příšerně líná Múza?“
„Z tebe zase líná spisovatelka, takže jsme si asi kvit.“
„Mlč a věnuj se našeptávání článku!“
„To nedostanu ani kafe?“
No, jak už můj otravný Múza něžně naznačil, rozhodnutí mezi papírem a klávesnicí počítače je vážně otázkou osobních preferencí. Každému se líp píše a soustředí jinak. Ale stejně jsem si řekla, že by bylo fajn vyzdvihnout aspoň pár zcela objektivních výhod a nevýhod obou metod, aby se těm, kterým je to tak nějak jedno, trochu líp rozhodovalo. Takže se na to mrkneme...
Klávesnice počítače
+ píše se na ní mnohem rychleji (samozřejmě jen pokud to umíte a nepoužíváte metodu 'kroužícího orla')
+ podstatně snazší (a 'čistší') oprava chyb i vět, co začínají být podezřele kostrbaté
+ okamžitá automatická kontrola pravopisu (abych vám pořád nemusela omlacet o palici Gramatické okénko)
+ možnost vytváření záloh (a dalších záloh... a dalších záloh... „Kdy že jsi to naposledy použila tu flashku?“) a tudíž znatelně menší riziko, že přijdete o veškerou práci
+ nemusí se nikam přepisovat
+ okamžitý přehled o počtu napsaných znaků, normostran...
- FACEBOOK (případně ICQ, Youtube, Twitter, Google+, blogy, diskusní fóra... *doplňte vlastní online závislost*)
- Solitaire (nebo Hledání min, WoW, The Sims... *doplňte vlastní offline závislost*)
- větší tendence se v textu 'rozkecávat' a psát spoustu zbytečných vět
- pokud nepoužíváte automatické ukládání, snadno přijdete o hodiny práce (pamatujte si, autoukládání je kamarád!)
- snadné opravování svádí k tomu, abyste opravovali pořád dokola... dokola... dokola... („Nezapomeň pozdravit Annie.“)
- okamžitý přehled o počtu znaků napsaných za daný den (týká se především znakových závisláků s přístupem: „Musím... psát... víc...“ *chrrr*)
Papír a tužka (/pero/propiska)
+ nelákají vás vaše online či offline závislosti (pokud si nepostavíte počítač vedle sešitu, přirozeně), tudíž se většinou lépe soustředíte
+ menší 'rozkecávací' tendence (zejména pokud už vás bolí ruka)
+ přepisování funguje jako první korektura, při které můžete spoustu věcí vyházet a změnit
+ se sešitem se o poznání lépe cestuje a můžete do něj psát skoro kdekoliv
+ ten úžasný pozérský pocit!
+ máte na výběr z celé řady hezkých sešitů a per, co vám zpříjemní psaní (a nezapomínejte na barevné bombičky!)
- psaní rukou BOLÍ, zejména pokud jste už pár let pryč ze školy a odvykli jste mu
- nutnost přepisovat, což je značně otravná, nezáživná a zdlouhavá činnost
- pokud chcete přepisovat až po dopsání příběhu a ne 'za pochodu' a sešitu s budoucí knížkou se něco vážnějšího stane, jste v p...ěkný rejži
- když chcete něco lehce poupravit, musíte škrtat (a když škrtáte hodně, brzy v tom budete mít pěkný guláš)
- máte přehled o popsaných stránkách, ale nic víc (pokud aspoň netušíte, jak dlouhá zhruba bude ta jedna ručně psaná stránka v počítači)
- hrozí vznik silné závislosti na nakupování psacích potřeb a sešitů („Vážně, věřte jí. Tak, jak se normální ženská tváří v krámě s botama, ona se tváří v papírnictví.“)
Ale nakonec je to rozhodnutí vážně jen a jen na vás. Vy musíte vědět, jak se vám bude psát nejlíp.
A jestli chcete vědět, jak to dělám já... Povídky, co plánuju hodit ještě ten den na blog, píšu rovnou do počítače, jelikož je nemám v plánu nijak extra upravovat. Věci, u kterých plánuju větší rozsah (tak přes sto normostran), píšu taky do počítače, jelikož psát to ručně, asi mi přeskočí. Ale poměrně krátkou Buzničku jsem psala ručně a přepisovala, a stejně tak to bude i s jejími nástupci. Protože psát ručně mě prostě baví, i když je to TAK nepratický.
No, pro dnešek je to asi všechno. Příště si popovídáme o jednom z mých nejoblíbenějších témat. Schválně, víte, co to bude? Bingo. Gramatika...
Já ti mnohokrát děkuju za zmínku :D Jsem celebritáááááá! :D
OdpovědětVymazatTak jo, velice poučné. A stejně se budu držet klávesnice zuby nehty a perem psát jen na cestách (a taky do deníčku, ale pšššt :D)
Hlavně se nenafoukni a neodleť nám, drahoušku... =D
VymazatJsem už dáma v letech,tak ledacos pamatuju:) Začínala jsem jenom se sešitem a propiskou. Škrtance, přepisování, občas chaos. Sem tam se něco kamsi založilo a už nenašlo.
OdpovědětVymazatPočítač mi vyhovuje mnohem víc. Můžu totiž u psaní ležet:)
Když si vzpomenu na svoje začátky, měla jsem v sešitě víc škrtanců než textu. Přepisování bylo peklo. =D Hm, ležet u psaní mi většinou docela nevyhovuje. Tak nějak se pak začnu hned víc překlapávat, a to mě hrozně štve... =D
Vymazat