úterý 5. března 2013

Pro ty, díky kterým mi jednou přeskočí

Já vím, tváří se to jako vyčítavý a hysterický článek, ale přísahám, je to zase jenom Gramatické okénko. Tentokrát nebude z nejdelších, jelikož delší témata se mi nějak nechce zpracovávat, což ale neznamená, že to, čemu se budeme věnovat, je zcela nedůležité. Jen se to prostě nedá zdlouhavě okecat. Zkrátka, dnes tu máme poměrně zásadní rozdíl mezi slovy 'díky' a 'kvůli'.


Nevím proč, ale někdo je používá jako synonyma. Nepopírám, že jsem to dřív dělávala i já. Ono se to na první pohled jako chyba ani netváří a (nejspíš) nikdo, ani já, se nad tím rozhodně nebude nějak nadměrně ošívat. Ale chyba to je, takže si teď vysvětlíme, jak se jí vyvarovat. A přejdeme rovnou k tradičnímu přehledu a příkladům.

DÍKY
Používá se zejména v pozitivním významu. Malá mnemotechnická pomůcka, dá se říct, že v případech, kdy někomu, něčemu, případně nějaké okolnosti můžeme za něco poděkovat. A to ve zcela neironickém významu, prosím.
Správně: "Super, Luky! Díky tobě nemusím běžet do sexshopu!"
Špatně: "Patriku, mně se díky tobě snad rozskočí hlava..."

KVŮLI
Používá se naopak v negativním významu. Mnemotechnickou pomůcku na to nemám. 'Kvůli' prostě patří tam, kam nepatří 'díky'.
Správně: "Napadlo tě, že možná právě kvůli TOBĚ si skoro nikdy nezašukám, Patriku?"
Špatně: "Luky, jen kvůli tomu, že na nákupy chodíš ty, jsme ještě neumřeli hlady!"

Jasno? Doufám, že ano.

A jen tak mimochodem, vzhledem k tomu, že je vás většina ještě školou povinná, je jedno na první pohled chybné použití 'díky', které jsem vám ochotná tolerovat.
'Díky výpadku elektřiny nám dnes zrušili vyučování.' =)