"So you're saying you're bisexual?""Yeah. I like boys, I like girls... No difference, is there?" *cheeky grin* "Mr. BBC?"
Spousta vědců tvrdí, že bisexualita vlastně vůbec neexistuje. Ponechme si úvahy o jejich důvěryhodnosti, jelikož vědci tvrdí i to, že neexistuje bod G (ano, ještě těm chlapům házejte výmluvy, však jo), a přikročme k jejich poznatkům. Podle nich bisexuálové jsou pouze ti 'nerozhodnutí', ti, co ještě tak docela nevědí, jaké pohlaví se jim vlastně bude líbit. Nebo popřípadě ti, co už vědí, že se jim líbí to stejné, ale kvůli tlaku okolí to nechtějí přiznat ani sami sobě, pročež se přesvědčují, že mají rádi pohlaví opačné.
Už z nadpisu je zhruba patrné, jaký bude můj názor na tohle jejich tvrzení.
"I mean... everybody knows most people are bisexual."
Protože jsou zase jiní vědci. A ti pro změnu tvrdí, že stejně jako jsou ta 'slavná' čtyři procenta výhradních homosexuálů, stejně tak na opačné straně pole stojí přibližně taky čtyři procenta výhradních heterosexuálů. To znamená lidí, kteří by nikdy, NIKDY nebyli schopni sexu s osobou opačného/stejného pohlaví. Za žádnou cenu. A ten zbytek mezi? Ten by se za určitých okolností, jako třeba po určitém čase na pustém ostrově, projevil jako bisexuální. Někdo ochotněji, někdo méně ochotně. Ale dřív nebo později ano.
Je tu i číselná stupnice jistého pana Kinseyho, která nám lidské sexuální chování poněkud zpřehledňuje pomocí numerických hodnot. Stručně řečeno, nula symbolizuje chování čistě heterosexuální, jednička heterosexuální s občasným (víceméně omylem) sklonem k homosexualitě, dvojka je převážně heterosexuální, ale s častějšími homosexuálními 'úlety, trojka je čistá bisexualita, čtyřka převážně homosexuální s častějšími hetero úlety, pětka převážně homosexuální s občasným výskytem heterosexuálního chování, a šestka je čistá homosexualita.
Už se nudíte? Nebojte. S nudnou částí končím, pokračovat se bude s mým osobním názorem na bisexualitu.
Trojka, mimochodem. Kdybyste byli zvědaví a z nadpisu vám to nedošlo. A necítím se nerozhodnutá, a nemyslím, že si tajím svoji skutečnou lesbickou sexuální orientaci. Prostě... trojka.
A není to jen pubertální výstřelek, nejsem jedna z těch blbek, co jsou týden lesbičky, měsíc bi, pak hetero a pak zase lesbičky, podle toho, koho zrovna potkají. Na tohle už jsem asi trochu stará.
Prostě se mi líbí jak muži, tak ženy. Pravda, muži spíš trochu zženštilí, pas není na škodu. SPÍŠ. Protože jindy se mi zas líbí trochu svalnatější, maskulinní typy. Záleží na aktuálním rozpoložení, jestli mi rozumíte. Jen na štíhlé, křehounké zrzečky jsem pořád.
A je mi vlastní ten názor, co nejspíš většině bisexuálních lidí. Já nehledám chlapa. Já nehledám ženskou. Já hledám OSOBNOST, a pohlaví je mi naprosto lhostejné, když ji najdu. Sexuálně mě přitahují obě. Dokážu si představit život se ženou.
Proč tohle všechno musím říkat? Je to kvůli výše zmíněným puberťačkám, co jsou bi ve chvíli, kdy daly pusu kamarádce, i když zamilovat by se do ní v životě nemohly. Protože kvůli nim si lidi myslí, že bisexualita je jen trapný výstřelek. A že jsme nerozhodnutí. My ne. To ti puberťáci (převážně puberťačky) jsou. To kvůli nim se musím hájit, že já to myslím VÁŽNĚ.
Jako by nestačilo číst všechny ty 'fuuuj, to je nechutný' názory. Jako by nestačilo v tématu týdne pořád dokola číst, že bisexuálové jsou 'taky lidi'. (Vážně nikomu nedošlo, jak moc je to hloupý říkat, mimochodem? Jasně, že JSME!) Oni mi ještě budou tvrdit, že jsem vlastně jen nerozhodná.
Stručně shrnuto, bisexualita mi nevadí. Ještě aby. Bisexualita znamená podstatně větší výběr. Což je boží, ne?
Ale pubertální bisexualita je na facku.
Pak by třeba pochopili, že...
"You just can't fake being gay. You know... If you gonna claim that you're gay then you gonna have to make love in gay style and... Most of these kids just aren't gonna make it."
P.S. Všechny citace v kurzívách pochází z dokonalého filmu Velvet Goldmine. O bisexuálním zpěvákovi Brianu Sladeovi. Přirozeně.
Žádné komentáře:
Okomentovat