pátek 22. března 2013

Díl pátý – Nepřidělávejte práci korektorům

Slíbila jsem, že v dnešní části 'Píšeme knížku' si popovídáme o gramatice. Pokud mě navštěvujete častěji, moc dobře víte, jaký je můj vztah k téhle oblasti českého jazyka. A stejně tak víte, jaký je můj vztah k osobám, které ji naprosto neovládají a začít ovládat ji nemíní. Ano, nejradši bych jim nacpala ostnatou věc velikosti a tvaru mexické agáve tam, kam se odváží podívat jen celníci. (Mimochodem, tahle poslední věta není z mojí hlavy. Kdo bez Googlu pozná, odkud je, má u mě čokoládu.)


Spousta začínajících spisovatelů (slovo pisálek užívat prostě nezačnu, i kdybyste mě mučili) si neuvědomuje, jak je pro ně gramatika důležitá. Samozřejmě, že pokud chcete svoje dílka prezentovat pouze a výhradně vlastnímu šuplíku, chyby tolik nevadí, ale pokud je chcete někam veřejně vyvěsit (na blog, literární server, či jen nástěnku ve škole), z 'Patrik a Lukáš šly' se stává problém. Proč? Protože většina čtoucích lidí NENÍ v oblasti gramatiky naprosto negramotná, ať se vám to líbí, nebo ne. A je i dost těch, co ve chvíli, kdy jejich zrak padne na třetí 'vydět' v pořadí, vaši povídku prostě zavřou, protože kdyby to neudělali, riskují šílenství. („Něco jako tady naše rudovlasá hvěz... Chci říct, moje milovaná autorka, které tak rád dělám Múzu.“)

Zkrátka, když neovládáte gramatiku, vaše šance sehnat si na internetu čtenářskou základnu rapidně klesají. A co víc, kdybyste svoje dílko chtěli vydat, nemáte skoro šanci. Proč? Protože redaktory v nakladatelstvích se většinou nestávají lidé, kteří měli z češtiny s odřenýma ušima čtyřky. A protože redaktoři vážně nemají čas na to, aby se prokousávali vašimi hrubkami, aby mohli zjistit, jestli jimi chytře nemaskujete naprosto geniální dílo. A vůbec, přiznejme si to, málokdo z těch, co střílí čárky od boku a ypsilon by nejraději zrušili, je jinak mistr řemesla. Ono to jde nějak ruku v ruce.

Teď ale předpokládejme, že vaše dílo JE geniální, a že to redaktor i přes hustou clonu hrubek poznal. Dejme tomu, že ho dostane do rukou korektor, který má vychytat chybičky. Věřte, že korektory už vůbec nedělají ti, co si slovíčko 'víkend' musí najít v pravidlech pravopisu, aby ho napsali správně. (I když, poslední dobou to skoro vypadá, že přesně ti to dělají, ehm.) Vaše dílko protkané slovy jako 'zapoměl', 'vysýcý' či 'mněl bi' nejspíš zapříčiní, že si nakladatelství bude muset najít NOVÉ korektory, protože ti původní skončí buď na hřbitově, nebo v Bohnicích. Protože věřte, že je rozdíl mezi opravou občasného překlepu (typu 'dnad' namísto 'snad') a likvidací osmnásťy chip na ztránce.

Gramatika JE důležitá, ať se vám to líbí, nebo nelíbí. Pokud se vážně chcete věnovat tvůrčímu psaní, pokud SKUTEČNĚ chcete napsat knížku, zapamatujte si následující: Pravidla českého pravopisu jsou přátelé. Vaše češtinářka není sadistická mrcha, která vás chce diktáty jen trestat. Učivo z třetí třídy vám VÁŽNĚ k něčemu bude. A ta kontrola pravopisu ve Wordu taky není tak docela od věci. Fakt. Mně v tomhle článku podtrhala všechny chyby, až na tu u Patrika a Lukáše. A taky slovo Word. Ale to je tím, že mám Open Office Writer. (Který to právě podtrhlo taky. Nevadí...)

„Hele, a proč se mají snažit už během psaní? To si to prostě nemůžou zkontrolovat PAK? Ne, že bych něco věděl, já jen dodávám nápady, takže-“
„Tak mlč.“
„A-ano, madam.“


Samozřejmě, že je na vás, jestli si chcete na gramatiku dávat pozor už BĚHEM psaní, nebo jestli chyby eliminujete až po dopsání a před vyvěšením/odesláním kamkoliv. Vlastně, zkontrolovat byste to měli tak jako tak. Ale vzpomínáte, co jsem říkala o těch korektorech? Pro vás platí to samé. Je rozdíl v tom, jestli po sobě opravíte občas překlep, nebo jestli nebudete dělat skoro nic než přepisovat chyby. Když se hlídáte už při psaní, první korekturu máte z krku podstatně rychleji. A aspoň se budete moct soustředit spíš na případné nesrovnalosti ve stylistice a ději, než na to, kde jste to ještě tu hrubku nechali.

Říkám, je to na vás. Ale já bych vám vážně vřele doporučovala snažit se psát správně už od první věty.

A jak na to, když prostě nemáte tu češtinu v hlavě? („Víte, to, čím se furt chlubí tahle... Já nic neřekl!“) Jak říkám, kupte si Pravidla. Nebo si je aspoň stáhněte, někde budou. A občas do nich nahlédněte, když si nebudete jistí. Snažte se. Soustřeďte se. Dávejte pozor na hodinách češtiny. A občas třeba mrkněte i do Gramatického okénka tady na blogu. (Ano, to byla zcela nenápadná reklama.)

A pokud už to vážně budete chtít někam poslat, najděte ve svém (blogo)okolí někoho, kdo je na tom s češtinou líp, a poproste ho, jestli se vám na to nemrkne. Věřte mi, bude to pro dobro všech. Včetně vás samotných.

Tak jo, pro dnešek je to nejspíš všechno. Příští díl bude poslední, než se vrhneme na psaní samotné. A povíme si v něm (tuším, že na žádost Annie), jak si na to psaní vlastně najít trochu času...

18 komentářů:

  1. Tak nějak... Čím dál tím víc děkuji bohu (na kterého stejně nevěřím), že tu češtinu mám už v hlavě. Jo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, za tohle jsem taky vděčná. Nějak si ani nechci představovat tu práci, kdybych to v hlavě neměla... =D

      Vymazat
  2. Moje redaktorka z Joty musela být anděl. Opravdu všechno opravila. Arvari, myslím, že droboučké chybičky nevadí. Od toho jsou jazykoví korektoři. Ale určitě musí být dobrá stylistika. I když pamatuji si, jak mi redaktorka čtouc můj rukopis už asi po desáté těsně před nějakou jejich vnitřní uzávěrkou napsala na chatu: Já tě zabiju. Ty snad vůbec neumíš psát. Ani jedna věta není dobře.
    Nojo, tekly jí nervy:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však o droboučkých chybách taky nemluvím. ;) Jen mám pocit, že spousta začínajících (rádoby)autorů teď hlásá, že to nepotřebují mít správně, protože korektor jim to opraví. Takže nechají text plný chyb. Já měla náhodou před Vánoci tu 'čest' něco takového opravovat. A vážně bych to nepřála nikomu. Inspirovalo mě to hned k několika Gramatickým okénkům...

      Vymazat
  3. No, já dělám korekturu jedné holce, co má hezké příběhy, ale tak gramatika je přímo příšerná. Hlavně některé chyby typu jako např.: mněl, jsem snad viděla poprvé v životě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Upřímnou soustrast přeju. A myslím to vážně. =D

      Vymazat
  4. Já osobně mám téměř veškerou gramatiku buďto načtenou nebo z prvního stupně. Naše češtinářka je skvělá na literaturu, ale mluvnici učí fakt příšerně :D Největší problém mi dělá to moje vynechávání celých slov a slovních spojení. Během psaní mi mozek pracuje tak rychle, že už vím, co napíšu o pět vět dopředu, ale přitom zapomínám, co chci napsat teď. Při zpětném čtení se nestačím divit, co jsem to spáchala, protože mi mnohdy chybí celá půlka věty :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se prostě tak někdy stane, že v rámci náhlého tvůrčího záchvatu je hlava rychlejší než ruce. To pak dochází k politováníhodným záměnám i/y a podobně. Jo, taky s tím mám problémy, i když části vět snad ještě nevynechávám... =D

      Vymazat
  5. Já češtinu v krvi neměla, byla jsem na ni úplně blbá. Předtím, než jsem začala psát. Moje první povídka byla na fanfiction webu, kde jsem musela psát pravopisně správně, jinak by mi to nevydali. A když jsem několikrát za sebou (trochu zoufale, pravda) všechna pravidla pravopisu, které v tom jednom článku na tom webu byla, dá se říct, že to byla injekce, kterou se mi čeština do krve dostala. A naštěstí tam pořád je. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě to má být: "A když jsem několikrát za sebou (trochu zoufale, pravda) četla všechna pravidla..." Vypadlo mi slovo, pardon. :D

      Vymazat
    2. Takovou injekci by potřebovalo víc lidí. =D Ale vida, když se chce, tak to jde. Rozhodně je lepší dostat to do hlavy jednorázově, než pořád listovat v Pravidlech, případně googlit... =D

      Vymazat
  6. Dřív jsem dělávala v pravopise hodně chyb, ale s nástupem na 2. stupeň se to zlepšilo, díky naší přísné češtinářce, která hrozně ráda nechává někoho, kdo jen řekne něco nespisovně, dělat dvacet dřepů nebo kliků. Pravopiska se mi značně zlepšují, zbláznila bych se, kdybych měla spoustu chyb a musela všechny slova vypisovat na řádek a opravovat (což musíme)...
    Radši se snažím psát už od začátku správně, abych to potom jen zkontrolovala a nemusela nějak moc opravovat. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dvacet kliků? Hm, to bych tam asi byla do druhýho dne, pokud nepřipouští dámský... =D

      Vymazat
  7. Podle mně vjetčinou stačý trochu čýst...
    No dobře, teď normálně :D Když někdo čte, asi mu ta čeština do hlavy tak nějak vleze sama. Potom si dotyčný nemusí ten pravopis už během psaní ani tak moc hlídat, protože to má zautomatizované. Někdo, kdo se musí kvůli každému druhému slovu dívat do slovníku, by to s tím psaním měl možná ještě trochu zvážit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta první věta mě skoro zabila. =D A s tím čtením souhlasím, říkám to pořád. U většiny lidí to funguje, i když mám pocit, že hlavně v případě, že hodně čtou už od dětství. Dítěti na prvním stupni se to asi do mozku vštěpí přece jen líp, než někomu, kdo začal pořádně číst ve dvaceti... Já měla většinu věcí, nad kterými museli ostatní přemýšlet, zautomatizovanou ve třetí třídě...

      Vymazat
  8. " Mám nápad ! napíši knížku ! "
    ... Bill Usrall popadl myšku
    a uchopil do ruky klávesnici !

    Oknem se podíval na vesnici,
    vykoukl, rozhlíd se všade .....

    " Hle ! sedlák Jiira zas krade !
    rychle to zapsati ! ... rychle ! "

    Muž píše : ,, sedlák jde s pytlem ,, ....
    ... tak všechna písmenka vyklepal..
    Tu zařval strýc : " Krást jde k nám do sklepa !
    .... máme tam uhlí a salámy !!!"

    Život sám píše romány !

    Muž horečně tvoří ! nemá již trému !
    ... o rvačce píše ... tam v suterénu .....

    " Vše musím napsat ! hned ... mermomocí !!"

    ... kdos zloději oknem vlez ku pomoci !

    Muž dál píše, občas se do sklepa dívá ....
    V suterénu rvačka se rozhořívá !

    ( okénkem vniknul tam dav
    cc tak 130 hlav ! )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fredy Kruger


      Dobře vše dopadlo ? zajisté !

      Policie již je na místě !


      Vymazat
  9. To ma vždy dostáva, keď niekto povie, že gramatika nie je dôležitá. Okej, niekedy sa nejaké chyby pritrafia a pokiaľ si autor po sebe to dielo číta už asi osemdesiaty raz, nevšimne si ich, s tým si však hravo poradia aj ľudia, ktorí si to prečítajú.
    Gramatika je dôležitá. A to s tým vydavateľstvom... no, už aj tak má neznámy autor iba mizivé šance na to, aby sa mu podarilo dostať do sveta známych českých alebo slovenských spisovateľov... ak má v rukopise ešte aj kopec chýb, môže na slávu veľmi rýchlo zabudnúť. :D

    OdpovědětVymazat