Nejspíš ta první věc, co mě k tématu 'Pod maskou' napadla (no
dobře, hned po Phantom of the Opera od Nightwish), bylo to, že skoro
všichni, co se nějakým způsobem pohybují v blogovém světě, vám budou
řeknou, že blogeři mají masku nasazenou prakticky neustále. Že se
přetvařují a nebývají tak docela upřímní, když píšou. Že aspoň maličko
lžou.
Ať už kvůli tomu, že se chtějí předvádět v tom lepším světle/dělat se zajímavější, nebo proto, aby nebyli tak snadno rozpoznatelní lidmi, co je znají v reálném životě. Ti s nízkým sebevědomím ze sebe snadno udělají naduté hvězdy (a můžou si vesele honit ego kritizováním těch, co jsou aspoň v blogovém světě slabší), potvora se bude prezentovat jako milovnice roztomilých pejsánků, která by ani nepomyslela na šikanu nedostatečně bohaté spolužačky.
Netvrdím, že všechny případy jsou takhle extrémní. Samozřejmě. Většina není.
Protože většina blogerů na internetu nemění komplet svoji identitu, prostě se jen trochu... PŘIBARVUJÍ.
Nepopírám, že já jsem na internetu taky o něco výřečnější a drzejší než ve skutečnosti. Ne, jinak. Než dřív ve skutečnosti.
Když jsem začínala blogovat, nebyla jsem vlastně tak DOCELA uťápnutá. Oblékala jsem se nápadně, tedy, nápadně pro většinovou populaci (prostě na metalovém festivalu jsem v pohodě zapadla), ale na hlasité vyjadřování vlastního názoru jsem nebyla. A i když jsem se snažila sebe i okolí přesvědčit o opaku, se sebevědomím jsem na tom nebyla až tak slavně.
A pak se z docela obyčejné Katky stala... Arvari. A Arvari nebyla nesebevědomá. Arvari byla ukecaná, Arvari byla plně informovaná o tom, co se šustlo v jejích nejoblíbenějších hudebních skupinách, a nebála se dávat najevo to, co si myslí. Arvari byla ironická, až to bolelo, a vlastně svým způsobem mrcha. Prostě byla to, co jsem nebyla.
Nebyla?
Protože ono je to takhle. I když si teď můžete myslet, že Arvari byla maska, kterou si na sebe vzala ne moc sebevědomá holka, co chtěla být v blogovém světě zajímavá...
Arvari NEBYLA maska.
Arvari byla moje pravé JÁ. Mnohem reálnější než to, které se do té doby projevovalo. Arvari byla to, co ne, že jsem nebyla, ale co jsem se BÁLA být. Nebyla svázaná společenskými konvencemi a mohla vyrůst, vyvinout se.
Teď jsem Arvari. Drzá. Ironická. Výbušná. Hádavá. Užvaněná. Nesnesitelná.
Teď jsem to konečně JÁ.
Amen sister!
OdpovědětVymazat