
To, že se píše 'výjimečně' a ne 'vyjímečně', se v hodinách češtiny učí, nebo aspoň za mě učilo, spíš stylem 'na tohle pozor', povětšinou opakovaným po každém diktátu, ve kterém to většina třídy napsala špatně. Na jednu stranu by tedy mohlo být pochopitelné, že si to spousta lidí nezapamatuje. Na druhou stranu... Vážně je to TAK těžké, dostat do hlavy správnou podobu jednoho slova? Pro nejednoho blogera zřejmě ano.
Jak už jsem nenápadně naznačila, to, proč se 'výjimečně' píše zrovna tak, jak se píše, mi vlastně nikdy nikdo nevysvětlil. Ale to jediné, co nám k tomuhle slovíčku naše češtinářka řekla, je vlastně docela jednoduchý trik na zapamatování.
"Když mluvíte, řeknete 'vyjímečně', krátké a pak dlouhé. Ale napsat to musíte přesně naopak."
Zkrátka, píšeme: VÝJIMKA, VÝJIMEČNÝ, VÝJIMEČNĚ
Ale zase pozor, protože správný tvar slovesa je VYJÍMAT.
Je to vlastně celé jeden velký chyták. Tak se nechyťte...
Na tohle existuje jednoduchá pomůcka. Když jsem výjimečný, jsem něco extra, nebo jsem jímka plná ho*en? :D
OdpovědětVymazat